Na trhu práce v eurozóně se po letech nečekané odolnosti konečně objevují trhliny, které podněcují Evropskou centrální banku k rychlejšímu snižování úrokových sazeb. Navzdory stále rekordně nízké nezaměstnanosti po inflačním šoku a ekonomice, která se potýká s problémy, vidí tvůrci politiky známky posunu, které je pomohly přesvědčit, aby tento týden podpořili další snížení výpůjčních nákladů. Federální rezervní systém sice postrádá duální mandát, jehož prostřednictvím se zaměřuje jak na cenovou stabilitu, tak na plnou zaměstnanost, otřes na evropském trhu práce však může mít významný dopad na inflační výhled ECB. Vzhledem k tomu, že velké společnosti jako BASF SE a Thyssenkrupp AG již propouštějí zaměstnance, se někteří představitelé obávají náhlého zhoršení, které by mohlo dále otřást regionem balancujícím na hraně recese. „Myslím, že v říjnu budou snižovat a budou v tom pokračovat - i když někteří jestřábi říkají, že v cyklu uvolňování není žádný automatismus,“ řekl Soeren Radde, ekonom společnosti Point72. „Jsou na této cestě a potřebují to. Klíčovou obavou je skutečně trh práce.“ Zdroj: Tagesschau Bylo to teprve v červenci, kdy prezidentka Christine Lagardeová vyzdvihla sílu evropského trhu práce jako důvod, proč by si ECB mohla „vzít čas na shromáždění nových informací“ při nastavování měnové politiky. Nyní se zdá, že tento čas vypršel. Údaje zatím ukazují pouze na mírné ochlazení, nikoli na rychlý pokles. Růst zaměstnanosti však ve druhém čtvrtletí zpomalil na pouhých 0,2 % a podíl volných pracovních míst ve stejném období klesl na 2,6 % z vrcholu, který přesahoval 3 %. Průzkumy, jako jsou měsíční průzkumy nákupních manažerů prováděné společností S&P Global, také ukazují zhoršující se obrázek. „Zpomalení počtu volných pracovních míst a tempa najímání zaměstnanců jsou signály, kterým bychom měli věnovat pozornost - pro Fed to byla zjevně důležitá motivace, když se rozhodl pro snížení sazeb o 50 bazických bodů,“ uvedla Michala Marcussenová, hlavní ekonomka skupiny Societe Generale, s odkazem na zářijové snížení sazeb v USA. Šéf portugalské centrální banky Mario Centeno, vzděláním ekonom práce, vidí první náznaky změkčení v eurozóně, přičemž „některé blikají naléhavěji než jiné varovné signály, ale všechny ukazují na možný zvrat na trhu práce“. Dokonce i jestřábí úředníci tento problém uznávají. Členka Výkonné rady Isabel Schnabelová se domnívá, že menší chuť k personální práci zvyšuje pravděpodobnost udržitelného poklesu inflace na 2% cíl. Lotyš Martins Kazaks upozornil na riziko bodu zlomu, kdy některé firmy mohou začít rušit dřívější hromadění zaměstnanců, protože ekonomika zklamává. „Pak by mohlo dojít k efektu sněhové koule,“ varoval. Klíčovým problémem je zpracovatelský průmysl - tlačí ho slabá čínská poptávka a konkurenční nevýhody na domácím trhu. Ačkoli tomu tak bylo již delší dobu, oblíbenou teorií bylo, že firmy si ponechávaly zaměstnance bez ohledu na to, kdyby bylo později obtížné je znovu najmout, pokud by to bylo potřeba. Zdá se, že některé firmy ztrácejí důvěru v hospodářské oživení. Příkladem je Volkswagen AG, který poprvé zvažuje uzavření závodů v Německu. Plány na snižování počtu zaměstnanců v tomto odvětví - včetně společnosti Continental AG - neustále prosakují. Váhaví spotřebitelé mezitím znamenají, že služby se nezvedly. V důsledku toho ekonomové Goldman Sachs předpovídají, že míra nezaměstnanosti v eurozóně v příštích několika čtvrtletích vzroste na 6,7 %. Podle nich je možný i horší výsledek, pokud se ekonomice nebude dařit - což podporuje jejich argumenty pro snižování sazeb na každém zasedání počínaje tímto týdnem a dokud depozitní sazba nedosáhne 2 % ze současných 3,5 %. Argumenty pro rychlejší uvolňování posiluje skutečnost, že měkčí trh práce se obvykle promítá i do skromnějšího růstu mezd, a tím i do nižší inflace. Zdroj: Getty images „Pokud se trh práce bude nadále ochlazovat, mohli by zaměstnanci při nadcházejících jednáních o mzdách výměnou za jistotu zaměstnání přijmout skromnější zvýšení mezd,“ napsali nedávno ekonomové Barclays. Předpoklad ECB, že ve druhé polovině roku 2025 trvale dosáhne svého 2% inflačního cíle, je založen na zpomalení růstu mezd. Zároveň však nechce, aby se trh práce a zálohy na mzdy příliš zmírnily. Hlavní ekonom Philip Lane minulý týden uvedl, že silnější trh práce „zvyšuje pravděpodobnost dosažení inflačního cíle spíše než chronického zaostávání za ním“ a že „růst mezd bude v příštích letech více konzistentní s cílem“ než před Kovidem. „Trhy práce v eurozóně se stále zdají být poměrně odolné, ale objevují se jasné známky změkčení,“ řekl Karsten Junius, ekonom banky J. Safra Sarasin. „Na to by měla reagovat i ECB a zajistit, aby nedošlo ke skutečnému propadu s výrazně rostoucí nezaměstnaností. To také naznačuje předsunutí snižování úrokových sazeb.“