Dánský farmaceutický gigant Novo Nordisk, známý výrobou léků na cukrovku a hubnutí, jako jsou Ozempic a Wegovy, se stal hnacím motorem dánské ekonomiky. Jeho rychlá expanze a rozsáhlý nábor zaměstnanců však přinášejí problémy jiným podnikům, které bojují s nedostatkem pracovní síly. Uzavírání malých podniků kvůli konkurenci na trhu práce Brian Larsen, majitel autoservisu ve městě Kalundborg, musel svůj podnik po osmi letech provozu uzavřít. Kalundborg, město západně od Kodaně, je jedním z hlavních výrobních center společnosti Novo Nordisk. Larsen přišel o většinu zaměstnanců, kteří přešli k Novu, lákáni o 20 % vyššími platy. „Už jsem nechtěl bojovat,“ řekl Larsen. „Místo oprav aut jsem pořád hledal nové zaměstnance, ale nedokázal jsem poptávku uspokojit.“ Novo Nordisk zaměstnává přibližně 32 000 lidí po celé zemi, což znamená 75% nárůst pracovních míst za méně než tři roky. S úspěchem společnosti rostou i její nároky na pracovní sílu. Najímá vědce, techniky, učitele i kvalifikované řemeslníky, což vyvíjí značný tlak na dánský trh práce. Výsledkem je, že menší podniky často zavírají nebo přesouvají svou výrobu do zahraničí. Pozitivní vliv na ekonomiku, ale i skrytá rizika Úspěch společnosti Novo Nordisk se pozitivně promítá do dánské ekonomiky. Firma se stala nejhodnotnější společností v Evropě a očekává se, že bude v roce 2023 zodpovědná za polovinu 2,5% růstu dánského HDP. Zároveň však tento růst odhaluje strukturální problémy, zejména v dostupnosti pracovní síly. Christin Tuxen z Danske Bank upozorňuje, že dominance jedné firmy může být pro ekonomiku rizikem. „Je skvělé mít silnou společnost, ale zavádí to křehkost, protože se stáváme velmi závislí na jednom hráči.“ Dánská vláda se nyní snaží najít řešení, jak podpořit růst bez toho, aby jiné sektory ekonomiky utrpěly. Vláda hledá řešení nedostatku pracovníků Dánsko, známé svou přísnou imigrační politikou, čelí debatě o tom, jak situaci řešit. Levicové strany upozorňují na možná rizika pro pracovní práva, zatímco pravicové strany se obávají dopadů na sociální soudržnost. Ministryně práce Ane Halsboe-Jorgensenová uvedla, že imigrace může být pouze částečným řešením. Kaare Dybvad Bek, ministr pro přistěhovalectví a integraci, zdůraznil, že zahraniční pracovní síla je pro Dánsko klíčová. Vláda již zmírnila pravidla pro nábor zahraničních pracovníků a připravuje další opatření. Boj o kvalifikované pracovníky napříč odvětvími Ve městě Slagelse, nedaleko Kalundborgu, nemocnice přišla o 10 zaměstnanců z oddělení klinické mikrobiologie. Hlavní bioložka Pia Krohn Hansenová upozornila, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků může v budoucnu ovlivnit kvalitu péče o pacienty. „Poprvé za 25 let své praxe jsem v takové situaci. Je to naprosto groteskní,“ uvedla Hansenová. Pro stavební sektor představuje nábor společnosti Novo zvláštní výzvu. Morten Frihagen, vedoucí národního svazu zaměstnavatelů Dansk Haandvaerk, popisuje situaci jako „dvousečnou zbraň“. Zatímco některé firmy profitují z dodavatelských zakázek pro Novo, jiné bojují s tím, že nemohou najít pracovníky. Dánské stavební firmy navíc čelí tlakům vyplývajícím ze směrnice EU o stavebnictví, která vyžaduje modernizaci bytového fondu kvůli klimatickým cílům. „Stále potřebujeme mít možnost zavolat si údržbáře, když je díra ve střeše,“ dodal Frihagen. Atraktivita společnosti Novo Nordisk Novo Nordisk nabízí konkurenceschopné platy a benefity, ale přitahuje také méně hmatatelnými výhodami. Firma je vnímána jako stabilní zaměstnavatel s dobrou pověstí a mezinárodními kariérními příležitostmi. „Kolem společnosti Novo panuje pozitivní atmosféra,“ říká Helene Rafn z odborové organizace Djof. Růst Novu však ovlivňuje celé odvětví. Podle Henrika Brabranda, generálního ředitele Albright Partners, některé farmaceutické firmy musely pozastavit projekty kvůli odlivu talentovaných pracovníků. Opatření měst a firem Města, jako je Kalundborg, reagují na růst pracovních míst podporou bydlení a zlepšením infrastruktury. Starosta Martin Damm uvedl, že město buduje nové domy a založilo univerzitní vysokou školu zaměřenou na zahraniční studenty. „Lidé se posouvají výš v hodnotovém řetězci, což pomáhá celé ekonomice,“ dodal Damm. Některé firmy se však rozhodly přesunout výrobu do zahraničí. Frank Poulsen, generální ředitel společnosti Simatek, přesunul výrobu z Jerslevu do Polska a Pobaltí, protože nebyl schopen konkurovat Novu v mzdách. „Peněz je důležité, pokud jich můžete získat mnohem více,“ shrnul Poulsen. Hledání rovnováhy mezi růstem a dostupností pracovníků Růst společnosti Novo Nordisk je pro Dánsko zdrojem ekonomické síly, ale také výzvou. Firmy bojují s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců a vláda hledá způsoby, jak tuto situaci vyřešit. Diversifikace pracovního trhu, podpora vzdělávání a zlepšení pracovních podmínek v jiných sektorech budou pro udržení rovnováhy klíčové. Pokud se Dánsku podaří najít správný přístup, může tento vývoj podpořit dlouhodobý růst a stabilitu celé ekonomiky.