Při zahájení po 09:00 hodině bylo v Kongresovém centru v Praze přítomno podle generálního ředitele a předsedy představenstva skupiny Daniela Beneše zhruba 450 akcionářů. Vzhledem k tomu, že zastupovali více než 30 procent základního kapitálu společnosti, byla valná hromada prohlášena za usnášeníschopnou. Minoritní akcionář a zároveň jeden z největších kritiků vedení ČEZ Michal Šnobr už tradičně po úvodním proslovu protestoval proti jednacímu řádu, který považuje za diskriminační. Před centrem před zahájením protestovala skupinka aktivistů. Valná hromada polostátní firmy rozhodne o výplatě dividendy z loňského očištěného zisku firmy.
Akcionáři dnes před vstupem do sálu museli projít detekčními rámy. S sebou si nemohli vzít svačinu ani pití. Před schválením orgánů valné hromady padl ze strany jednoho z akcionářů návrh, aby se o každém členovi hlasovalo zvlášť. To by se podle stanov společnosti mohlo uskutečnit, jen pokud by návrh na zvolené orgány neprošel. Návrh ale schválilo 90 procent akcionářů a takzvaná volba per partes se neuskutečnila.
Šnobr pravidelně na začátku každé valné hromady ČEZ protestuje proti podobě jednání. Považuje ji za diskriminační a znevýhodňuje podle něj minoritní akcionáře. Většinovým akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií, přestože podle Šnobra získává 90 procent z čistého zisku. „Myslím si, že už jsme překročili nějakou férovou udržitelnou logiku jednání vrcholného orgánu ČEZ,“ řekl. Po jeho vystoupení zazněl potlesk a k protestu se připojili dva další akcionáři.
Beneš poté představil hospodářské výsledky společnosti za rok 2023. Podle výroční zprávy ČEZ v loňském roce vydělala 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly podle firmy mimořádné daně a odvody, na kterých podnik odvedl kolem 40 miliard Kč. I přes vysoký meziroční propad jde ale s výjimkou rekordního roku 2022 o nejvyšší zisk za posledních deset let. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je zásadní pro výši dividendy, loni činil 34,8 miliardy Kč.
Před budovou Kongresového centra se před začátkem valné hromady setkalo zhruba deset mladých aktivistů ze spolku Fridays for Future. Vyzvali ČEZ k odstoupení od uhlí, plynu a dalších fosilních paliv. Za problematickou považují snahu ČEZ prezentovat se jako lídr v udržitelné energetice, zatímco společnost nadále provozuje většinu uhelných elektráren v Česku.
Představenstvo společnosti v květnu navrhlo vyplacení 80 procent ze zisku, což odpovídá 52 korunám na jednu akcii a celkové dividendě 28 miliard korun. Stát, který je největším akcionářem podniku, protinávrh nepodal, přestože tomu tak v minulých letech někdy bylo. V případě schválení návrhu ČEZ by stát měl dostat přes 19 miliard korun, loni to bylo 54 miliard korun.
Důvěra v českou ekonomiku se v červnu po měsíci poklesu vrátila k růstu. Souhrnný indikátor důvěry se meziměsíčně zvýšil o 1,6 bodu na 98 bodů. V porovnání s květnem byli optimističtější podnikatelé, zejména v průmyslu. Mezi spotřebiteli důvěra podruhé za sebou klesla. Vyplynulo to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Červnový růst důvěry v ekonomiku kladně ovlivnili zejména podnikatelé v průmyslu očekávající v následujících třech měsících mírné zvýšení tempa růstu výrobní činnosti. Sentiment v ostatních odvětvích v červnu spíše stagnoval,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o dva body na 97,4 bodu. V odvětví průmyslu se jejich důvěra zvýšila o 4,3 bodu 94,8 bodu. Mírně, o 0,6 bodu, byla meziměsíčně vyšší důvěra firem podnikajících ve stavebnictví, dosáhla hodnoty 103,7 bodu. Ve vybraných službách důvěra podniků stagnovala, proti květnu se zvýšila jen o 0,1 bodu na 99,6. Naopak v odvětví obchodu se indikátor důvěry podnikatelů klesl o 0,8 bodu na 95,6 bodu.
Indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 0,6 bodu na 101 bodů. Podle statistiků opět přibylo lidí, kteří čekají pro příštích 12 měsíců zhoršení celkové ekonomické situace v Česku. Naopak ubylo spotřebitelů, kteří hodnotí svou finanční situaci hůře než v předchozích 12 měsících. Počet těch, kteří očekávají zlepšení své finanční situace v příštích 12 měsících a kteří si myslí, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů, se nezměnil.
Zdroj: Canva
Vývoj důvěry v ekonomiku podle analytiků naznačuje letos jen slabé oživení
Vývoj důvěry v českou ekonomiku naznačuje, že letošní hospodářské oživení bude jen opatrné. Shodují se na tom analytici při hodnocení dnešního konjunkturálního průzkumu od Českého statistického úřadu (ČSÚ), podle kterého se souhrnný indikátor důvěry meziměsíčně zvýšil o 1,6 bodu na 98 bodů. Výrazné zlepšení důvěry v průmyslu analytici nechtějí přeceňovat, podle nich tento sektor snadno podléhá výkyvům.
„Zatímco podnikatelská nálada se v české ekonomice mírně zvýšila díky průmyslu, u spotřebitelů se mírně zhoršuje. Nejde ovšem o nijak dramatické změny, které by signalizovaly změnu směru ekonomického vývoje,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Podle něj ekonomika letos vykáže zhruba jednoprocentní růst.
„Na raketové odražení celé české ekonomiky to v letošním roce spíše nevypadá, ovšem to není velké překvapení. Očekávaný růst HDP kolem jednoho procenta se nadále zdá být nejpravděpodobnějším scénářem,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že ke zvýšení důvěry v ekonomiku přispěl zejména průmysl, zatímco spotřebitelská důvěra mírně klesla. „K tomu, aby spotřebitelská důvěra ze současných hodnot lehce nad 100 dále rostla, je podle mě nezbytný silnější růst mediánové mzdy v dalších čtvrtletích, alespoň na úrovni průměru. Tedy aby se více zlepšovala finanční situace středně a nízkopříjmových domácností,“ uvedl.
Podle Hradila slabší důvěra spotřebitelů vychází z obav o budoucí ekonomickou situaci, nevidí ale objektivní důvody pro strach spotřebitelů. „Inflace se zdá být relativně pod kontrolou, nezaměstnanost zůstává nejnižší v celé Evropě, reálné mzdy po nevydařených dvou letech konečně rostou solidním tempem a ani česká vláda již zřejmě v tomto volebním období neplánuje žádná další úsporná opatření,“ uvedl.
Finanční analytik Provident Financial Petr Javůrek spojuje oslabení důvěry spotřebitelů s nevýrazným vývojem ekonomiky v prvním čtvrtletí. „Zrychlení hospodářského růstu by ale mohl indikovat růst důvěry podnikatelů,“ uvedl.
Podle Dufka ale nelze přeceňovat výrazné zlepšení nálady v průmyslu. Upozornil, že firmy čekají růst výroby, ale průzkumy zakázek vypadají pesimisticky. „Tak trochu to opět vypadá, že přání předbíhá realitu, protože bez zakázek nebude asi smysl nějak výrazně navyšovat výrobu,“ podotkl. Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč v této souvislosti očekává, že bude nálada v průmyslu v dalších měsících kolísat.
<!– DIP popup–>
Při zahájení po 09:00 hodině bylo v Kongresovém centru v Praze přítomno podle generálního ředitele a předsedy představenstva skupiny Daniela Beneše zhruba 450 akcionářů. Vzhledem k tomu, že zastupovali více než 30 procent základního kapitálu společnosti, byla valná hromada prohlášena za usnášeníschopnou. Minoritní akcionář a zároveň jeden z největších kritiků vedení ČEZ Michal Šnobr už tradičně po úvodním proslovu protestoval proti jednacímu řádu, který považuje za diskriminační. Před centrem před zahájením protestovala skupinka aktivistů. Valná hromada polostátní firmy rozhodne o výplatě dividendy z loňského očištěného zisku firmy.Akcionáři dnes před vstupem do sálu museli projít detekčními rámy. S sebou si nemohli vzít svačinu ani pití. Před schválením orgánů valné hromady padl ze strany jednoho z akcionářů návrh, aby se o každém členovi hlasovalo zvlášť. To by se podle stanov společnosti mohlo uskutečnit, jen pokud by návrh na zvolené orgány neprošel. Návrh ale schválilo 90 procent akcionářů a takzvaná volba per partes se neuskutečnila.Šnobr pravidelně na začátku každé valné hromady ČEZ protestuje proti podobě jednání. Považuje ji za diskriminační a znevýhodňuje podle něj minoritní akcionáře. Většinovým akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií, přestože podle Šnobra získává 90 procent z čistého zisku. „Myslím si, že už jsme překročili nějakou férovou udržitelnou logiku jednání vrcholného orgánu ČEZ,“ řekl. Po jeho vystoupení zazněl potlesk a k protestu se připojili dva další akcionáři.Beneš poté představil hospodářské výsledky společnosti za rok 2023. Podle výroční zprávy ČEZ v loňském roce vydělala 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly podle firmy mimořádné daně a odvody, na kterých podnik odvedl kolem 40 miliard Kč. I přes vysoký meziroční propad jde ale s výjimkou rekordního roku 2022 o nejvyšší zisk za posledních deset let. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je zásadní pro výši dividendy, loni činil 34,8 miliardy Kč.Před budovou Kongresového centra se před začátkem valné hromady setkalo zhruba deset mladých aktivistů ze spolku Fridays for Future. Vyzvali ČEZ k odstoupení od uhlí, plynu a dalších fosilních paliv. Za problematickou považují snahu ČEZ prezentovat se jako lídr v udržitelné energetice, zatímco společnost nadále provozuje většinu uhelných elektráren v Česku.Představenstvo společnosti v květnu navrhlo vyplacení 80 procent ze zisku, což odpovídá 52 korunám na jednu akcii a celkové dividendě 28 miliard korun. Stát, který je největším akcionářem podniku, protinávrh nepodal, přestože tomu tak v minulých letech někdy bylo. V případě schválení návrhu ČEZ by stát měl dostat přes 19 miliard korun, loni to bylo 54 miliard korun.Důvěra v ekonomiku ČR se vrátila v červnu k růstuChcete využít této příležitosti?Důvěra v českou ekonomiku se v červnu po měsíci poklesu vrátila k růstu. Souhrnný indikátor důvěry se meziměsíčně zvýšil o 1,6 bodu na 98 bodů. V porovnání s květnem byli optimističtější podnikatelé, zejména v průmyslu. Mezi spotřebiteli důvěra podruhé za sebou klesla. Vyplynulo to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad .„Červnový růst důvěry v ekonomiku kladně ovlivnili zejména podnikatelé v průmyslu očekávající v následujících třech měsících mírné zvýšení tempa růstu výrobní činnosti. Sentiment v ostatních odvětvích v červnu spíše stagnoval,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o dva body na 97,4 bodu. V odvětví průmyslu se jejich důvěra zvýšila o 4,3 bodu 94,8 bodu. Mírně, o 0,6 bodu, byla meziměsíčně vyšší důvěra firem podnikajících ve stavebnictví, dosáhla hodnoty 103,7 bodu. Ve vybraných službách důvěra podniků stagnovala, proti květnu se zvýšila jen o 0,1 bodu na 99,6. Naopak v odvětví obchodu se indikátor důvěry podnikatelů klesl o 0,8 bodu na 95,6 bodu.Indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 0,6 bodu na 101 bodů. Podle statistiků opět přibylo lidí, kteří čekají pro příštích 12 měsíců zhoršení celkové ekonomické situace v Česku. Naopak ubylo spotřebitelů, kteří hodnotí svou finanční situaci hůře než v předchozích 12 měsících. Počet těch, kteří očekávají zlepšení své finanční situace v příštích 12 měsících a kteří si myslí, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů, se nezměnil.Vývoj důvěry v ekonomiku podle analytiků naznačuje letos jen slabé oživeníVývoj důvěry v českou ekonomiku naznačuje, že letošní hospodářské oživení bude jen opatrné. Shodují se na tom analytici při hodnocení dnešního konjunkturálního průzkumu od Českého statistického úřadu , podle kterého se souhrnný indikátor důvěry meziměsíčně zvýšil o 1,6 bodu na 98 bodů. Výrazné zlepšení důvěry v průmyslu analytici nechtějí přeceňovat, podle nich tento sektor snadno podléhá výkyvům.„Zatímco podnikatelská nálada se v české ekonomice mírně zvýšila díky průmyslu, u spotřebitelů se mírně zhoršuje. Nejde ovšem o nijak dramatické změny, které by signalizovaly změnu směru ekonomického vývoje,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Podle něj ekonomika letos vykáže zhruba jednoprocentní růst.„Na raketové odražení celé české ekonomiky to v letošním roce spíše nevypadá, ovšem to není velké překvapení. Očekávaný růst HDP kolem jednoho procenta se nadále zdá být nejpravděpodobnějším scénářem,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že ke zvýšení důvěry v ekonomiku přispěl zejména průmysl, zatímco spotřebitelská důvěra mírně klesla. „K tomu, aby spotřebitelská důvěra ze současných hodnot lehce nad 100 dále rostla, je podle mě nezbytný silnější růst mediánové mzdy v dalších čtvrtletích, alespoň na úrovni průměru. Tedy aby se více zlepšovala finanční situace středně a nízkopříjmových domácností,“ uvedl.Podle Hradila slabší důvěra spotřebitelů vychází z obav o budoucí ekonomickou situaci, nevidí ale objektivní důvody pro strach spotřebitelů. „Inflace se zdá být relativně pod kontrolou, nezaměstnanost zůstává nejnižší v celé Evropě, reálné mzdy po nevydařených dvou letech konečně rostou solidním tempem a ani česká vláda již zřejmě v tomto volebním období neplánuje žádná další úsporná opatření,“ uvedl.Finanční analytik Provident Financial Petr Javůrek spojuje oslabení důvěry spotřebitelů s nevýrazným vývojem ekonomiky v prvním čtvrtletí. „Zrychlení hospodářského růstu by ale mohl indikovat růst důvěry podnikatelů,“ uvedl.Podle Dufka ale nelze přeceňovat výrazné zlepšení nálady v průmyslu. Upozornil, že firmy čekají růst výroby, ale průzkumy zakázek vypadají pesimisticky. „Tak trochu to opět vypadá, že přání předbíhá realitu, protože bez zakázek nebude asi smysl nějak výrazně navyšovat výrobu,“ podotkl. Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč v této souvislosti očekává, že bude nálada v průmyslu v dalších měsících kolísat.<!– DIP popup–>
