BRICS, tedy sdružení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky, vzniklo jako ambiciózní iniciativa k propojení rozvíjejících se trhů. Od svého založení se skupina transformovala z konceptu investiční banky na skutečný hráč na mezinárodní scéně, který disponuje multilaterálními nástroji, jako je Nová rozvojová banka. V posledních letech skupina rostla, posilovala svůj vliv a stala se významnou součástí diskusí o globální ekonomické rovnováze. Noví členové BRICS a rozšíření vlivu V roce 2024 BRICS rozšířil své řady o Írán, Spojené arabské emiráty, Etiopii a Egypt. Saúdská Arábie byla také oznámena jako nový člen, ale zatím neučinila konečné rozhodnutí o přistoupení. Mezi další země usilující o členství patří Malajsie, Thajsko a Indonésie, která by měla být přijata na začátku roku 2025. Turecko získalo status partnerské země, což je nižší forma členství bez hlasovacích práv. Tento rozmach podtrhuje snahu BRICS o posílení svého postavení v globální politice a ekonomice. Noví členové vidí v BRICS příležitost získat přístup k financování a ekonomickým příležitostem nezávislým na západních institucích. Čína, jako hlavní hybatel expanze, usiluje o posílení svého vlivu a vytvoření alternativního globálního řádu, který by vyvážil dominanci USA. Podpora ze strany Ruska a Jihoafrické republiky ukazuje širší konsenzus uvnitř skupiny, zatímco Indie a Brazílie původně váhaly kvůli obavám z přílišného vlivu Číny. Rozšíření BRICS by mohlo změnit dynamiku globálního obchodování, zejména v oblasti ropy a zemního plynu. Noví členové jako Írán a Spojené arabské emiráty jsou významnými producenty fosilních paliv, což může usnadnit snahy o tzv. dedolarizaci, tedy obchodování v jiných měnách než americkém dolaru. Tento posun vyvolal kritiku od prezidenta USA Donalda Trumpa, který varoval, že země opouštějící dolar ztratí přístup na americký trh. Analytici však varují, že expanze BRICS je více politickým než ekonomickým tahem. Čína se snaží posílit vazby s rozvojovými zeměmi a vytvořit protiváhu vůči skupině G7, která zahrnuje průmyslově vyspělé státy jako USA, Německo nebo Japonsko. Současně ruský prezident Vladimir Putin vidí BRICS jako prostředek k oslabení amerického vlivu, zejména po izolaci Ruska kvůli válce na Ukrajině. Co BRICS nabízí svým členům? BRICS dosáhl významných úspěchů zejména v oblasti financí. V roce 2016 spustil mechanismus společných devizových rezerv ve výši 100 miliard dolarů, který má pomáhat členům v případě finančních krizí. Dalším klíčovým nástrojem je Nová rozvojová banka, která od roku 2015 schválila půjčky v hodnotě téměř 33 miliard dolarů na infrastrukturní projekty, jako jsou vodohospodářství a doprava. Pro srovnání, Světová banka v roce 2024 poskytla partnerům financování ve výši 117,5 miliardy dolarů. BRICS však čelí i výzvám. Ekonomiky členských zemí se vyvíjejí různým tempem a geopolitická situace ovlivňuje jejich spolupráci. Například sankce vůči Rusku omezily jeho přístup ke sdílenému devizovému systému BRICS. To vedlo k návrhům na vytvoření alternativních mechanismů plateb mezi členy, včetně obchodování v místních měnách a přímých vazeb mezi centrálními bankami. Koncept BRICS vznikl v roce 2001, kdy ekonom Jim O’Neill z Goldman Sachs zdůraznil růstový potenciál Brazílie, Ruska, Indie a Číny. Skupina začala formálně fungovat v roce 2006 a o tři roky později uspořádala první summit. Jihoafrická republika se připojila v roce 2010, čímž skupina získala globální rozměr. Čína, jako největší ekonomika skupiny, má výrazný vliv, ale Indie často působí jako protiváha jejímu dominujícímu postavení. Nová rozvojová banka je například strukturována tak, že žádný člen nemá majoritní podíl, což vyvažuje vliv Pekingu. Banku vedli zástupci Indie a Brazílie, včetně bývalé brazilské prezidentky Dilmy Rousseffové. Budoucnost BRICS a geopolitické výzvy Invaze Ruska na Ukrajinu ovlivnila fungování BRICS. Zatímco ostatní členové zaujali k válce neutrální postoj, spolupráce s ruskými institucemi byla omezena. To ukazuje, že zájmy jednotlivých členů mohou být v rozporu, což komplikuje jednotné směřování skupiny. Z pohledu investorů BRICS ztrácí význam jako investiční téma. Geopolitické konflikty a rozdílné ekonomické trajektorie členů, například zpomalující růst Číny nebo energetické problémy Jihoafrické republiky, podkopávají jeho atraktivitu. Indie však stále představuje růstový příběh, i když je otázkou, zda dokáže zopakovat úspěch Číny. BRICS se transformoval z ekonomického konceptu na globální hráče, který usiluje o vícepolární světový řád. Rozšíření o nové členy přináší příležitosti, ale také výzvy. Přestože ekonomická a politická diverzita členů komplikuje spolupráci, BRICS zůstává důležitou platformou pro diskusi o globálních otázkách a posílení hlasu rozvíjejících se trhů.