Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) dnes potvrdil, že upozornil na snížení kapacity plynovodu na česko-německé hranici v Brandově. Podle něj to může znamenat navýšení dovozu plynu z Ruska do střední a východní Evropy. Dopis s tímto vyjádřením zaslal německému ministrovi hospodářství Robertu Habeckovi a eurokomisařce Kadri Simsonové, oba vyzval ke spolupráci. Napsal to dnes na síti X. Německo podle spolkového ministerstva hospodářství a ochrany klimatu bere české obavy vážně, o kapacitách ale rozhodují příslušné plynárenské a transportní společnosti. Dopis podle Síkely navazuje na pracovní skupinu, kterou Česko v průběhu roku s Německem a Evropskou komisí na úrovni ministrů vytvořilo. Jejím cílem je minimalizovat dovoz ruských energetických surovin do Evropy. "V dopise upozorňuji na výrazné snížení kapacity na česko-německé hranici v Brandově, které zvyšuje pravděpodobnost navýšení dovozu plynu z Ruska do střední a východní Evropy. Proto jsem je oba vyzval ke spolupráci s cílem eliminovat toto riziko," uvedl. Německý provozovatel plynovodní sítě Gascade Gastransport GmbH dnes sdělil ČTK, že výstupní kapacity do Česka odrážejí změněnou situaci na trhu a že takzvané přerušitelné kapacity lze stále beze změny rezervovat. Jak v současnosti napovídají dostupné informace, dlouhodobě si přece jen můžeme myslet, že se kolem dodávek plynu určeného pro Českou republiku, jsou dost možná v určitém střetu zájmu. Agentura Bloomberg ve čtvrtek s odvoláním na Síkelův dopis uvedla, že ČR obvinila Německo, že si hromadí plyn určený Česku. Agentura píše, že dodávky plynu směřující ze západu na východ budou mít zásadní význam, protože Evropská unie se snaží ještě více snížit svou závislost na fosilních palivech z Ruska. Německo patřilo k zemím nejvíce zasaženým energetickou krizí a bylo závislé na zvýšeném dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) a elektřiny od svých sousedů. Rozhodnutí provozovatele přepravní soustavy snížit kapacitu by mohlo narušit ducha spolupráce na kontinentě a mohlo by ztížit východoevropským zemím snahu omezit závislost na Rusku. Tato situace pak podle vyjádření Síkely v dopise, který měl Bloomberg k dispozici, vytváří pro některé členské státy pobídku k maximalizaci dovozu plynu z východu. V extrémním případě by pak podle českého ministra nízká kapacita sotva stačila pro český trh s plynem a nemohla by významně přispět k zásobování ostatních zemí. Česko začalo dovážet LNG po vypuknutí války na Ukrajině ve snaze omezit svou závislost na dodávkách plynu z Ruska. Ty předtím měly podíl až 97 procent. V současnosti tvoří hlavní část dodávek do Česka plyn z Norska a LNG. Naopak dodávky z Ruska výrazně klesly téměř na minimum. Češi už dříve obvinili Německo z toho, že penalizuje své zákazníky zvýšením poplatku za skladování plynu z 1,86 eura (47 Kč) na 2,50 eura (63 Kč) za megawatthodinu. Země poplatek zavedla na vrcholu evropské energetické krize v roce 2022. Středoevropské státy tehdy uvedly, že daň poškodila jejich snahu zbavit se závislosti na ruském plynu. Německo jim vyhovělo a uvedlo, že poplatek od ledna zruší. Ministerstvo financí zveřejní údaje o výši státního dluhu na konci pololetí Ministerstvo financí dnes zveřejní údaje o výši státního dluhu ke konci prvního pololetí. Ve čtvrtletí činil dluh rekordních 3,221 bilionu korun, na každého Čecha tak teoreticky připadalo 295.480 korun. Míra zadlužení byla na konci prvního čtvrtletí 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Za první čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 109,9 miliardy korun. Za nárůstem podle ministerstva financí stál především prodej státních dluhopisů v prvním čtvrtletí kvůli průběžnému krytí schodku státního rozpočtu. Na letošní rok je schválený rozpočet s deficitem 252 miliardy korun, na konci června byl průběžný schodek 178,6 miliardy korun. Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. <!-- DIP popup-->