Banky a stavební spořitelny v ČR poskytly v září hypoteční úvěry za 24,2 miliardy Kč, což je proti mimořádnému srpnu pokles o 8,1 miliardy. Meziroční růst zpomalil ze 130 procent v srpnu na 80 procent. Úrokové sazby nových úvěrů klesly na 4,96 procenta ze srpnových 4,98 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu. "Srpnový nebývalý nárůst zájmu o hypotéky byl pravděpodobně způsobený zákonnými změnami v pravidlech předčasného splácení, které začaly platit v září. Zářijový vývoj se tak vrací do starých kolejí a hypoteční trh pokračuje ve svém setrvalém růstu, způsobeném jak pozitivní spotřebitelskou náladou, tak pozvolným poklesem úrokových sazeb,“ uvedl hlavní ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko. Objem skutečně nově poskytnutých hypoték bez refinancování v září dosáhl 19,7 miliardy Kč. Meziměsíčně tak klesl o šest miliard, tedy stejně jako v srpnu meziměsíčně vzrostl. Počet nově poskytnutých hypoték dosáhl 5232, což je obdobná hodnota jako v červenci, proti srpnu jde však o pětinový pokles. Rovněž objem refinancovaných úvěrů, interně či z jiné instituce, se po jednorázovém srpnovém růstu snížil, ačkoli setrval mírně nad úrovní z června či července. "V posledních týdnech tržní sazby z důvodu globálního vývoje mírně rostou. Jejich průměrná zářijová hodnota však byla nejnižší od konce roku 2021. Hypoteční sazby reagují na vývoj tržních sazeb s několikaměsíčním zpožděním, pokud se tak vývoj na trhu výrazněji neobrátí, další mírný pokles hypotečních sazeb by měl v příštích měsících pokračovat,“ upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Růst hypotečních sazeb o jeden procentní bod znamená pro průměrnou velikost hypotéky zvýšení měsíční splátky o zhruba 2000 Kč. Ve srovnání s dvouprocentní úrokovou sazbou, která byla na trhu běžná v dřívějších letech, tak znamená současná hypoteční sazba nárůst měsíční splátky u průměrné hypotéky zhruba o 6000 korun. Splátka hypotéky jeden milion korun s 30letou splatností se současnými úrokovými sazbami se pohybuje kolem 5500 Kč. Experti: Česká ekonomika potřebuje levnější energie, brzy se jich ale nedočká <!-- DIP popup--> Česká ekonomika a průmysl nutně potřebují levnější energie, ve střednědobém horizontu zhruba pěti let se jich však pravděpodobně nedočkají. V zemi chybí mechanismy pro plnění energetických strategií, Česko se tak brzy stane importní zemí, což může energie dál prodražit. Shodli se na tom účastníci Konference agregace a flexibilita 2024. Podle nich jsou nutné investice do energetiky, včetně obnovitelných zdrojů energie. "Naše ekonomika nevzkvétá, naopak. Totálně jsme vyčerpali náš transformační model, zároveň se vyčerpal i růstový model v Německu, na které jsme silně napojeni," uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Podle něj jsou jedním z klíčových důvodů špatného stavu ekonomiky drahé energie, protože ČR má nejvíce energeticky náročných podniků v průmyslu. Kvůli cenám energií tak už část českých firem přesunula svůj provoz do zahraničí, zahraniční koncerny pak postupně přestávají v Česku investovat. Důvodem jsou mimo jiné právě stoupající náklady na energie, což firmy přestávají tolerovat. Brzký výhled levnějších energií však zatím podle člena představenstva státního provozovatele tuzemské přenosové soustavy Pavla Šolce neexistuje. "Ve střednědobém horizontu to není příliš reálné. Spíše se obávám, že se to může ještě o něco zhoršit," řekl Šolc. Česko má podle něj problém s naplňováním energetických a průmyslových strategií. Česká republika se tak v příštích letech stane čistým dovozcem elektřiny ze zahraničí. Čím více bude import elektřiny růst, tím se podle Šolce bude více vyčerpávat kapacita přeshraničních sítí a také zdroje v okolních zemích. Důsledkem tak může být vyšší cena energií v Česku. Země tak podle expertů musí výrazně investovat do energetiky, a to včetně nových obnovitelných zdrojů. Špicar v této souvislosti připomněl, že masivní rozvoj obnovitelných zdrojů není pouze záležitostí EU. Zmínil příklad Velkou Británii a především Čínu, která má podle něj v oboru náskok a do budoucna z něj bude profitovat. Také Šolc zdůraznil potřebu opatření pro rozvoj obnovitelných zdrojů včetně akumulace vyrobené elektřiny a flexibility, tedy přizpůsobení systému výroby a distribuce energie podle aktuálních potřeb. "S koncem výroby elektřiny z uhlí půjde o důležité nástroje, kterými budeme vyrovnávat a regulovat přenosovou soustavu," řekl. Česko zatím v oboru zaostává. "V této chvíli sice doháníme v oblasti akumulace a flexibility ujetý vlak a patříme na chvost Evropy, ale konečně si její význam začíná minimálně energetický sektor, ale i společnost celkově uvědomovat," řekl výkonný ředitel asociace AKU-BAT Jan Fousek. Upozornil, že v ČR zatím dominují domácí bateriová úložiště, a to nejčastěji v kombinaci s fotovoltaikou. "Pro budoucí zajištění stability soustavy, zejména vzhledem k připojování nových velkých obnovitelných zdrojů a odstavování zdrojů konvenčních, musíme ale konečně výrazně přidat i ve velkokapacitní akumulaci a dalších flexibilních zdrojích. A veškerou flexibilitu efektivně využívat, agregovat a chytře řídit," uvedl Fousek. "V opačném případě se připravme na to, že se zde mohou na poslední chvíli ještě masivněji nasazovat dieselagregáty a bude se zbytečně pálit elektřina, aby se vůbec uřídila soustava," řekl. Vláda letos schválila novelu energetického zákona, která zavádí do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Novela by podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) měla zlepšit řízení výkonové rovnováhy v soustavě, odběratelům by měla například umožnit regulaci spotřeby podle aktuálních cen energií. Dosud úprava těchto podmínek v české legislativě scházela, což komplikovalo její rozvoj.