V závěrečném čtvrtletí minulého roku se hrubý domácí produkt (HDP) meziročně zvýšil o 1,6 procenta, mezikvartálně byl vyšší o 0,5 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), podle kterého hospodářský růst táhla zejména spotřeba domácností a vládních institucí. Analytici označili jednoprocentní růst za uspokojivý výsledek s ohledem na to, že se země potýkala se slabou zahraniční poptávkou a vysokými cenami energií. Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) ale upozornil, že růst HDP byl nižší, než se před rokem odhadovalo.

Celoroční růst ekonomiky podpořily podle ČSÚ vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí. Naopak negativní vliv měla především tvorba hrubého kapitálu. „Vývoj hrubé přidané hodnoty podpořila především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Pokles nastal ve zpracovatelském průmyslu,“ uvedl statistický úřad.

<!– DIP popup–>

 Ministerstvo financí dnes ve třech aukcích prodalo státní dluhopisy za 16,3 miliardy korun. Rozsah aukce byl o polovinu vyšší, než ministerstvo předpokládalo v emisním kalendáři z počátku ledna. Zájem investorů ale nabídku překročil víc než dvojnásobně, chtěli státní obligace nakoupit za 35,2 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky, která aukce organizovala.

Největší zájem měli investoři o dluhopisy se splatností v roce 2034, které chtěli nakoupit za 18,4 miliardy korun. Ministerstvo je na trh umístilo za 4,6 miliardy korun, průměrný výnos dosáhl 4,03 procenta ročně. Nejrozsáhlejší emise byla u obligací splatných v roce 2032, které ministerstvo prodalo za 8,6 miliardy korun, poptávka přitom dosáhla 12 miliard korun. Průměrný výnos činil 3,97 procenta. Dluhopisy splatné v roce 2040 ministerstvo prodalo za 3,1 miliardy korun při poptávce 4,8 miliardy korun a průměrném výnosu 4,3 procenta.

Objem dnes prodaných dluhopisů překročil původní odhad ministerstva v emisním kalendáři. Stejně tomu bylo i u první lednové aukce před dvěma týdny, kdy ministerstvo vydalo obligace za 19,2 miliardy korun, emisní kalendář ale stejně jako pro nynější aukci počítal s objemem 11 miliard korun. Naproti tomu minulý týden odpovídala emise dluhopisů s proměnlivým úročením plánu, když se prodaly za miliardu korun.

V únoru ministerstvo financí plánuje vydat státní dluhopisy za 25 miliard korun. Celková emise za první čtvrtletí by měla dosáhnout 85 miliard korun. Za celý rok plánuje ministerstvo vydat dluhopisy za 350 až 450 miliard korun. „Předpokládáme, že hrubá emise bude pravděpodobně v horní polovině rozmezí stanoveného ministerstvem financí, protože očekáváme, že v letošním roce nahradí ministerstvo financí některé splatné pokladniční poukázky státními dluhopisy,“ uvedl analytik Komerční banky Jaromír Gec. Pokladniční poukázky mají splatnost do jednoho roku, u státních dluhopisů je delší.

Peníze získané prodejem dluhopisů využívá stát na financování letošního rozpočtového deficitu, který má letos dosáhnout 241 miliard korun, a na zaplacení splatných státních dluhopisů vydaných v minulosti.

Amsterodam – Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dnes vyšplhala na maximum za 15 měsíců, překročila 53 eur (přes 1300 Kč) za megawatthodinu (MWh). Za jejím růstem stojí předpovědi chladnějšího počasí a obavy kolem doplňování zásobníků, uvedla agentura Reuters.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v příštím měsíci ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku si kolem 16:30 SEČ připisovala zhruba čtyři procenta a pohybovala se v blízkosti 53,50 eura za MWh. Nad hranici 53 eur za MWh se dostala poprvé od října 2023.

„Kvůli obavám z rychlého poklesu zásob teď státy pracují na tom, aby je doplnily,“ uvedl analytik Daniel Hynes ze společnosti ANZ. „Pokud únor přinese teplejší počasí, mohl by nastat určitý pokles cen. Po většinu jara a léta by se ale ceny měly pohybovat na poměrně vysokých úrovních, protože Evropa bude dál soupeřit s Asií o dodávky (zkapalněného zemního plynu) LNG k doplnění zásobníků,“ předpověděl Alex Froley ze společnosti ICIS.

Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) byly zásobníky plynu v Evropské unii ve středu plné z 54,65 procenta, v České republice to bylo 52,85 procenta. Evropská unie po svých členských zemích požaduje, aby do listopadu každého roku zásobníky doplnily nejméně na 90 procent.