Vláda syrského prezidenta Bašára Asada padla po ohromujícím územním postupu opozičních skupin v posledních dnech. Asad a jeho rodina dorazili do Moskvy, kde jim ruská vláda poskytla azyl, informovala v neděli ruská státní agentura TASS. Již dříve syrská státní televize oznámila „triumf velké syrské revoluce a pád zločinného Asadova režimu“. Asad se rozhodl odstoupit a opustil zemi, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí v prohlášení. Svržení dlouholetého vládce vyvolává na Blízkém východě otřesy a bude velkou ranou pro Rusko a Írán, jeho hlavní zahraniční podporovatele. Hnutí Haját Tahrír aš-Šám, které vedlo úsilí o svržení Asada a jeho vlády, vstoupilo v sobotu večer do Damašku a přibližně ve stejnou dobu obsadilo klíčové město Homs - asi 160 km severně od hlavního města. Další oblasti země, včetně severu u tureckých hranic a jihu, obsadily různé skupiny. Videozáznamy a vysílané záběry ukazovaly Syřany v Damašku i jinde, jak oslavují pád všeobecně opovrhovaného režimu. Známky radosti se objevily také v Turecku, které hostí miliony syrských uprchlíků. Vůdce HTS Ahmed Al-Sharaa vyzval všechny syrské vládní síly v hlavním městě, aby se stáhly. Al-Sharaa, známý také jako Abu Mohammed Al-Jolani, uvedl, že premiér Mohammad Ghazi al-Jalali zůstane ve své funkci, dokud nedojde k oficiálnímu předání moci. Devětapadesátiletý prezident, který převzal moc po svém otci Háfezovi v roce 2000, učinil poslední pokus o setrvání u moci, včetně nepřímých diplomatických kontaktů s USA a nově zvoleným prezidentem Donaldem Trumpem, uvedla v sobotu agentura Bloomberg. Na znamení toho, jak slabá je jeho vojenská pozice, nařídil své armádě, aby ustoupila Damašku, čímž v podstatě přenechala velkou část země včetně Homsu povstalcům. Světová banka v roce 2018 přeřadila Sýrii do kategorie zemí s nízkými příjmy, jejíž hrubý domácí produkt se v letech 2010-2020 propadl o více než polovinu. Její vývoz tvoří především produkty, jako je olivový olej, ořechy a fosfáty, uvádí CIA World Factbook. Podle amerického ministerstva zahraničí se zde také vyrábí a obchoduje s narkotiky. Trump se na sociálních sítích vyjádřil, že USA by s vývojem v Sýrii „neměly mít nic společného“. „Tohle není náš boj,“ uvedl. „Nechme to být. Nezapojujte se do toho!“ Administrativa prezidenta Joea Bidena, který bude u moci až do příštího měsíce, neprojevila přílišnou ochotu zasáhnout a prohlásila, že USA nemají s povstáním HTS nic společného. Spojené státy a Izrael, který se Sýrií sousedí, vše ostražitě sledují. Asad nebyl jejich spojencem a Washington na syrskou vládu uvalil přísné sankce. USA a další západní země však HTS označují za teroristickou organizaci. V neděli ráno Izrael uvedl, že rozmístil své síly v nárazníkové zóně poblíž Sýrie, aby chránily komunity na Golanských výšinách. Izraelská armáda dodala, že se nijak nepodílí na dění v Sýrii. „Je třeba si uvědomit, že tito povstalci nejsou milovníky Sionu,“ řekl izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon izraelskému kanálu 14. „Je pravda, že všichni dnes vítají oslabení Íránu - což je z regionálního hlediska jistě velmi významné. Existují však také obavy, že strany napojené na teroristické organizace“ použijí Asadovy zbraně proti Izraeli. HTS, sunnitská skupina, se v roce 2016 odtrhla od al-Káidy a od té doby se snaží vystupovat jako umírněnější. Al-Sharaa v rozhovoru pro CNN 5. prosince uvedl, že nemuslimové a další menšiny budou v syrských oblastech pod dohledem HTS v bezpečí. Čtyřicetiletý vůdce přičítal úspěch opozičních sil větší disciplíně a jednotě. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ve svém prohlášení varovala, že „země nyní nesmí padnout do rukou dalších radikálů - ať už v jakékoli zástěrce“. Francie vyzvala své partnery, aby „učinili vše, co je v jejich silách, a pomohli Syřanům najít cestu k usmíření a obnově prostřednictvím inkluzivního politického řešení“. Podle rizikové poradenské společnosti RANE bude politická situace v Sýrii pravděpodobně i nadále proměnlivá, neboť různé skupiny se snaží posílit své pozice. „Kolaps pravděpodobně vyvolá sporný politický proces mezi soupeřícími povstaleckými frakcemi s cílem vytvořit prozatímní vládu,“ uvedl Freddy Khoueiry, globální bezpečnostní analytik společnosti RANE. „Pravděpodobně půjde o pomalý proces náchylný k násilí, protože zahraniční aktéři se budou snažit utvářet poválečné rozložení sil, takže nejpravděpodobnějším výsledkem v nejbližší době bude nestabilní a roztříštěná Sýrie.“ Asad koncem listopadu ztratil rozsáhlé oblasti na severozápadě země, když opoziční bojovníci podnikli náhlý postup z provincie Idlib. Nejprve se zmocnili Aleppa, jednoho z největších měst v Sýrii, a poté postoupili na Hamá. Rychlý pád syrské vlády zaskočil Rusko, Írán i USA. V roce 2015 Rusko a Írán přišly Asadovi na pomoc a pomohly zvrátit průběh syrské války - která začala o čtyři roky dříve - v jeho prospěch. Tentokrát byly Teherán i Moskva, která má námořní základnu v syrském přístavu Tartus, napjaté kvůli konfliktům na Blízkém východě a na Ukrajině. Írán se snažil získat pro Asada podporu arabských států. Rovněž uvedl, že by do Sýrie vyslal íránské jednotky, pokud by o to požádal, ale nakonec nebyl ochoten nebo schopen to udělat. Navíc nejmocnější teheránská zástupná milice, libanonský Hizballáh, je od září kvůli válce s Izraelem nesmírně oslabena. Její bojovníci měli od počátku občanské války zásadní význam pro udržení Asada u moci. Podle agentur OSN a syrských organizací si syrský konflikt vyžádal 300 000 až 500 000 mrtvých a více než 10 milionů vysídlených osob, z nichž mnoho uprchlo do zahraničí.