S rostoucím napětím na Blízkém východě věnuje svět novou pozornost zásadnímu ropnému průlivu, který je celosvětově známý jako Hormuzský průliv. Tento úzký, ale strategicky umístěný průliv, který se nachází mezi Íránem a Ománem, umožňuje spojení mezi producenty ropy na Blízkém východě a většími trhy po celém světě. Podle údajů amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) činil pohyb ropy přes Hormuzský průliv v roce 2022 v průměru 21 milionů barelů denně, což představuje zhruba 21 % celosvětového obchodu se surovou ropou. Význam této tepny se však neprojevuje pouze v objemu ropy, který zprostředkovává, ale také v dalekosáhlých dopadech jakéhokoli přerušení – dočasného či jiného – jejího toku. Taková překážka by mohla zvýšit celosvětové ceny energie, zvýšit náklady na dopravu a způsobit značné zpoždění dodávek. Pro mnoho analytiků v energetickém sektoru by vážné narušení provozu Hormuzského průlivu, jako je blokáda nebo podobný zásah, představovalo nejhorší možný scénář. To by mohlo vést k nárůstu cen ropy nad 100 dolarů za barel. Alan Gelder ze společnosti Wood Mackenzie to zdůraznil v pořadu “Squawk Box Europe” televize CNBC a uvedl, že nejvážnější situace by mohla nastat, pokud by Izrael podnikl odvetné kroky proti Íránu, které by mohly způsobit, že Írán přeruší nebo znemožní průjezd Hormuzským průlivem. Vzhledem k tomu, že 20 % celosvětového vývozu ropy, včetně vývozu z hlavních držitelů celosvětové volné kapacity, jako jsou Saúdská Arábie, Kuvajt, Irák a Spojené arabské emiráty, závisí na tomto průjezdu, způsobilo by takové narušení značné otřesy na trhu. Po raketovém útoku z Íránu Izrael slíbil odvetu, což podnítilo dohady o možnosti útoku na íránskou energetickou infrastrukturu. Írán, který se zavázal k důrazné odpovědi na jakékoli další izraelské akce, zaujímá na světovém trhu s ropou významné postavení. Vzhledem k potenciálnímu rozšíření konfliktu si analytici kladli otázku, zda se trh s ropou nechová k rizikům příliš nonšalantně. Saul Kavonic ze společnosti MST Financial avizoval, že přerušení dodávek přes Hormuzský průliv by mohlo zvýšit ceny ropy. “Pokud dojde k útoku na íránskou produkci, mohlo by dojít k omezení zhruba 3 % celosvětových dodávek. I v případě zpřísnění sankcí by to samo o sobě mohlo snížit nabídku až o 3 %, což by ropu vyhnalo nad 100 USD za barel,” sdělil Kavonic 3. října v pořadu “Squawk Box Asia”. Pokud by došlo k narušení Hormuzského průlivu, následný skok cen ropy by mohl být třikrát větší než ten, který nastal v 70. letech minulého století po ropném šoku způsobeném íránskou revolucí a arabským ropným embargem. V takovém případě by ceny mohly přesáhnout 150 dolarů za barel. Ceny ropy však v poslední době zaznamenaly mírný pokles, futures na mezinárodní benchmark ropy Brent na 79,19 USD za barel a futures na americkou ropu West Texas Intermediate na 75,42 USD, nicméně následovaly po nejprudším týdenním růstu od roku 2023. Bjarne Schieldrop, hlavní komoditní analytik švédské banky SEB, připomněl obecnou zásadu na komoditních trzích, že extrémní omezení nabídky často vede k prudkému nárůstu ceny na pěti až desetinásobek běžné hodnoty. Pokud by se Hormuzský průliv na delší dobu uzavřel, spekuloval Schieldrop, že by cena ropy Brent mohla dosáhnout 350 USD/b, i když by pravděpodobně časem klesla pod 200 USD/b. Poznamenal také, že současný trh s tak drastickou událostí zřejmě nepočítá. Warren Patterson ze společnosti ING upozornil, že narušení průchodu by neovlivnilo pouze trhy s ropou. Jako hlavní komoditní stratég naznačil, že důsledky by se mohly rozšířit i na přepravu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Kataru, který tvoří více než 20 % celosvětového obchodu s LNG. S příchodem zimy na severní polokouli by se zvýšená poptávka po vytápění plynem v kombinaci s možným snížením exportní kapacity LNG mohla odrazit na světovém trhu s plynem a způsobit tržní turbulence, které by se odrazily i mimo ropný sektor.