Česká ekonomika zaznamenala v prvním pololetí roku 2026 příznivý vývoj, který podpořil růst mezd, spotřeby domácností i příjmů veřejných rozpočtů. Navzdory zlepšujícím se hospodářským podmínkám se však hospodaření českého státu výrazně zhoršilo. Státní rozpočet zakončil prvních šest měsíců roku se schodkem téměř 184 miliard korun, což představuje nejhorší pololetní výsledek od roku 2023.
Na rostoucí nerovnováhu mezi příjmy a výdaji upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku k pololetnímu hospodaření státního rozpočtu. Kontroloři zdůrazňují, že ekonomický růst vytváří příznivé podmínky pro stabilizaci veřejných financí, stát však tento prostor zatím nedokáže dostatečně využívat.
Hlavním problémem je rychlejší růst rozpočtových výdajů než příjmů. Zatímco česká ekonomika rostla rychleji než průměr Evropské unie a nízká nezaměstnanost podporovala vývoj mezd, státní výdaje dosáhly nejrychlejšího tempa růstu za poslední tři roky.
Ministerstvo financí upozorňuje, že vysoký pololetní schodek nemusí automaticky znamenat překročení celoročního rozpočtového plánu. Významnou roli podle úřadu hraje nerovnoměrné rozložení výdajů a příjmů během roku.
Z dlouhodobého pohledu však zůstává zásadní otázkou, zda se České republice podaří zpomalit růst povinných výdajů, zlepšit efektivitu hospodaření a postupně snížit strukturální tlak na veřejné finance.
Rozpočtový schodek se meziročně prohloubil o 31 miliard korun
Státní rozpočet vykázal za první pololetí roku 2026 schodek téměř 184 miliard korun, což představuje meziroční zhoršení přibližně o 31 miliard korun.
Tento výsledek je pozoruhodný zejména vzhledem k příznivému vývoji domácí ekonomiky. Hrubý domácí produkt rostl rychleji než průměr Evropské unie, zatímco relativně nízká nezaměstnanost podporovala růst nominálních mezd a spotřeby domácností.
Za takových podmínek lze očekávat také příznivý vývoj některých daňových příjmů, které souvisejí s ekonomickou aktivitou, zaměstnaností a spotřebou.
Příjmy státního rozpočtu skutečně meziročně vzrostly o 41 miliard korun, a to navzdory výpadku prostředků z ukončené daně z neočekávaných zisků.
Zvýšené příjmy však nestačily kompenzovat rostoucí výdajovou stránku rozpočtu.
Podle NKÚ dosáhl růst státních výdajů nejvyššího tempa za poslední tři roky. K tomuto vývoji přitom došlo navzdory skutečnosti, že Česká republika téměř tři měsíce hospodařila v režimu rozpočtového provizoria.
Důvodem bylo opožděné schválení státního rozpočtu. Během provizoria byly měsíční výdaje omezeny maximální částkou 194 miliard korun.
Ani toto dočasné omezení však nezabránilo výraznému zvýšení celkových výdajů v prvním pololetí.
Ministerstvo financí vysvětluje nepříznivý pololetní výsledek především časovým rozložením rozpočtových operací.
Významná část prostředků podle ministerstva směřuje již během prvních šesti měsíců roku do školství, sociálních služeb, výzkumu, vývoje a sportu. Naproti tomu některé rozpočtové příjmy přicházejí ve větším objemu až ve druhém pololetí.
Překročení poměrné části plánovaného celoročního schodku tak podle ministerstva nemusí představovat mimořádný vývoj.
Za růstem výdajů stály především oblasti sociální politiky a zaměstnanosti. Významnou položkou byly důchody včetně jejich letošní valorizace, která zvýšila výdaje na penzijní systém.
Dalším faktorem bylo dočasné navýšení plateb státu do systému veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce.
Tyto výdaje mají převážně povinný charakter, což znamená, že vláda nemůže jejich objem jednoduše upravovat bez změny příslušných pravidel nebo zákonných nároků.
Právě rostoucí váha takových výdajů představuje podle NKÚ jednu z nejvýznamnějších dlouhodobých výzev českých veřejných financí.
Mandatorní výdaje překročily 723 miliard korun a státní dluh dále roste
Zásadním problémem českého státního rozpočtu zůstává rychlý růst mandatorních výdajů, tedy prostředků, které musí stát vynakládat na základě existujících zákonných povinností.
V prvním pololetí roku 2026 dosáhly tyto výdaje téměř 723 miliard korun, což představuje meziroční nárůst přibližně o 63 miliard korun.
Růst povinných výdajů přitom nebyl plně pokryt odpovídajícím zvýšením rozpočtových příjmů.
Právě tento nepoměr omezuje schopnost státu pružně reagovat na nové hospodářské potřeby a rozhodovat o financování budoucích priorit.
Čím větší část veřejných prostředků směřuje na zákonem stanovené závazky, tím menší prostor zbývá například na nové investice, modernizaci infrastruktury nebo další rozvoj veřejných služeb.
Problém proto nespočívá pouze v samotné výši rozpočtového schodku, ale také ve struktuře výdajů a jejich dlouhodobé udržitelnosti.
NKÚ upozorňuje, že současná příznivá ekonomická situace vytváří vhodné podmínky pro ozdravování veřejných financí. Pokud však povinné výdaje rostou rychleji než příjmy, může se fiskální nerovnováha prohlubovat i během období hospodářského růstu.
Vedle vývoje rozpočtových výdajů pokračovalo také zvyšování státního dluhu.
Od začátku roku 2026 se český státní dluh zvýšil o 49 miliard korun a na konci prvního pololetí dosáhl 3,727 bilionu korun.
Samotná obsluha státního dluhu si během prvních šesti měsíců vyžádala téměř 51 miliard korun.
Jde o prostředky spojené především s financováním existujícího zadlužení, které představují další nárok na státní rozpočet.
Náklady na obsluhu dluhu mají přímý význam pro dlouhodobou fiskální stabilitu. Peníze využité na financování dluhových závazků totiž nelze současně použít na jiné rozpočtové priority.
Zároveň platí, že schopnost státu zvládat zadlužení závisí nejen na jeho absolutní výši, ale také na vývoji ekonomiky, rozpočtových příjmů a nákladů financování.
Růst státního dluhu proto musí být posuzován v širších souvislostech hospodářské výkonnosti a budoucí schopnosti veřejných financí vytvářet dostatečné zdroje.
Ministerstvo financí v reakci na výsledky hospodaření zdůrazňuje potřebu větší rozpočtové disciplíny jednotlivých resortů.
Opakovaně vyzývá ostatní rozpočtové kapitoly, aby přednostně využívaly nevyčerpané prostředky z předchozích let, zvyšovaly efektivitu provozních výdajů a postupovaly hospodárněji.
Současně připomíná, že platný fiskálně-strukturální plán České republiky do roku 2030 počítá s postupným snižováním schodků veřejných financí včetně státního rozpočtu.
Dosažení těchto cílů však bude vyžadovat, aby se plánovaná konsolidace postupně promítala také do skutečných výsledků hospodaření.
Stát připravuje efektivnější řízení veřejných financí a úspory při správě dluhu
Vedle upozornění na nepříznivý rozpočtový vývoj označuje NKÚ za důležitý pozitivní krok postupné zavádění takzvaného výkonového rozpočtování.
Tento přístup se zaměřuje nejen na samotnou výši vynaložených prostředků, ale především na výsledky, kterých stát prostřednictvím jednotlivých výdajů dosahuje.
Výkonové rozpočtování má pomoci lépe vyhodnocovat, zda veřejné finance přinášejí očekávaný přínos a zda by stejného cíle nebylo možné dosáhnout s nižšími náklady.
První prvky tohoto systému se objevily již v návrhu státního rozpočtu na rok 2026.
NKÚ považuje jejich zavádění za důležitý krok k modernějšímu řízení veřejných financí a doporučuje pokračovat v rozšiřování tohoto přístupu.
Podstatné přitom je, aby hodnocení efektivity nebylo využíváno pouze při přípravě rozpočtů, ale také při následném posuzování skutečně dosažených výsledků.
To by mohlo přispět k přesnějšímu vyhodnocování jednotlivých rozpočtových programů a identifikaci oblastí, ve kterých veřejné prostředky nepřinášejí odpovídající výsledky.
Od roku 2027 má navíc začít platit nový zákon o správě a řízení veřejných financí, který zavádí povinnost nakládat s veřejnými prostředky účelně, hospodárně a efektivně.
Legislativní změna tak má podpořit systematičtější kontrolu nad využíváním veřejných peněz.
Ministerstvo financí současně zahájilo analýzy vybraných rozpočtových výdajů z hlediska jejich výkonnosti. V těchto kontrolách plánuje pokračovat také v příštím roce.
Cílem je identifikovat oblasti, kde existuje prostor pro zvýšení efektivity nebo případné snížení nákladů.
Dalším konkrétním opatřením je projekt Likvidita 2.0, který ministerstvo financí připravilo ve spolupráci s Českou národní bankou (ČNB).
Projekt má zvýšit objem finančních prostředků, které obce, kraje a dobrovolné svazky obcí ukládají u centrální banky namísto komerčních bank.
Takto soustředěné prostředky bude možné ve větší míře zapojovat do systému společného řízení likvidity státní pokladny, označovaného jako cash-pooling.
Princip spočívá v efektivnějším využívání dostupných finančních zůstatků veřejného sektoru.
Pokud stát dokáže lépe koordinovat peněžní prostředky uložené na jednotlivých účtech, může snížit potřebu krátkodobého financování a tím také některé náklady spojené s obsluhou státního dluhu.
Tento přístup sám o sobě neřeší strukturální rozpočtový schodek, může však přispět k hospodárnějšímu řízení veřejných financí.
Výsledky za první pololetí roku 2026 tak ukazují dva odlišné trendy. Česká ekonomika pokračuje v růstu a vytváří příznivé podmínky pro veřejné rozpočty, současně však stát čelí rychle rostoucím povinným výdajům a zvyšujícímu se zadlužení.
Rozhodující proto nebude pouze tempo hospodářského růstu, ale také schopnost vlády využít příznivější ekonomické prostředí ke stabilizaci rozpočtu.
Zavádění výkonového rozpočtování, důslednější kontrola provozních nákladů a efektivnější správa veřejné likvidity představují konkrétní nástroje, které mohou hospodaření státu postupně zlepšovat.
Jejich skutečný přínos se však projeví až tehdy, pokud povedou k měřitelným úsporám, vyšší efektivitě veřejných výdajů a postupnému omezování rozpočtových schodků.
Klíčové body
Schodek státního rozpočtu dosáhl téměř 184 miliard korun
Mandatorní výdaje meziročně vzrostly o 63 miliard korun
Státní dluh se zvýšil na 3,727 bilionu korun
Ministerstvo připravuje efektivnější rozpočtování a úspory při správě dluhu
Česká ekonomika zaznamenala v prvním pololetí roku 2026 příznivý vývoj, který podpořil růst mezd, spotřeby domácností i příjmů veřejných rozpočtů. Navzdory zlepšujícím se hospodářským podmínkám se však hospodaření českého státu výrazně zhoršilo. Státní rozpočet zakončil prvních šest měsíců roku se schodkem téměř 184 miliard korun, což představuje nejhorší pololetní výsledek od roku 2023.
Na rostoucí nerovnováhu mezi příjmy a výdaji upozornil Nejvyšší kontrolní úřad ve svém stanovisku k pololetnímu hospodaření státního rozpočtu. Kontroloři zdůrazňují, že ekonomický růst vytváří příznivé podmínky pro stabilizaci veřejných financí, stát však tento prostor zatím nedokáže dostatečně využívat.
Hlavním problémem je rychlejší růst rozpočtových výdajů než příjmů. Zatímco česká ekonomika rostla rychleji než průměr Evropské unie a nízká nezaměstnanost podporovala vývoj mezd, státní výdaje dosáhly nejrychlejšího tempa růstu za poslední tři roky.
Ministerstvo financí upozorňuje, že vysoký pololetní schodek nemusí automaticky znamenat překročení celoročního rozpočtového plánu. Významnou roli podle úřadu hraje nerovnoměrné rozložení výdajů a příjmů během roku.
Z dlouhodobého pohledu však zůstává zásadní otázkou, zda se České republice podaří zpomalit růst povinných výdajů, zlepšit efektivitu hospodaření a postupně snížit strukturální tlak na veřejné finance.
Rozpočtový schodek se meziročně prohloubil o 31 miliard korun
Státní rozpočet vykázal za první pololetí roku 2026 schodek téměř 184 miliard korun, což představuje meziroční zhoršení přibližně o 31 miliard korun.
Tento výsledek je pozoruhodný zejména vzhledem k příznivému vývoji domácí ekonomiky. Hrubý domácí produkt rostl rychleji než průměr Evropské unie, zatímco relativně nízká nezaměstnanost podporovala růst nominálních mezd a spotřeby domácností.
Za takových podmínek lze očekávat také příznivý vývoj některých daňových příjmů, které souvisejí s ekonomickou aktivitou, zaměstnaností a spotřebou.
Příjmy státního rozpočtu skutečně meziročně vzrostly o 41 miliard korun, a to navzdory výpadku prostředků z ukončené daně z neočekávaných zisků.
Zvýšené příjmy však nestačily kompenzovat rostoucí výdajovou stránku rozpočtu.
Podle NKÚ dosáhl růst státních výdajů nejvyššího tempa za poslední tři roky. K tomuto vývoji přitom došlo navzdory skutečnosti, že Česká republika téměř tři měsíce hospodařila v režimu rozpočtového provizoria.
Důvodem bylo opožděné schválení státního rozpočtu. Během provizoria byly měsíční výdaje omezeny maximální částkou 194 miliard korun.
Ani toto dočasné omezení však nezabránilo výraznému zvýšení celkových výdajů v prvním pololetí.
Ministerstvo financí vysvětluje nepříznivý pololetní výsledek především časovým rozložením rozpočtových operací.
Významná část prostředků podle ministerstva směřuje již během prvních šesti měsíců roku do školství, sociálních služeb, výzkumu, vývoje a sportu. Naproti tomu některé rozpočtové příjmy přicházejí ve větším objemu až ve druhém pololetí.
Překročení poměrné části plánovaného celoročního schodku tak podle ministerstva nemusí představovat mimořádný vývoj.
Za růstem výdajů stály především oblasti sociální politiky a zaměstnanosti. Významnou položkou byly důchody včetně jejich letošní valorizace, která zvýšila výdaje na penzijní systém.
Dalším faktorem bylo dočasné navýšení plateb státu do systému veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce.
Tyto výdaje mají převážně povinný charakter, což znamená, že vláda nemůže jejich objem jednoduše upravovat bez změny příslušných pravidel nebo zákonných nároků.
Právě rostoucí váha takových výdajů představuje podle NKÚ jednu z nejvýznamnějších dlouhodobých výzev českých veřejných financí.
Mandatorní výdaje překročily 723 miliard korun a státní dluh dále roste
Zásadním problémem českého státního rozpočtu zůstává rychlý růst mandatorních výdajů, tedy prostředků, které musí stát vynakládat na základě existujících zákonných povinností.
V prvním pololetí roku 2026 dosáhly tyto výdaje téměř 723 miliard korun, což představuje meziroční nárůst přibližně o 63 miliard korun.
Růst povinných výdajů přitom nebyl plně pokryt odpovídajícím zvýšením rozpočtových příjmů.
Právě tento nepoměr omezuje schopnost státu pružně reagovat na nové hospodářské potřeby a rozhodovat o financování budoucích priorit.
Čím větší část veřejných prostředků směřuje na zákonem stanovené závazky, tím menší prostor zbývá například na nové investice, modernizaci infrastruktury nebo další rozvoj veřejných služeb.
Problém proto nespočívá pouze v samotné výši rozpočtového schodku, ale také ve struktuře výdajů a jejich dlouhodobé udržitelnosti.
NKÚ upozorňuje, že současná příznivá ekonomická situace vytváří vhodné podmínky pro ozdravování veřejných financí. Pokud však povinné výdaje rostou rychleji než příjmy, může se fiskální nerovnováha prohlubovat i během období hospodářského růstu.
Vedle vývoje rozpočtových výdajů pokračovalo také zvyšování státního dluhu.
Od začátku roku 2026 se český státní dluh zvýšil o 49 miliard korun a na konci prvního pololetí dosáhl 3,727 bilionu korun.
Samotná obsluha státního dluhu si během prvních šesti měsíců vyžádala téměř 51 miliard korun.
Jde o prostředky spojené především s financováním existujícího zadlužení, které představují další nárok na státní rozpočet.
Náklady na obsluhu dluhu mají přímý význam pro dlouhodobou fiskální stabilitu. Peníze využité na financování dluhových závazků totiž nelze současně použít na jiné rozpočtové priority.
Zároveň platí, že schopnost státu zvládat zadlužení závisí nejen na jeho absolutní výši, ale také na vývoji ekonomiky, rozpočtových příjmů a nákladů financování.
Růst státního dluhu proto musí být posuzován v širších souvislostech hospodářské výkonnosti a budoucí schopnosti veřejných financí vytvářet dostatečné zdroje.
Ministerstvo financí v reakci na výsledky hospodaření zdůrazňuje potřebu větší rozpočtové disciplíny jednotlivých resortů.
Opakovaně vyzývá ostatní rozpočtové kapitoly, aby přednostně využívaly nevyčerpané prostředky z předchozích let, zvyšovaly efektivitu provozních výdajů a postupovaly hospodárněji.
Současně připomíná, že platný fiskálně-strukturální plán České republiky do roku 2030 počítá s postupným snižováním schodků veřejných financí včetně státního rozpočtu.
Dosažení těchto cílů však bude vyžadovat, aby se plánovaná konsolidace postupně promítala také do skutečných výsledků hospodaření.
Stát připravuje efektivnější řízení veřejných financí a úspory při správě dluhu
Vedle upozornění na nepříznivý rozpočtový vývoj označuje NKÚ za důležitý pozitivní krok postupné zavádění takzvaného výkonového rozpočtování.
Tento přístup se zaměřuje nejen na samotnou výši vynaložených prostředků, ale především na výsledky, kterých stát prostřednictvím jednotlivých výdajů dosahuje.
Výkonové rozpočtování má pomoci lépe vyhodnocovat, zda veřejné finance přinášejí očekávaný přínos a zda by stejného cíle nebylo možné dosáhnout s nižšími náklady.
První prvky tohoto systému se objevily již v návrhu státního rozpočtu na rok 2026.
NKÚ považuje jejich zavádění za důležitý krok k modernějšímu řízení veřejných financí a doporučuje pokračovat v rozšiřování tohoto přístupu.
Podstatné přitom je, aby hodnocení efektivity nebylo využíváno pouze při přípravě rozpočtů, ale také při následném posuzování skutečně dosažených výsledků.
To by mohlo přispět k přesnějšímu vyhodnocování jednotlivých rozpočtových programů a identifikaci oblastí, ve kterých veřejné prostředky nepřinášejí odpovídající výsledky.
Od roku 2027 má navíc začít platit nový zákon o správě a řízení veřejných financí, který zavádí povinnost nakládat s veřejnými prostředky účelně, hospodárně a efektivně.
Legislativní změna tak má podpořit systematičtější kontrolu nad využíváním veřejných peněz.
Ministerstvo financí současně zahájilo analýzy vybraných rozpočtových výdajů z hlediska jejich výkonnosti. V těchto kontrolách plánuje pokračovat také v příštím roce.
Cílem je identifikovat oblasti, kde existuje prostor pro zvýšení efektivity nebo případné snížení nákladů.
Dalším konkrétním opatřením je projekt Likvidita 2.0, který ministerstvo financí připravilo ve spolupráci s Českou národní bankou .
Projekt má zvýšit objem finančních prostředků, které obce, kraje a dobrovolné svazky obcí ukládají u centrální banky namísto komerčních bank.
Takto soustředěné prostředky bude možné ve větší míře zapojovat do systému společného řízení likvidity státní pokladny, označovaného jako cash-pooling.
Princip spočívá v efektivnějším využívání dostupných finančních zůstatků veřejného sektoru.
Pokud stát dokáže lépe koordinovat peněžní prostředky uložené na jednotlivých účtech, může snížit potřebu krátkodobého financování a tím také některé náklady spojené s obsluhou státního dluhu.
Tento přístup sám o sobě neřeší strukturální rozpočtový schodek, může však přispět k hospodárnějšímu řízení veřejných financí.
Výsledky za první pololetí roku 2026 tak ukazují dva odlišné trendy. Česká ekonomika pokračuje v růstu a vytváří příznivé podmínky pro veřejné rozpočty, současně však stát čelí rychle rostoucím povinným výdajům a zvyšujícímu se zadlužení.
Rozhodující proto nebude pouze tempo hospodářského růstu, ale také schopnost vlády využít příznivější ekonomické prostředí ke stabilizaci rozpočtu.
Zavádění výkonového rozpočtování, důslednější kontrola provozních nákladů a efektivnější správa veřejné likvidity představují konkrétní nástroje, které mohou hospodaření státu postupně zlepšovat.
Jejich skutečný přínos se však projeví až tehdy, pokud povedou k měřitelným úsporám, vyšší efektivitě veřejných výdajů a postupnému omezování rozpočtových schodků.
Klíčové body
Schodek státního rozpočtu dosáhl téměř 184 miliard korun
Mandatorní výdaje meziročně vzrostly o 63 miliard korun
Státní dluh se zvýšil na 3,727 bilionu korun
Ministerstvo připravuje efektivnější rozpočtování a úspory při správě dluhu
Důležité informace
Upozornění pro uživatele
Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách
Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných
zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem
poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.
Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a
vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení,
investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji
konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy
nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době
jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.
Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota
investic může růst i klesat a návratnost investované částky není
zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před
přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit
vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku,
případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních
služeb.
Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na
základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.
Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory
jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.
Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu
bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem
Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních
službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování
osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou
uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových
stránkách.
U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých
zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují
uvedené tržní údaje.
Česká ekonomika zaznamenala v prvním pololetí roku 2026 příznivý vývoj, který podpořil růst mezd, spotřeby domácností i příjmů veřejných rozpočtů. Navzdory zlepšujícím se hospodářským podmínkám se však hospodaření českého státu výrazně zhoršilo. Státní rozpočet zakončil prvních šest měsíců roku se schodkem téměř 184 miliard korun, což představuje nejhorší pololetní výsledek od roku 2023.
Na rostoucí nerovnováhu mezi příjmy a výdaji upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku k pololetnímu hospodaření státního rozpočtu. Kontroloři zdůrazňují, že ekonomický růst vytváří příznivé podmínky pro stabilizaci veřejných financí, stát však tento prostor zatím nedokáže dostatečně využívat.
Hlavním problémem je rychlejší růst rozpočtových výdajů než příjmů. Zatímco česká ekonomika rostla rychleji než průměr Evropské unie a nízká nezaměstnanost podporovala vývoj mezd, státní výdaje dosáhly nejrychlejšího tempa růstu za poslední tři roky.
Ministerstvo financí upozorňuje, že vysoký pololetní schodek nemusí automaticky znamenat překročení celoročního rozpočtového plánu. Významnou roli podle úřadu hraje nerovnoměrné rozložení výdajů a příjmů během roku.
Z dlouhodobého pohledu však zůstává zásadní otázkou, zda se České republice podaří zpomalit růst povinných výdajů, zlepšit efektivitu hospodaření a postupně snížit strukturální tlak na veřejné finance.
Rozpočtový schodek se meziročně prohloubil o 31 miliard korun
Státní rozpočet vykázal za první pololetí roku 2026 schodek téměř 184 miliard korun, což představuje meziroční zhoršení přibližně o 31 miliard korun.
Tento výsledek je pozoruhodný zejména vzhledem k příznivému vývoji domácí ekonomiky. Hrubý domácí produkt rostl rychleji než průměr Evropské unie, zatímco relativně nízká nezaměstnanost podporovala růst nominálních mezd a spotřeby domácností.
Za takových podmínek lze očekávat také příznivý vývoj některých daňových příjmů, které souvisejí s ekonomickou aktivitou, zaměstnaností a spotřebou.
Příjmy státního rozpočtu skutečně meziročně vzrostly o 41 miliard korun, a to navzdory výpadku prostředků z ukončené daně z neočekávaných zisků.
Zvýšené příjmy však nestačily kompenzovat rostoucí výdajovou stránku rozpočtu.
Podle NKÚ dosáhl růst státních výdajů nejvyššího tempa za poslední tři roky. K tomuto vývoji přitom došlo navzdory skutečnosti, že Česká republika téměř tři měsíce hospodařila v režimu rozpočtového provizoria.
Důvodem bylo opožděné schválení státního rozpočtu. Během provizoria byly měsíční výdaje omezeny maximální částkou 194 miliard korun.
Ani toto dočasné omezení však nezabránilo výraznému zvýšení celkových výdajů v prvním pololetí.
Ministerstvo financí vysvětluje nepříznivý pololetní výsledek především časovým rozložením rozpočtových operací.
Významná část prostředků podle ministerstva směřuje již během prvních šesti měsíců roku do školství, sociálních služeb, výzkumu, vývoje a sportu. Naproti tomu některé rozpočtové příjmy přicházejí ve větším objemu až ve druhém pololetí.
Překročení poměrné části plánovaného celoročního schodku tak podle ministerstva nemusí představovat mimořádný vývoj.
Za růstem výdajů stály především oblasti sociální politiky a zaměstnanosti. Významnou položkou byly důchody včetně jejich letošní valorizace, která zvýšila výdaje na penzijní systém.
Dalším faktorem bylo dočasné navýšení plateb státu do systému veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce.
Tyto výdaje mají převážně povinný charakter, což znamená, že vláda nemůže jejich objem jednoduše upravovat bez změny příslušných pravidel nebo zákonných nároků.
Právě rostoucí váha takových výdajů představuje podle NKÚ jednu z nejvýznamnějších dlouhodobých výzev českých veřejných financí.
Mandatorní výdaje překročily 723 miliard korun a státní dluh dále roste
Zásadním problémem českého státního rozpočtu zůstává rychlý růst mandatorních výdajů, tedy prostředků, které musí stát vynakládat na základě existujících zákonných povinností.
V prvním pololetí roku 2026 dosáhly tyto výdaje téměř 723 miliard korun, což představuje meziroční nárůst přibližně o 63 miliard korun.
Růst povinných výdajů přitom nebyl plně pokryt odpovídajícím zvýšením rozpočtových příjmů.
Právě tento nepoměr omezuje schopnost státu pružně reagovat na nové hospodářské potřeby a rozhodovat o financování budoucích priorit.
Čím větší část veřejných prostředků směřuje na zákonem stanovené závazky, tím menší prostor zbývá například na nové investice, modernizaci infrastruktury nebo další rozvoj veřejných služeb.
Problém proto nespočívá pouze v samotné výši rozpočtového schodku, ale také ve struktuře výdajů a jejich dlouhodobé udržitelnosti.
NKÚ upozorňuje, že současná příznivá ekonomická situace vytváří vhodné podmínky pro ozdravování veřejných financí. Pokud však povinné výdaje rostou rychleji než příjmy, může se fiskální nerovnováha prohlubovat i během období hospodářského růstu.
Vedle vývoje rozpočtových výdajů pokračovalo také zvyšování státního dluhu.
Od začátku roku 2026 se český státní dluh zvýšil o 49 miliard korun a na konci prvního pololetí dosáhl 3,727 bilionu korun.
Samotná obsluha státního dluhu si během prvních šesti měsíců vyžádala téměř 51 miliard korun.
Jde o prostředky spojené především s financováním existujícího zadlužení, které představují další nárok na státní rozpočet.
Náklady na obsluhu dluhu mají přímý význam pro dlouhodobou fiskální stabilitu. Peníze využité na financování dluhových závazků totiž nelze současně použít na jiné rozpočtové priority.
Zároveň platí, že schopnost státu zvládat zadlužení závisí nejen na jeho absolutní výši, ale také na vývoji ekonomiky, rozpočtových příjmů a nákladů financování.
Růst státního dluhu proto musí být posuzován v širších souvislostech hospodářské výkonnosti a budoucí schopnosti veřejných financí vytvářet dostatečné zdroje.
Ministerstvo financí v reakci na výsledky hospodaření zdůrazňuje potřebu větší rozpočtové disciplíny jednotlivých resortů.
Opakovaně vyzývá ostatní rozpočtové kapitoly, aby přednostně využívaly nevyčerpané prostředky z předchozích let, zvyšovaly efektivitu provozních výdajů a postupovaly hospodárněji.
Současně připomíná, že platný fiskálně-strukturální plán České republiky do roku 2030 počítá s postupným snižováním schodků veřejných financí včetně státního rozpočtu.
Dosažení těchto cílů však bude vyžadovat, aby se plánovaná konsolidace postupně promítala také do skutečných výsledků hospodaření.
Stát připravuje efektivnější řízení veřejných financí a úspory při správě dluhu
Vedle upozornění na nepříznivý rozpočtový vývoj označuje NKÚ za důležitý pozitivní krok postupné zavádění takzvaného výkonového rozpočtování.
Tento přístup se zaměřuje nejen na samotnou výši vynaložených prostředků, ale především na výsledky, kterých stát prostřednictvím jednotlivých výdajů dosahuje.
Výkonové rozpočtování má pomoci lépe vyhodnocovat, zda veřejné finance přinášejí očekávaný přínos a zda by stejného cíle nebylo možné dosáhnout s nižšími náklady.
První prvky tohoto systému se objevily již v návrhu státního rozpočtu na rok 2026.
NKÚ považuje jejich zavádění za důležitý krok k modernějšímu řízení veřejných financí a doporučuje pokračovat v rozšiřování tohoto přístupu.
Podstatné přitom je, aby hodnocení efektivity nebylo využíváno pouze při přípravě rozpočtů, ale také při následném posuzování skutečně dosažených výsledků.
To by mohlo přispět k přesnějšímu vyhodnocování jednotlivých rozpočtových programů a identifikaci oblastí, ve kterých veřejné prostředky nepřinášejí odpovídající výsledky.
Od roku 2027 má navíc začít platit nový zákon o správě a řízení veřejných financí, který zavádí povinnost nakládat s veřejnými prostředky účelně, hospodárně a efektivně.
Legislativní změna tak má podpořit systematičtější kontrolu nad využíváním veřejných peněz.
Ministerstvo financí současně zahájilo analýzy vybraných rozpočtových výdajů z hlediska jejich výkonnosti. V těchto kontrolách plánuje pokračovat také v příštím roce.
Cílem je identifikovat oblasti, kde existuje prostor pro zvýšení efektivity nebo případné snížení nákladů.
Dalším konkrétním opatřením je projekt Likvidita 2.0, který ministerstvo financí připravilo ve spolupráci s Českou národní bankou (ČNB).
Projekt má zvýšit objem finančních prostředků, které obce, kraje a dobrovolné svazky obcí ukládají u centrální banky namísto komerčních bank.
Takto soustředěné prostředky bude možné ve větší míře zapojovat do systému společného řízení likvidity státní pokladny, označovaného jako cash-pooling.
Princip spočívá v efektivnějším využívání dostupných finančních zůstatků veřejného sektoru.
Pokud stát dokáže lépe koordinovat peněžní prostředky uložené na jednotlivých účtech, může snížit potřebu krátkodobého financování a tím také některé náklady spojené s obsluhou státního dluhu.
Tento přístup sám o sobě neřeší strukturální rozpočtový schodek, může však přispět k hospodárnějšímu řízení veřejných financí.
Výsledky za první pololetí roku 2026 tak ukazují dva odlišné trendy. Česká ekonomika pokračuje v růstu a vytváří příznivé podmínky pro veřejné rozpočty, současně však stát čelí rychle rostoucím povinným výdajům a zvyšujícímu se zadlužení.
Rozhodující proto nebude pouze tempo hospodářského růstu, ale také schopnost vlády využít příznivější ekonomické prostředí ke stabilizaci rozpočtu.
Zavádění výkonového rozpočtování, důslednější kontrola provozních nákladů a efektivnější správa veřejné likvidity představují konkrétní nástroje, které mohou hospodaření státu postupně zlepšovat.
Jejich skutečný přínos se však projeví až tehdy, pokud povedou k měřitelným úsporám, vyšší efektivitě veřejných výdajů a postupnému omezování rozpočtových schodků.
Klíčové body
Schodek státního rozpočtu dosáhl téměř 184 miliard korun
Mandatorní výdaje meziročně vzrostly o 63 miliard korun
Státní dluh se zvýšil na 3,727 bilionu korun
Ministerstvo připravuje efektivnější rozpočtování a úspory při správě dluhu
Bullionářův newsletter přináší nejdůležitější novinky z finančních trhů a informace ze světa investic.
Odesláním formuláře vyjadřujete zájem o kontaktování licencovaným obchodním partnerem Burzovního světa, který vám může poskytnout informace o investičních službách nebo finančních nástrojích.
Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů.
Investování do finančních nástrojů je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Informace zveřejněné na Burzovním světě mají informační charakter a nepředstavují individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji konkrétního finančního nástroje. Před přijetím investičního rozhodnutí doporučujeme pečlivě zvážit svou finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku.
V případě obchodování s CFD: Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů retailových investorů u jednotlivých poskytovatelů. Zvažte, zda rozumíte fungování CFD a zda si můžete dovolit podstoupit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.
Bullionářovo odpolední menu
Bullionářův newsletter přináší nejdůležitější novinky z finančních trhů a informace ze světa investic.
Odesláním formuláře vyjadřujete zájem o kontaktování licencovaným obchodním partnerem Burzovního světa, který vám může poskytnout informace o investičních službách nebo finančních nástrojích.
Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů.
Investování do finančních nástrojů je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Informace zveřejněné na Burzovním světě mají informační charakter a nepředstavují individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji konkrétního finančního nástroje. Před přijetím investičního rozhodnutí doporučujeme pečlivě zvážit svou finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku.
V případě obchodování s CFD: Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů retailových investorů u jednotlivých poskytovatelů. Zvažte, zda rozumíte fungování CFD a zda si můžete dovolit podstoupit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.
Bullionářův newsletter přináší nejdůležitější novinky z finančních trhů a informace ze světa investic.
Odesláním formuláře vyjadřujete zájem o kontaktování licencovaným obchodním partnerem Burzovního světa, který vám může poskytnout informace o investičních službách nebo finančních nástrojích.
Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů.
Investování do finančních nástrojů je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Informace zveřejněné na Burzovním světě mají informační charakter a nepředstavují individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji konkrétního finančního nástroje. Před přijetím investičního rozhodnutí doporučujeme pečlivě zvážit svou finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku.
V případě obchodování s CFD: Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů retailových investorů u jednotlivých poskytovatelů. Zvažte, zda rozumíte fungování CFD a zda si můžete dovolit podstoupit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.
Dvě firmy předčily širší americký trh Ze sedmi největších amerických technologických společností označovaných jako „Magnificent Seven“ překonaly od začátku roku...