Pod neustálým tlakem od majitelů, kteří požadují pouze měřitelné úspěchy, trenér tráví celé dny strategickými poradami. Na hráče však nemá čas a tréninky zcela opomíjí. Každý člen týmu je ponechán napospas vlastní snaze zlepšovat se, zatímco výsledky jsou sledovány pouze prostřednictvím statistik.

Každý sportovní fanoušek by snadno rozpoznal, že tento přístup vede k nevyhnutelnému neúspěchu. Pokud však trenéra nahradíme manažerem a hráče zaměstnanci, situace se až příliš podobá realitě v mnoha firmách. Tento chybný přístup, zaměřený výhradně na výkon, můžeme označit jako klam klíčových okamžiků.

Proč samotné výsledky nestačí

Firmy často kladou důraz na měřitelné výkony, což vede k přesvědčení, že záleží pouze na tom, co je viditelné. Tento přístup ignoruje důležitost procesů, jako jsou týmová školení, reflexe nebo dlouhodobé plánování. Zaměstnanci jsou tlačeni k neustálému sprintu za dalším úspěchem, aniž by měli prostor k učení nebo experimentování.

Tento přístup má vážné důsledky. Neustálý tlak na výsledky vede k vyšší míře chyb, vyhoření a demotivaci. Zaměstnanci se bojí riskovat, protože každé špatné rozhodnutí může ohrozit jejich pozici. Manažeři se navíc často ocitají ve víru operativy, což je degraduje na pouhé vykonavatele místo skutečných lídrů.

Podle průzkumů je až 66 % zaměstnanců v práci neangažovaných, přičemž 42 % uvádí, že zažívají vyhoření. Tento stav ukazuje, že klam klíčových okamžiků je nejen neefektivní, ale také škodlivý pro pracovní prostředí.

Elitní sportovní týmy nám ukazují, že příprava je klíčem k úspěchu. Tréninky jim umožňují testovat nové strategie, zlepšovat dovednosti a učit se z chyb v prostředí bez okamžitého tlaku na výsledky. Chyby nejsou jen tolerovány, ale aktivně podporovány jako součást učení.

Stejný přístup by měli využívat i manažeři. Plánování, retrospektivy a školení jsou nezbytné pro zlepšení týmové dynamiky a výkonu. Například společnost Lenovo využívá princip Fu Pan („analýza šachovnice“), který jim umožňuje hodnotit úspěchy i chyby a podporovat neustálé zlepšování.

Osvědčené postupy pro vedení týmů

Před zahájením projektu:
Týmy by měly jasně definovat role, odpovědnosti a očekávání každého člena týmu. Je důležité diskutovat o možných výzvách a způsobech, jak je překonat. Jasná dohoda o pravidlech spolupráce pomáhá předejít konfliktům a nejasnostem.

Po dokončení projektu:
Po každém projektu nebo významném milníku je nezbytné provést reflexi. Analyzovat, co se podařilo, co mohlo být lepší, a identifikovat příležitosti k růstu. Tato praxe pomáhá týmům poučit se z chyb a neustále se zlepšovat.

Zapojení nových členů:
Onboarding by měl zahrnovat nejen technické aspekty, jako je nastavení účtů, ale také představení týmových hodnot, norem a rituálů. Prvních několik dní je ideální příležitostí k vytvoření pocitu sounáležitosti a pochopení, jak tým funguje.

Stejně jako trenér sportovního týmu musí manažer pracovat přímo se svými zaměstnanci. Pozorování jejich práce, poskytování zpětné vazby a koučování jsou klíčem k dlouhodobému zlepšení. Manažeři by měli vytvářet prostředí, kde se lidé cítí bezpečně riskovat, experimentovat a učit se.

Sportovní týmy strávily desítky let zdokonalováním strategií a tréninkových metod. Firmy by se měly inspirovat tímto přístupem, který vede k vyšší angažovanosti i úspěšnosti týmů. Učení a růst by neměly být považovány za luxus, ale za nezbytnou součást každodenního fungování.

Dlouhodobý úspěch skrze přípravu

Zkušenosti ukazují, že dlouhodobý úspěch nelze postavit pouze na plnění krátkodobých cílů. Funkční týmy potřebují prostor pro přípravu, reflexi a růst. Tento přístup nejen zlepšuje výkon, ale také zvyšuje motivaci a angažovanost zaměstnanců.

Manažeři by se měli stát kouči svých týmů a zaměřit se na budování kolektivní síly. To zahrnuje nejen analýzu současných výsledků, ale také plánování budoucího rozvoje a podpory jednotlivců. Jen tak lze vytvořit prostředí, kde každý člen týmu může plně rozvinout svůj potenciál.

Klam klíčových okamžiků vede firmy k tomu, že zanedbávají přípravu, učení a reflexi. Tento přístup nejen že snižuje výkonnost, ale také podkopává angažovanost a motivaci zaměstnanců. Vedoucí pracovníci mají moc tento narativ změnit tím, že vytvoří prostor pro přípravu a růst.

Stejně jako v elitním sportu, i v pracovním prostředí platí, že dlouhodobý úspěch vyžaduje více než jen zaměření na výsledky. Je potřeba se soustředit na procesy, které vedou k udržitelnému rozvoji týmů a jednotlivců.