Ministerstvo financí dnes zveřejní výsledek státního rozpočtu ke konci listopadu. Loni dosáhl deficit po jedenácti měsících roku 269,1 miliardy korun. Letos na konci října byl rozpočet ve schodku 200,7 miliardy korun, což byl nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší listopadový deficit od vzniku Česka. V listopadových výsledcích rozpočtu se zřejmě projeví dopady zářijových povodní, kvůli kterým vláda zvýšila plánovaný letošní schodek o 30 miliard korun na 282 miliard korun. Příjmy státního rozpočtu dosáhly ke konci října 1,602 bilionu korun, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostly o 1,5 procenta. Výdaje činily 1,803 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 0,8 procenta. Rozpočet na letošní rok počítá po říjnové novelizaci s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Schodek by měl dosáhnout 282 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek za dobu existence Česka. <!-- DIP popup--> Zdroj: Canva ČSÚ: Spotřeba potravin loni klesla na 788 kg, lidé jedli méně vepřového či mléka Spotřeba potravin v ČR loni klesla na 788 kilogramů na obyvatele za rok, meziročně je to zhruba o 12 kilogramů potravin méně. Množství ale odpovídá průměrné spotřebě za posledních 30 let. Lidé méně konzumovali například mléko, vepřové maso, luštěniny nebo ovoce a zeleninu, naopak více jedli pečivo, těstoviny, hovězí či drůbeží maso. Data dnes představila novinářům Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu. Potravinová soběstačnost Česka podle statistiků klesla mezi lety 1993 až 2023 z 94 procent na 78 procent. Spotřeba potravin klesla loni druhým rokem v řadě, podle Vodičkové se tak obrátil trend růstu spotřeby mezi lety 2012 a 2021. "Během nich spotřeba vzrostla o 76 kilogramů na rekordních 825 kilogramů na obyvatele," řekla Vodičková. Vysokou spotřebu potravin mezi lety 2020 a 2021 Vodičková vysvětluje nízkou cenou potravin a nižšími výdaji domácností na cestování nebo dopravu v době pandemie covidu-19. V letech 2022 a 2023 se podle Vodičkové do klesající spotřeby promítaly mimo jiné rostoucí ceny potravin a klesající reálné příjmy domácností. "V roce 2021 byla meziroční míra inflace u potravin 0,8 procenta, takže ceny potravin rostly minimálně," podotkla Vodičková. V roce 2022 podle ní míra inflace u potravin dosáhla 16,7 procenta, loni 11,5 procenta. Podíl výdajů na potraviny na celkových výdajích domácností v loňském roce činil 14 procent, od roku 1993 podíl klesl o sedm procentních bodů. Z potravin živočišného původu klesla loni například spotřeba konzumního mléka o 1,6 litru na 56,2 litru na osobu. Sýrů lidé snědli o půl kilogramu méně, tedy 13,3 kilogramu za rok. Menší spotřebu zaznamenali statistici také u vepřového masa, průměrně ho lidé snědli 41,8 kilogramu za rok, meziročně o 2,2 kilogramu méně. Soběstačnost u výroby vepřového masa dosahovala v loňském roce zhruba 40 procent. Naopak u hovězího a drůbežího masa spotřeba loni meziročně vzrostla, u drůbežího o 1,1 kilogramu na 29,2 kilogramu za rok, hovězího lidé zkonzumovali loni 9,2 kilogramu, o 0,4 kilogramu více než předloni. Spotřeba hovězího byla nejnižší v roce 2013, od té doby stoupá. S výjimkou těstovin meziročně klesla také spotřeba převážně přílohových potravin, konkrétně rýže z devíti kilogramů na 8,1 kilogramu, brambor lidé za rok snědli průměrně o kilogram méně, tedy 68,1 kilogramu. O téměř 1,5 kilogramu byla vyšší spotřeba pekárenských výrobků. Nepatrně poklesla spotřeba zeleniny na 87,2 kilogramu. Větší pokles zaznamenali statistici u ovoce, spotřeba byla meziročně nižší o 2,2 kilogramu a dosahovala 85,2 kilogramu. Z dat ČSÚ je patrné, že lidé méně solí, zatímco do roku 2011 byla spotřeba soli přes šest kilogramů, loni to bylo 4,1 kilogramu. Statistici vypočítali také celkovou potravinovou soběstačnost, tedy do jaké míry by se Česko dokázalo v základních potravinách uživit z domácí výroby. Zatímco v roce 1989 byla ČR téměř soběstačná, loni činila soběstačnost 78 procent, v roce 1993 to bylo 94 procent, uvedla Vodičková. Zdroj: Canva Spotřeba vybraných potravin a nápojů na obyvatele za rok v ČR  20162017201820192020202120222023Chléb (kg)39,739,239,33938,239,839,139,7Pšeničné pečivo (kg)50,150,451,351,751,352,453,954,1Vepřové maso (kg)42,842,343,24343,444,643,941,8Hovězí maso (kg)8,58,48,79,18,89,48,89,2Drůbeží maso (kg)26,827,328,42929,829,928,129,2Mléko (litry)58,659,55857,157,656,757,856,2Sýry (kg)13,313,213,413,814,314,413,813,3Vejce (ks)249254263261249263234237Tuky a oleje (kg)27,227,127,327,527,426,726,126Ovoce (kg)848286,186,587,890,687,485,2Zelenina (kg)87,388,287,18793,296,887,487,2Brambory (kg)69,168,567,769,565,170,169,268,1Cukr (kg)34,134,934,83535,736,336,933,8Pivo (litry)146,9144,3145,2146139,9135,4142,9133,2Zdroj: ČSÚ