Evropská komise předběžně schválila Česku další výplatu peněz z mimořádného plánu obnovy. Česko by mělo dostat 1,9 miliardy eur (v přepočtu 48 miliard korun) zejména za projekty spojené s rozvojem obnovitelných energií a železniční infrastruktury, uvedla EK na svých internetových stránkách. Podle zdroje ČTK z komise by Česko mělo peníze dostat do konce roku. Předběžné schválení výplaty peněz je navázáno na přijetí 17 reforem a uskutečnění 28 investičních akcí. Splněné milníky a cíle se týkají podpory využívání obnovitelných zdrojů energie, nové koncepce nákladní dopravy, modernizace železničních tratí či bezbariérových přístupů. Za klíčové oblasti z aktuální výplaty peněz označila EK rozvoj obnovitelných zdrojů energie a železniční infrastruktury. Podle zdroje z EK Česko získalo peníze například za rozvoj zateplování veřejných budov i rodinných a bytových domů či za schválení pravidel pro sdílení elektřiny z obnovitelných zdrojů. Další peníze jsou spojené s projekty na elektrifikaci železnice. EK loni Česku schválila vyplacení 928 milionů eur, v první polovině letošního roku dalších 702 milionů eur. Podle zdroje ČTK z ministerstva průmyslu a obchodu se země chystá požádat o čtvrtou výplatu peněz v první polovině příštího roku. Národní plán obnovy má šest pilířů: digitální transformaci, ekologickou transformaci a fyzickou infrastrukturu, vzdělávání a trh práce, výzkum, vývoj a inovace, veřejnou správu a zdravotnictví. Loni v září Evropská komise schválila jeho revidovanou podobu a současně s tím i zvýšení objemu peněz určených pro Česko o 2,2 miliardy eur na 9,2 miliardy eur (232,5 miliardy korun). Z toho 736 milionů eur (18,6 miliardy korun) tvoří peníze z projektu REPowerEU, které mají jít na investice do rozvodné sítě, obnovitelných zdrojů a čisté dopravy. Peníze z Národního plánu obnovy může Česko čerpat v devíti platbách. Národní plán obnovy vznikl v EU ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a znovunastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. Primárním cílem českého plánu obnovy je zvýšení ekonomické prosperity a zkvalitnění života. <!-- DIP popup--> Skupina ČEPS měla po předloňské ztrátě zisk 19,6 mld. Kč, zahrnula akvizice Státní energetická skupina ČEPS, do níž vedle mateřské společnosti patří například také loni koupené plynárenské firmy Net4Gas a Gas Storage, loni zaznamenala čistý zisk 19,6 miliardy korun. Vysoký zisk vychází zejména z ohodnocení akvizic plynárenských firem. Vyplývá to z výroční zprávy skupiny za rok 2023. Předloni byla skupina ve ztrátě přes 3,2 miliardy Kč, tehdy však ještě nezahrnovala některé firmy. Plynárenské podniky Net4Gas a Gas Storage ČEPS koupil v loňském roce za celkem 17 miliard korun. Podle Ekonomického deníku ovšem ČEPS reálnou hodnotu obou firem vyhodnotil jako výrazně vyšší, což vyprodukovalo zisk přes 15 miliard korun. K ocenění jejich hodnoty společnost využila mezinárodní účetní standardy. Nákup plynárenských firem, zejména pak Net4Gas, byl loni terčem kritiky. Podle některých odborníků a opozičních politiků se jednalo o předraženou akvizici, zvláště pak v situaci, kdy Net4Gas má vysoké dluhy. Předseda představenstva ČEPS Martin Durčák v souvislosti s hospodářskými výsledky skupiny vyzdvihl právě loňské akvizice plynárenských společností. "Plynárenství hraje a bude hrát důle­žitou roli v období transformace české i evropské energetiky, která bude do budoucna zahrnovat větší potřebu nových flexibilních zdrojů ener­gie a současně rozvoj využívání nízkoemisních plynů. Bezpečnost dodávek plynu bude i do budoucna klíčová jak pro plynárenský sektor, tak pro elektroenergetiku," uvedl. Výnosy skupiny loni činily téměř 32,7 miliardy korun, meziročně o skoro 8,5 miliardy korun více. Investiční výdaje se podle skupiny zvýšily o 15 procent na 6,5 miliardy korun. Zadlužení státní skupiny naopak kvůli novým akvizicím stouplo o 20,7 miliardy na 64 miliard korun. Samotná mateřská společnost ČEPS loni měla po předloňské ztrátě 3,2 miliardy čistý zisk 3,95 miliardy korun. Naopak provozovatel plynovodů Net4Gas prodělal 1,7 miliardy Kč. Předloni přitom společnost zaznamenala zisk přes 6,2 miliardy Kč. Provozovatel zásobníků zemního plynu Gas Storage pak loni meziročně víc než ztrojnásobil provozní zisk na téměř 1,4 miliardy korun. Do skupiny patří ještě společnosti ČEPS Invest či Brawa.