Brazilský nejvyšší soud rozhodl o okamžitém pozastavení činnosti společnosti X v zemi poté, co její miliardář a majitel Elon Musk odmítl jmenovat právního zástupce této sociální sítě v největší latinskoamerické zemi. Zákaz platformy dříve známé jako Twitter završil několikaměsíční spor mezi Muskem a soudcem nejvyššího soudu Alexandrem de Moraesem, který stojí v čele úsilí o boj proti falešným zprávám a nenávistným projevům, jež podle něj poškozují brazilskou demokracii. X přispívá k „prostředí naprosté beztrestnosti a nezákonnosti na brazilských sociálních sítích, a to i během místních voleb v roce 2024,“ napsal Moraes ve svém rozhodnutí a uvedl, že společnost opakovaně a záměrně nerespektuje soudní příkazy. „Extremistické skupiny a digitální milice“ využívaly platformu k ‚masivnímu šíření nacistických, rasistických, fašistických, nenávistných a protidemokratických projevů,‘ napsal a dodal, že každý, kdo bude používat VPN pro přístup k X, bude vystaven denní pokutě ve výši 50 000 realů . Několik minut po zveřejnění rozhodnutí se Musk na Moraese na své platformě obořil. „Svoboda projevu je základem demokracie a nevolený pseudosoudce v Brazílii ji ničí pro politické účely,“ napsal. „Utlačovatelský režim v Brazílii se tak bojí, aby se lidé nedozvěděli pravdu, že zkrachuje každý, kdo se o to pokusí.“ Společnost X na žádost o komentář odkazuje na příspěvek ze čtvrtečního večera na své oficiální stránce Global Government Affairs, v němž se uvádí, že společnost plánuje „v zájmu transparentnosti zveřejnit všechny nezákonné požadavky soudce de Moraese a všechna související soudní podání“. Platforma sociálních médií byla k dispozici ještě v pátek večer, protože Moraesovo rozhodnutí si vyžádá určitý čas, než nabude právní moci. Brazilský telekomunikační dohled má na provedení zákazu 24 hodin, uvádí se v rozhodnutí. Společnosti Apple a Google mají pět dní na to, aby zablokovaly aplikaci X v systémech IOS a Android a odstranily ji ze svých internetových obchodů, zatímco poskytovatelé internetových služeb ji musí ve stejné lhůtě zakázat. Před rozhodnutím se brazilské celebrity, internetové osobnosti a politici, včetně prezidenta Luize Inacia Luly da Silvy, připravovali na zákaz tím, že na sociálních sítích na Twitteru oslovovali své posluchače. Musk na začátku tohoto měsíce uzavřel kancelář společnosti X v Brazílii na protest proti příkazu odstranit některé účty, které údajně šíří dezinformace. V reakci na to soud ve středu večer společnosti v odpovědi na příspěvek na X oznámil, že Moraes jí dal 24 hodin na to, aby jmenovala právního zástupce v zemi, jinak jí hrozí pozastavení služby. Brazílie je historicky klíčovým trhem pro mnoho největších služeb sociálních sítí, včetně X. Podle externích odhadů má X v zemi desítky milionů aktivních uživatelů a Brazílie je dlouhodobě jedním z největších center X mimo USA a Japonsko. Brazílie není první zemí, kde byla služba X pozastavena. Služba je dlouhodobě zakázána mimo jiné v Číně, Íránu a Severní Koreji. V roce 2022 byla omezena v Rusku poté, co prezident Vladimir Putin napadl sousední Ukrajinu. Bývalí manažeři Twitteru pozastavili v zemi reklamu a začali označovat odkazy ze všech státem podporovaných ruských médií, nakonec zřídili samostatnou verzi služby, aby k ní lidé měli přístup i přes vládní omezení. Dezinformace nebo svoboda slova Demokracie po celém světě se potýkají s dopady sociálních médií na volby a politiku. Brazílie však po prezidentských volbách v roce 2022 přijala jedny z nejagresivnějších opatření, aby přiměla společnosti k odpovědnosti za obsah. Během kampaně se bývalý prezident Jair Bolsonaro vydal na rozhlasové vlny a online platformy, aby zasel nedůvěru v elektronický hlasovací systém své země. Neopodstatněná tvrzení o hackerských útocích a krádeži hlasů podnítila hněv Bolsonarových příznivců, kteří se v Brasílii bouřili na základě falešného přesvědčení, že Lula volby prohrál. V dubnu Moraes zahrnul společnost Musk do rozsáhlého vyšetřování takzvaných digitálních milicí neboli organizovaných skupin obviněných z využívání sociálních médií k šíření nepravdivých informací a štvavých názorů a uložil jí pokuty za neuposlechnutí soudního příkazu k odstranění obsahu. Zdálo se, že tento krok jen vystupňoval roztržku mezi brazilským nejvyšším soudem a nejbohatším člověkem na světě. Zatímco společnost X zpočátku příkazům k odstranění účtů podezřelých z šíření nepravdivých informací vyhověla, Musk se později zřejmě postavil Moraesovi a oznámil, že omezení zruší, i kdyby to mělo poškodit hospodářský výsledek jeho společnosti. V srpnu společnost X vydala prohlášení, že „s okamžitou platností“ ukončí činnost v Brazílii poté, co Moraes pohrozil jejímu právnímu zástupci zatčením za nedodržování soudních příkazů. Po celou dobu Musk na své platformě pokračoval v brojení proti soudci a tvrdil, že jeho snaha dohlížet na obsah se rovná přehnanému zásahu a cenzuře. Na příkaz jmenovat zástupce v Brazílii reagoval zveřejněním obrázku plešatého muže v černém hábitu za mřížemi – zřejmě obrazem Moraese vygenerovaným umělou inteligencí. „Jednoho dne, Alexandre, bude tento tvůj obrázek ve vězení skutečný. Pamatujte si moje slova,“ napsal Musk. Musk, který sám sebe prohlašuje za absolutistu svobody projevu, zbavil společnost od jejího nákupu v roce 2022 velké části infrastruktury a personálu pro moderování obsahu. Společnost se většinou spoléhá na uživatele X, kteří hlídají obsah kvůli dezinformacím prostřednictvím funkce Community Notes, která k příspěvkům přidává štítky, pokud je uživatelé považují za zavádějící. Musk často využívá svou platformu k vyvracení kritiků a kárání světových lídrů, včetně první dámy Brazílie Rosangeli da Silvy, jejíž stránka na X byla loni údajně hacknuta. A střet s úřady získal Muskovi uznání v brazilských konzervativních kruzích, které dlouhodobě obviňují soudní moc z útoků na jejich věc. Pokud bude soudní zákaz platit i nadále, hrozí, že společnost X přijde o jeden ze svých největších trhů mimo USA. Připraví tisíce kandidátů o oblíbený nástroj kampaně před komunálními volbami, které se uskuteční v říjnu ve více než 5 000 brazilských obcích. Prosincový průzkum ukázal, že 29 % uživatelů chytrých telefonů v Brazílii má nainstalovanou aplikaci X. V prvním čtvrtletí roku 2024 měla platforma v zemi podle datové společnosti Sensor Tower asi 20 milionů aktivních uživatelů, což je asi o 15 % méně než v předchozím roce. Jiné platformy sociálních médií se již dříve dostaly do rozporu s internetovými předpisy. V loňském roce soudce nařídil dočasné vypnutí služby Telegram poté, co tato služba pro zasílání zpráv nesdílela údaje o uživatelích neonacistického obsahu, který byl podle úřadů spojen s útoky v brazilských školách. Služba pro zasílání zpráv WhatsApp, kterou vlastní společnost Meta Platforms Inc. byla v roce 2016 také krátce zakázána, protože nesplnila soudní příkaz ke sdílení uživatelských údajů.