Regionální trhy si vzaly střední příklad z nočního závěru na Wall Street, když zápis z prosincového zasedání Federálního rezervního systému potvrdil jestřábí výhled centrální banky ohledně sazeb v letošním roce.

Bylo také vidět, že politici vyjadřují určité obavy, že expanzivní a protekcionistická politika za vlády nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa by mohla podpořit inflaci.

Futures na americké akciové indexy v asijské obchodní seanci klesly.

Čínské akcie klesají, protože údaje o prosincové inflaci jsou pod tlakem

Čínské indexy Shanghai Shenzhen CSI 300 a Shanghai Composite klesly každý o zhruba 0,3 %, zatímco hongkongský index Hang Seng mírně vzrostl.

Podle čtvrtečních údajů zůstala inflace indexu spotřebitelských cen v prosinci převážně beze změny, zatímco inflace indexu cen výrobců se 27. měsíc po sobě snížila.

Údaje ukázaly jen malé zlepšení čínské dezinflace, a to i přesto, že Peking rozdal své dosud nejagresivnější kolo stimulačních opatření od konce září.

Slabá spotřebitelská nálada byla klíčovým bodem tlaku na čínskou ekonomiku, protože obavy ze zpomalení růstu a dlouhodobý pokles trhu s nemovitostmi v posledních dvou letech do značné míry odrazovaly od utrácení.

Čínská ekonomika také čelí zvýšenému protivětru v důsledku obchodních cel za Trumpovy vlády, ačkoli se očekává, že Peking bude rozdávat ještě více stimulačních opatření, aby to kompenzoval.

Investoři sledují veškerá fiskální opatření zaměřená na podporu spotřebitelských výdajů.

Japonské akcie klesají, protože silné údaje o mzdách podněcují nervozitu BOJ

Japonský index Nikkei 225 ve čtvrtek klesl o 0,8 %, stejně jako širší index TOPIX.

Místní trhy vyděsily údaje, podle kterých se celkové mzdové příjmy v listopadu zvýšily, přičemž průměrný peněžní výdělek rovněž vzrostl více, než se očekávalo.

Silné údaje o mzdách přispěly k obavám, že silná soukromá spotřeba v nadcházejících měsících zvýší inflaci, což dá Bank of Japan další podnět k dalšímu zvýšení úrokových sazeb.

Jen po údajích o mzdách posílil, což tlačilo na japonské exportní zásoby.

Přesto BOJ nabídla jen málo informací o tom, kdy úrokové sazby dále zvýší. Naposledy centrální banka signalizovala, že by s rozhodnutím mohla počkat až do březnových mzdových jednání.

Širší asijské akcie ve čtvrtek převážně ustoupily v souvislosti s rostoucími obavami z vyšších dlouhodobých úrokových sazeb v USA.

Australský index ASX 200 klesl o 0,4 %. Údaje o maloobchodních tržbách v zemi byly za listopad slabší, než se očekávalo, zatímco samostatné údaje ukázaly větší než očekávaný nárůst obchodní bilance, a to díky oživení vývozu komodit.

Singapurský index Straits Times klesl o 0,4 %, zatímco jihokorejský index KOSPI byl jediným ziskovým indexem mezi svými kolegy a vzrostl o 0,4 % v rámci delšího zotavení z prosincového propadu. Politická nejistota v zemi však stále zůstávala vysoká vzhledem k pokračujícím snahám o zatčení prezidenta Yoon Suk Yeola kvůli jeho neúspěšnému pokusu o zavedení vojenského zákona.

Futures na indický index Nifty 50 naznačovaly mírné otevření po některých slabých výsledcích z této země v tomto týdnu. Příští týden se indické zisky začnou výrazně zvyšovat.

Reuters: Eurozóna má chmurné vyhlídky, teď je zhoršuje i hrozba cel v USA

Eurozóna loňský rok zakončila chmurnými vyhlídkami, ukazuje hned několik ekonomických indikátorů. Hospodářský blok, v němž je 20 zemí Evropské unie platících eurem, přitom už více než rok balancuje na pokraji hospodářské recese. Oživení je ale stále v nedohlednu, napsala dnes agentura Reuters. Důvodem k obavám je nyní i hrozba zavedení cel na dovoz do Spojených států.

Klíčový ukazatel důvěry v ekonomiku, který dnes zveřejnila Evropská komise (EK), za prosinec klesl na 93,7 bodu z listopadové hodnoty 95,6 bodu. Zaostal tak za odhady analytiků, kteří předpokládali, že se index proti předchozímu měsíci prakticky nezmění. Výrazně se zhoršil ukazatel pro průmysl, horší je také indikátor pro spotřebitelský segment, zatímco na vzestupu je očekávání dalšího růstu cen.

Evropská komise čísla zveřejnila jen krátce poté, co data z Německa ukázala propad zakázek v průmyslu. Jejich pokles v listopadu činil 5,4 procenta, zatímco v říjnu se zakázky snížily o 1,5 procenta. Ekonomové se domnívali, že v listopadu zůstane objem zakázek meziměsíčně beze změn.

Maloobchodní tržby pak v listopadu v Německu klesly proti předchozímu měsíci o 0,6 procenta, zatímco mezi analytiky se čekal opačný vývoj. Odhady ukazovaly na růst, v průměru o 0,5 procenta. V říjnu tržby v německém maloobchodě po zpřesnění dat klesly o 0,4 procenta, předběžná zpráva hovořila o poklesu v rozsahu 1,5 procenta.

Průmysl má v Německu značný vliv, už více než rok je ale v recesi. Vysoké náklady na energie, pokles poptávky v Asii a levnější konkurence z jiných trhů mají na sektor negativní dopady. Německo má největší ekonomiku v eurozóně i v celé Evropské unii a je klíčovým obchodním partnerem pro mnoho českých firem.

„Žádná změna trendu není v německém průmyslu na dohled. V nejlepším případě teprve dosahuje dna,“ řekl ekonom Carsten Brzeski z banky ING. „To zklamání z maloobchodních tržeb naznačuje, že oživení soukromé spotřeby z třetího čtvrtletí pravděpodobně ve čtvrtém čtvrtletí nepokračovalo,“ dodal.

Zveřejněná data naznačují, že ekonomika eurozóny v závěru loňského roku sotva vykázala růst. Zároveň je možné, že hrubý domácí produkt (HDP) Německa opět zaznamenal pokles. Pokračuje tak nepříznivý vývoj, který trvá od prudkého zdražení energií po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022 a jeho dopadů na průmysl.

Ekonomové dlouho počítali s tím, že oživení zajistí soukromá spotřeba, vzhledem k tomu, že domácnostem nyní za mírnější inflace výrazně rostou reálné příjmy. Studie Evropské centrální banky (ECB) ale naznačuje, že domácnosti budou neobvykle velkou část svých příjmů i nadále šetřit, aby obnovily finanční rezervy, které se částečně rozpustily ve vysoké inflaci. To může naděje na růst výdajů zhatit.

Tento trend by podle ekonomů ještě mohly zhoršit další problémy na trhu práce, na který začíná doléhat slabý růst, pokles marží podniků a slabší poptávka po zboží a službách.

„Dnešní ponurý indikátor důvěry v ekonomiku představuje jasné riziko, že naše prognóza mírného růstu HDP v prvním čtvrtletí roku bude horší,“ řekl Léo Barincou ze společnosti Oxford Economics. „Pro ekonomiku eurozóny tady není žádná světlá vyhlídka,“ dodal.