Hned první den po svém návratu do prezidentského úřadu slíbil uvalit 25% clo na výrobky pocházející z Mexika a Kanady. Na čínské výrobky navíc zvažuje dodatečné clo ve výši 10 %, ačkoli zatím není jasné, kdy by toto opatření mělo vstoupit v platnost. Tato oznámení vyvolala okamžité reakce na trzích, přičemž nejvíce zasažen byl automobilový průmysl, který se opírá o globální dodavatelské řetězce.

Dopad na automobilky

Akcie hlavních amerických automobilek zaznamenaly v předobchodní fázi výrazné ztráty. Ford Motor Company klesl o 1,3 %, General Motors zaznamenal pokles o 2 % a dokonce i Tesla, která má výrobní závody převážně v USA, klesla o 0,5 %.

Ford Motor Company (F)

V Asii se situace pro výrobce automobilů také zhoršila – akcie Nissanu ztratily 3,6 %, zatímco Toyota klesla o 1 %. Evropské automobilky nebyly ušetřeny: akcie Stellantis, výrobce Jeepů, propadly o 4,3 %, Volkswagen o 2,1 % a BMW oslabilo o 1,5 %. Tato vlna poklesů ukazuje na citlivost automobilového průmyslu vůči nejistotám v oblasti obchodní politiky.

General Motors Company (GM)

Podle analytiků společnosti Baird mohou Trumpovy celní plány výrazně zasáhnout americký automobilový průmysl. Odhadují, že 25% clo na dovoz vozidel a dílů z Mexika a Kanady by mohlo snížit roční prodej automobilů v USA o přibližně 1,1 milionu kusů. Tento odhad zahrnuje jak dovoz hotových vozidel, tak klíčových součástek potřebných pro montáž v USA, což naznačuje zásadní dopad na dodavatelské řetězce a výrobní náklady.

Tesla Inc. (TSLA)

Reakce trhů

Cla zasáhla nejen akcie automobilek, ale i širší trhy. Zatímco futures na americké akcie zůstaly převážně beze změny, evropské akciové trhy byly během úterního ranního obchodování pod tlakem. Panevropský index Stoxx 600 klesl o 0,6 %, zatímco německý index DAX zaznamenal stejný pokles. Tento vývoj naznačuje, že obavy z obchodní války přesahují hranice USA a mají potenciál ovlivnit globální trhy.

Podle Matta Britzmana, analytika společnosti Hargreaves Lansdown, vyvolal přístup nově zvoleného prezidenta obavy z eskalace obchodní války. Investoři se nyní obávají, že by po Mexiku a Kanadě mohla být další na řadě Evropa. Tento strach je podpořen Trumpovou rétorikou z minulosti, kdy se opakovaně kriticky vyjadřoval o obchodních praktikách Evropské unie a naznačoval možnost zavedení cel na evropské zboží, včetně automobilů.

Dlouhodobé dopady

Automobilový průmysl, který se výrazně spoléhá na přeshraniční obchod, by mohl čelit výrazným strukturálním změnám. Výroba automobilů je často rozdělena mezi několik zemí, přičemž díly pocházejí z různých koutů světa. Zavedení vysokých cel by nejen zvýšilo náklady na výrobu, ale také mohlo narušit logistické procesy a dodávky. Americké automobilky, které mají výrobní závody v Mexiku a Kanadě, by musely buď přesunout část výroby zpět do USA, což by zvýšilo jejich náklady, nebo čelit poklesu konkurenceschopnosti kvůli vyšším cenám.

Navíc hrozba dodatečných cel na čínský dovoz by mohla ovlivnit celý dodavatelský řetězec. Čína je klíčovým výrobcem automobilových dílů a elektronických komponentů, které jsou nezbytné pro moderní vozidla. Zvyšování cel by mohlo zpomalit inovace a zavádění nových technologií, zejména v oblasti elektromobilů a autonomních vozidel, kde je spolupráce s Čínou významná.

Politické a ekonomické důsledky

Trumpovy plány na zavedení cel jsou součástí jeho širšího ekonomického programu „America First“, který klade důraz na podporu domácí výroby a ochranu amerických pracovních míst. Tento přístup však vyvolává smíšené reakce. Zatímco někteří oceňují snahu posílit americkou ekonomiku, kritici upozorňují na rizika eskalace obchodních sporů, které by mohly poškodit globální obchod a zpomalit růst.

Obchodní války mají historicky tendenci zvyšovat nejistotu na trzích, což může vést k poklesu investic a snížení spotřebitelské důvěry. V případě automobilového průmyslu by negativní dopady mohly zasáhnout i zaměstnanost, protože tento sektor zaměstnává miliony lidí po celém světě. Výrobci by mohli být nuceni snižovat náklady prostřednictvím propouštění nebo omezení výroby.

Závěr

Trumpovy celní hrozby představují významnou výzvu pro globální automobilový průmysl i širší ekonomiku. Zatímco cílem těchto opatření je podpora americké výroby, jejich vedlejší dopady by mohly ovlivnit konkurenceschopnost amerických automobilek, zvýšit náklady na výrobu a vyvolat reakce od obchodních partnerů USA. Investoři i výrobci budou nyní bedlivě sledovat, zda se tyto plány promění ve skutečnost, a jaký vliv budou mít na globální obchodní prostředí.