A ta ovlivňuje celý svět.

Dne 27. prosince 1918 oficiálně vstoupil v platnost zákon o Federálních rezervách z roku 1913, kterým byl zřízen Federální rezervní systém jako centrální bankovní systém Spojených států. To mělo zásadní dopad na finanční a hospodářskou stabilitu země.

Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:

• 537 – Byl vysvěcen chrám Hagia Sophia, postavený na popud byzantského císaře Justiniána I.
• 1437 – Albrecht Rakouský z rodu Habsburků byl zvolen českým králem.
• 1845 – Anestézie éterem byla poprvé použita při porodu.
• 1884 – Nizozemsko uznalo Svobodný stát Kongo krále Leopolda II.
• 1918 – Po porážce Německa v 1. světové válce vypuklo v Poznani ozbrojené velkopolské povstání proti okupujícím Němcům.
• 1934 – Perský šáh Rezá Pahlaví změnil jméno své země z Persie na Írán.
• 1968 – První mise na Měsíc s posádkou Apollo 8 se úspěšně vrátila na Zemi po šestidenní expedici.
• 1978 – Španělský král Juan Carlos ratifikoval novou demokratickou ústavu po 40 letech diktatury generála Franca.
• 1979 – Sovětská válka v Afghánistánu: Sovětské jednotky dobyly Kábul a zabily afghánského prezidenta Hafizullaha Amina.
• 2000 – Na pokyn nově jmenovaného ředitele ČT Jiřího Hodače přestaly vysílat oba programy veřejnoprávní České televize. Toho dne vyvrcholila krize v ČT.

A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:

• 1825 – Byl dokončen Erijský průplav, často považovaný za jeden z nejdůležitějších infrastrukturních projektů v americké historii. Sehrál klíčovou roli při usnadňování obchodu mezi východem a západem Spojených států.
• 1979 – Sovětský svaz začal vyvážet zemní plyn do západní Evropy prostřednictvím nově vybudovaného plynovodu Urengoy-Pomary-Užhorod. Tato událost znamenala významný rozvoj obchodu s energiemi mezi východní a západní Evropou.
• 1999 – Spojené státy dosáhly urovnání sporu s tabákovým průmyslem, podle něhož musely velké cigaretové společnosti v rámci rámcové dohody o urovnání sporu zaplatit 46 státům během 25 let 206 miliard dolarů. Cílem této dohody bylo řešit náklady spojené s kouřením v oblasti zdraví.

Federální rezervní systém je centrální bankovní orgán Spojených států. Působí jako fiskální agent vlády USA, je správcem rezervních účtů komerčních bank, poskytuje půjčky komerčním bankám a dohlíží na zásobování měnou včetně mincí v koordinaci s americkou mincovnou. Systém byl vytvořen zákonem o Federálních rezervách, který prezident Woodrow Wilson podepsal 23. prosince 1913. Skládá se z Rady guvernérů Federálního rezervního systému, 12 federálních rezervních bank, Federálního výboru pro volný trh a Úřadu pro finanční ochranu spotřebitelů (Consumer Financial Protection Bureau, CFPB), který byl v roce 2010 pověřen Dodd-Frankovým zákonem o reformě Wall Street a ochraně spotřebitele (CFPB převzal některé funkce bývalého Poradního výboru pro ochranu spotřebitelů, který existoval v letech 1976-2011). Jeho členy je několik tisíc bank.

Sedmičlenná Rada guvernérů Federálního rezervního systému určuje výši povinných minimálních rezerv členských bank v rámci zákonných limitů, přezkoumává a určuje diskontní sazby stanovené 12 federálními rezervními bankami a přezkoumává rozpočty rezervních bank. Předseda Rady guvernérů je jmenován prezidentem Spojených států na čtyřleté funkční období.

Federální rezervní banka je soukromá společnost založená podle zákona o federálních rezervách, aby sloužila veřejnému zájmu; řídí ji rada devíti ředitelů, z nichž šest je voleno členskými bankami a tři jsou jmenováni Radou guvernérů Federálního rezervního systému. Dvanáct federálních rezervních bank sídlí v Atlantě, Bostonu, Chicagu, Clevelandu, Dallasu, Kansas City ve státě Missouri, Minneapolisu ve státě Minnesota, New Yorku, Filadelfii, Richmondu ve Virginii, St. Louis ve státě Missouri a San Francisku.

Dvanáctičlenný Federální výbor pro volný trh, který se skládá ze sedmi členů Rady guvernérů, prezidenta Federální rezervní banky v New Yorku a čtyř členů volených federálními rezervními bankami, odpovídá za stanovení politiky federálních rezervních bank, která podporuje dlouhodobé cíle cenové stability (tj. kontrolu inflace prostřednictvím úpravy úrokových sazeb) a maximální udržitelné zaměstnanosti. Federální poradní sbor, jehož úloha je čistě poradní, se skládá z jednoho zástupce z každého z 12 okresů Federální rezervní banky.

Federální rezervní systém vykonává své regulační pravomoci několika způsoby, z nichž nejdůležitější lze klasifikovat jako nástroje přímé nebo nepřímé kontroly. Jednu z forem přímé kontroly lze vykonávat úpravou sazby zákonných rezerv, tj. podílu vkladů, které musí členská banka držet na svém účtu rezerv, a tím zvýšit nebo snížit objem nových úvěrů, které mohou komerční banky poskytovat. Protože úvěry dávají vzniknout novým vkladům, potenciální nabídka peněz se tímto způsobem rozšiřuje nebo snižuje.

Nabídku peněz lze ovlivňovat také prostřednictvím manipulace s diskontní sazbou, což je úroková sazba, kterou banky Federálního rezervního systému účtují členským bankám za krátkodobé zajištěné úvěry. Protože tyto úvěry banky obvykle požadují, aby udržely rezervy na požadované úrovni, má zvýšení nákladů na tyto úvěry podobný účinek jako zvýšení povinných minimálních rezerv.

Klasickou metodou nepřímé kontroly jsou operace na volném trhu, které byly poprvé široce použity ve dvacátých letech minulého století a nyní se denně používají k drobným úpravám na trhu. Prodeje nebo nákupy cenných papírů Federální rezervní bankou na volném trhu mají tendenci snižovat nebo zvyšovat objem rezerv komerčních bank; např. když Federální rezervní banka prodává cenné papíry, kupující za ně platí šeky vystavenými na jejich vklady, čímž snižují rezervy bank, na které jsou šeky vystaveny.

Bylo připuštěno, že tři zde popsané nástroje kontroly jsou účinnější při prevenci inflace v době vysoké hospodářské aktivity než při oživení z období deprese. Doplňkovou kontrolou, kterou občas používá Federální rezervní systém, je změna požadavků na marže při nákupu cenných papírů.

Federální rezervní systém má rozsáhlé dohledové a regulační pravomoci nad bankami a bankovními holdingovými společnostmi se sídlem ve státě a nad zahraničními bankami působícími ve Spojených státech. Prostřednictvím CFPB se rovněž podílí na zachování úvěrových práv spotřebitelů. Jedním z nejdéle zastávaných předsedů Federálního rezervního systému byl Alan Greenspan, který nastoupil do funkce v srpnu 1987 a zastával ji až do ledna 2006. V roce 2014 se Janet Yellenová stala první ženou v čele bankovní rady a tuto funkci vykonávala až do roku 2018.