Regionální trhy prokázaly určitou odolnost vůči negativnímu náskoku z Wall Street, protože kombinace ztrát technologických akcií a obav z úrokových sazeb v úterý oslabila americké akciové indexy.

Ztráty společnosti NVIDIA Corporation (NASDAQ:NVDA) byly největší zátěží pro Wall Street, protože příval nových produktů této společnosti nedokázal zvednout cenu jejích akcií.

Futures na Wall Street byly ve středu během asijského obchodování mírně vyšší.

Jihokorejské akcie se vymykaly a index KOSPI vzrostl o 1,1 %. Samsung Electronics Co Ltd (KS:005930), největší akcie v indexu, vzrostla o 2,7 %, i když její zisk za čtvrté čtvrtletí výrazně zaostal za očekáváním.

Australský index ASX 200 vzrostl o 0,6 %, když údaje o indexu spotřebitelských cen ukázaly, že inflace v listopadu vzrostla více, než se očekávalo. Mírný pokles základní inflace však podnítil sázky, že australská centrální banka Reserve Bank of Australia sníží úrokové sazby spíše dříve než později.

Singapurský index Straits Times vzrostl o 0,4 %, zatímco futures na indický index Nifty 50 ukazovaly na pozitivní otevření před záplavou významných výsledků, které mají být zveřejněny v nadcházejících dnech.

Asijské akcie sice tento týden zaznamenaly určité zisky, nicméně stále se potýkaly se slabým začátkem roku 2025 v souvislosti s rostoucí nejistotou ohledně amerických úrokových sazeb a politiky pod vedením nastupujícího prezidenta Donalda Trumpa.

Čínské akcie rozšířily ztráty poté, co USA přidaly na černou listinu další firmy

Čínské indexy Shanghai Shenzhen CSI 300 a Shanghai Composite klesly každý o přibližně 0,8 %, zatímco hongkongský index Hang Seng ztratil 0,9 %.

Čínští představitelé pranýřovali rozhodnutí americké vlády ze začátku tohoto týdne přidat technologického giganta Tencent Holdings Ltd (HK:0700) a výrobce baterií Tesla Inc (NASDAQ:TSLA) Contemporary Amperex Technology (SZ:300750) na černou listinu firem s vazbami na americkou armádu.

Tento krok má za následek další zhoršení vztahů mezi největšími světovými ekonomikami a přichází v době, kdy se Trump připravuje na uvalení vysokých obchodních cel.

Trump počátkem tohoto týdne popřel zprávy, že jeho administrativa zavede méně přísná cla, než původně signalizovala.

Mezi jednotlivými pohybujícími se společnost BYD (BYDDY) klesla v hongkongském obchodování o více než 2 % poté, co agentura Reuters oznámila, že firma bude pokutována za údajné porušování pracovních zákonů v továrně v Brazílii.

Japonské akcie klesají kvůli krizi jenu

Japonský index Nikkei 225 klesl o 0,3 %, zatímco TOPIX ztratil 0,8 % poté, co oba indexy v předchozí seanci zaznamenaly výrazné zisky.

Místní trhy vystrašilo varování vládních představitelů, že další oslabování jenu by mohlo vyvolat intervence na měnovém trhu. Jen se tento týden propadl na téměř šestiměsíční minimum.

Jakákoli intervence by pravděpodobně vyvolala prudké oživení jenu, což by zase mohlo tlačit na japonské vývozce, kteří tvoří většinu váhy indexu Nikkei.

Inflace v eurozóně v prosinci stoupla na 2,4 procenta, uvedl v odhadu Eurostat

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v prosinci zrychlilo na 2,4 procenta z listopadových 2,2 procenta. V rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, nejsou v něm tedy ani čísla za Česko. Prosincový údaj je vyšší než dvouprocentní inflační cíl Evropské centrální banky (ECB), je ale v souladu s očekáváním analytiků, napsala agentura AFP.

Meziroční míra takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje ceny energií, potravin, alkoholu a tabáku, v prosinci zůstala na 2,7 procenta. Ceny služeb stouply o 4,0 procenta (v listopadu to bylo o 3,9 procenta), zatímco potraviny, alkohol a tabák zdražily o 2,7 procenta, což je stejná hodnota jako v listopadu. Ceny neenergetického průmyslového zboží se zvýšily o 0,5 procenta (v listopadu o 0,6 procenta), ceny energií o 0,1 procenta (v listopadu naopak o 2,0 procenta klesly).

Nejvyšší inflaci v rámci eurozóny vykázalo v prosinci Chorvatsko, kde se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 4,5 procenta. Nejnižší byla inflace naopak v Irsku, kde ceny vzrostly pouze o 1,0 procenta.

Konečnou zprávu o vývoji inflace, včetně údajů za celou Evropskou unii, Eurostat zveřejní 17. ledna.

Prosincový vzestup inflace v eurozóně podle analytiků pravděpodobně neodradí ECB od dalšího snižování úrokových sazeb. Minulý měsíc ECB zredukovala svou depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,00 procenta. Zároveň signalizovala, že v letošním roce hodlá úroky dál snižovat. Banka se uvolňováním měnové politiky snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.

Vysoké náklady na půjčky obvykle zmírňují inflační tlaky, ale zároveň podkopávají hospodářský růst. ECB zahájila snižování úrokových sazeb loni v červnu. Depozitní sazbu banka zatím zredukovala čtyřikrát, a to vždy o čtvrt procentního bodu.