Podíl privátních značek na českém trhu v posledních letech roste, za prvních devět měsíců tvořily letos 27 procent tržeb, což je o šest procent více než v roce 2015. Globální průměr je 22 procent, v Evropě dosahuje 36 %. Vyplývá to z dat, která dnes v Praze představila novinářům agentura NielsenIQ. Zvýšení si vysvětluje i změnou postoje zákazníků, z průzkumu například vyplývá, že Češi vnímají privátní značky pozitivně a podle 81 procent zákazníků nabízejí dobrý poměr ceny a výkonu. Privátní značky si obchodníci nechávají vyrábět u potravinářských i jiných firem, ale nabízejí je pod svou značkou. Podle Romany Duníkové z agentury NielsenIQ se postoj Čechů k privátním značkám zlepšuje. Pro 78 procent oslovených lidí je jejich kvalita srovnatelná se značkovými výrobky, 13 procent respondentů si myslí, že kvalita je lepší. Mezi privátní značky patří například výrobky Nature's promise, Clever či Pilos. Průzkum mezi zhruba 1000 respondenty uskutečnila agentura loni v listopadu. Nejčastěji lidé privátní značky nakupují kvůli nízké ceně a dobré hodnotě za vynaložené peníze, některým ale vadí omezený sortiment či nejasný původ zboží. Nízká cena u některých také evokuje pochyby o kvalitě, dodala Duníková. Alespoň někdy nicméně privátní značky nakupuje 99 procent Čechů. "Lidé mnohdy nevnímají, že se jedná o privátku," uvedla Duníková. Privátní značky se totiž často chovají jako tradiční značky, dostávají se do slevových akcí a reagují na aktuální trendy. To ale vnímá jako problém Potravinářská komora ČR a upozorňuje, že řetězce prezentací privátních značek jako značkových výrobků diskriminují tradiční značkové produkty od českých dodavatelů. "Privátní výrobky mohou vytlačit z trhu zavedené české značky. Od mnoha našich členů víme, že některé řetězce snižují objednávky značkových výrobků ve prospěch privátních značek," uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Cenová výhoda privátních značek dosahuje průměrně 23 procent, například pivo či prací prostředky privátních značek jsou ale o čtvrtinu až polovinu levnější než značkové výrobky. O více než polovinu méně zaplatí lidé za minerální vody, zubní pasty nebo sprchové gely privátních značek. Naopak dražší jsou například u másla či vajec. "Především mladší generace už nechce platit za značku a s ní spojený drahý marketing," řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Privátní značky jsou podle Prouzy také příležitostí pro české potravináře i zemědělce, kteří nedokážou vyprodukovat velký objem levných potravin, mohou se ale zaměřovat na alternativní potraviny. "Z pohledu českého potravinářství dává smysl držet se těchto trendů. Pro české dodavatele je ideální, pokud se jim podaří uzavřít vlastní řetězec od vypěstování po zpracování," řekl Prouza novinářům. Zemědělci tak těží z toho, že mají stabilní odbyt, ale nemusí řešit marketing nebo logistiku, o to se postará obchodník, dodal Prouza. Podle Prouzy roste poptávka po předpřipravených potravinách, potenciál mají také speciální druhy pečiva, například špaldové nebo bezlepkové, a proteinové potraviny. České privátní značky mají úspěch i v zahraničí. Hodnota exportu českých privátních značek dosáhla podle odhadu svazu za loňský rok 20 miliard korun. "Oblíbené pro export jsou především trvanlivé potraviny, cereální tyčinky, přípravky na pečení, bujony, ale například i čerstvé ryby nebo drogistické zboží," uvedl Prouza. Rostoucí podíl privátních značek považuje Prouza za příležitost pro nové dodavatele a obohacení trhu. Duníková ale upozornila, že v porovnání se západní Evropou zůstává v ČR prostor pro další růst. Například Švýcarsko nebo Velká Británie mají téměř poloviční tržní podíl privátních značek. Firmu Tameh Czech, jež dodávala energie Liberty Ostrava, kupuje Hubáčkova UCED Zkrachovalou společnost Tameh Czech, která dodávala energie Liberty Ostrava, kupuje skupina UCED miliardáře Pavla Hubáčka. Smlouvu podepsaly v úterý. Transakci musí ještě schválit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). ČTK to řekl insolvenční správce Tamehu Dominik Hart.  Hart uvedl, že je vázán mlčenlivostí a bližší informace k transakci tak nemůže říct. "Mohu jen potvrdit, že v úterý došlo k podpisu smluv a k podání příslušných žádostí na ÚOHS," řekl insolvenční správce. Firma na sebe loni v prosinci podala insolvenční návrh, protože jí huť jako jediný zákazník neplatila za služby, a Tameh se tak dostal do druhotné platební neschopnosti. Od té doby provoz stojí. Podle insolvenčního návrhu měl Tameh vůči věřitelům závazky po lhůtě splatnosti převyšující 255 milionů korun. V srpnu se reorganizace změnila v konkurz, požádal o to sám Tameh. Tameh Czech se nachází přímo v areálu hutě Liberty Ostrava. Liberty a Tameh jsou úzce provázané ekonomicky i technologicky. Tameh je někdejší závod Energetika, který byl postaven jako součást Nové huti, nynější Liberty. Tameh huti dodával elektřinu, různé plyny a páry. Liberty zase dodávala Tamehu palivo v podobě vysokopecních a koksárenských plynů, bez nichž se provoz energetické společnosti neobejde. Když huť vlastnila skupina ArcelorMittal, byla Energetika vyčleněna do samostatné firmy. V roce 2019 se majitelem huti stala Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty, Tameh ale zůstal majetkem společného podniku skupiny ArcelorMittal a polského holdingu Tauron. "Tameh stojí, protože jeho běh je pevně svázán s prvovýrobou ve společnosti Liberty Ostrava a bez toho, aniž by oni běželi, tak my se nejsme schopni rozběhnout a nejsme schopni ani dodávat elektřinu a teplo komukoli jinému bez jejich součinnosti," řekl Hart. Když jednatelé podávali insolvenční návrh, měl Tameh podle něj na účtu desítky milionů korun a měl lehce pod 300 zaměstnanců. "Pořád jsme doufali, že se to vyřeší, takže k žádnému propouštění ze strany správce ani jednatelů nedošlo. Máme pořád zhruba stejně zaměstnanců, všichni mají zaplacené mzdy. Úřad práce jim nic vyplácet nemusel," řekl insolvenční správce. <!-- DIP popup-->