Spotřebitelská inflace v Číně se v srpnu zvýšila v důsledku vyšších cen potravin v důsledku narušení počasí. Index spotřebitelských cen se oproti předchozímu roku zvýšil o 0,6 %, což bylo přičítáno extrémnímu počasí, které ovlivnilo úrodu. Ceny potravin vzrostly o 2,8 %, zatímco nepotravinářská inflace se zmírnila na 0,2 %. Jádrová inflace dosáhla téměř tříapůlletého minima na úrovni 0,3 %. Naproti tomu ceny výrobců nadále klesaly, přičemž index cen výrobců se meziročně snížil o 1,8 %, což poukazuje na pokračující deflační tlaky. Obavy z deflace se vystupňovaly a vyvolaly volání po dalších politických opatřeních. Hospodářský výhled vedl ke snížení prognóz růstu pod oficiální 5% cíl. Klesající dlouhodobé výnosy a poklesy akciových trhů odrážejí ekonomické obavy. Klíčovým úkolem Číny zůstává v prostředí přetrvávajících problémů najít rovnováhu mezi stimulací poptávky a řízením nadbytečných kapacit.
Spotřebitelská inflace v Číně se v srpnu zvýšila v důsledku vyšších cen potravin v důsledku narušení počasí. Index spotřebitelských cen se oproti předchozímu roku zvýšil o 0,6 %, což bylo přičítáno extrémnímu počasí, které ovlivnilo úrodu. Ceny potravin vzrostly o 2,8 %, zatímco nepotravinářská inflace se zmírnila na 0,2 %. Jádrová inflace dosáhla téměř tříapůlletého minima na úrovni 0,3 %. Naproti tomu ceny výrobců nadále klesaly, přičemž index cen výrobců se meziročně snížil o 1,8 %, což poukazuje na pokračující deflační tlaky. Obavy z deflace se vystupňovaly a vyvolaly volání po dalších politických opatřeních. Hospodářský výhled vedl ke snížení prognóz růstu pod oficiální 5% cíl. Klesající dlouhodobé výnosy a poklesy akciových trhů odrážejí ekonomické obavy. Klíčovým úkolem Číny zůstává v prostředí přetrvávajících problémů najít rovnováhu mezi stimulací poptávky a řízením nadbytečných kapacit.
