Očekává se, že rok 2024 skončí poklesem HDP o 0,2 %, což znamená druhou recesi v řadě. Ani mírný růst o 0,1 % ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku nestačil k tomu, aby se celková bilance otočila do kladných čísel. V kontrastu s eurozónou, která zaznamenala růst HDP o 0,8 %, se zdá, že Německo zažívá období výrazného zaostávání.

Ekonomové varují, že problémy země nejsou pouze cyklické, ale mají i strukturální povahu. Mezi hlavní výzvy patří zastaralá infrastruktura, zhoršující se demografická situace a klesající konkurenceschopnost německého průmyslu.

„Vidíme stagnující růst a slabý začátek roku 2025,“ říká Vincent Stamer, ekonom Commerzbank. Dodává, že k výraznějšímu oživení by mohlo dojít pouze díky snížení úrokových sazeb, které by stimulovalo investice. Prozatím však data ukazují na pokračující problémy. Průmyslová výroba v listopadu sice zaznamenala růst, ale ten byl nedostatečný na to, aby podpořil ekonomickou expanzi.

Dluhová brzda v centru politických debat

Blížící se únorové předčasné volby, které vyvolal rozpad koalice kancléře Olafa Scholze, přinášejí příležitost k debatě o budoucím hospodářském směřování země. Jedním z klíčových bodů této debaty je takzvaná dluhová brzda. Toto pravidlo, zakotvené v ústavě, omezuje schopnost vlády zvyšovat zadlužení a vyvolává rozporuplné názory mezi politickými stranami.

Scholzovi sociální demokraté a jejich dosavadní koaliční partneři Zelení prosazují zmírnění těchto pravidel, aby bylo možné realizovat větší investice do infrastruktury, ekologických projektů a digitalizace. Na druhé straně stojí konzervativní blok CDU/CSU, vedený Friedrichem Merzem, který v předvolebních průzkumech výrazně vede. Konzervativci se dlouhodobě zasazují o přísnou fiskální disciplínu, avšak Merz již naznačil ochotu zvážit určité změny, pokud by to pomohlo oživit ekonomiku.

„Reforma dluhové brzdy by mohla vytvořit prostor pro větší veřejné investice, které jsou nezbytné pro modernizaci německé ekonomiky,“ uvedla ekonomka Silvia Ardagna z Barclays. Zároveň však upozornila, že dopady těchto opatření budou viditelné až po delší době. „Investiční projekty mají často významnou časovou prodlevu,“ dodala.

Naděje od Evropské centrální banky

Pozitivní vliv na evropskou ekonomiku má Evropská centrální banka (ECB), která během roku 2024 čtyřikrát snížila úrokové sazby. Tento trend by měl pokračovat i v roce 2025, což by mohlo povzbudit investice nejen v Německu, ale i v celé eurozóně. Rostoucí příjmy domácností pak mohou přispět ke zvýšení spotřebitelských výdajů, které jsou klíčovým faktorem hospodářského růstu.

Německo však čelí řadě výzev, které snížení úrokových sazeb samo o sobě nevyřeší. Mezi nejpalčivější problémy patří nedostatečné investice do moderních technologií, zhoršující se demografická situace a klesající konkurenceschopnost průmyslu. Moritz Kraemer, ekonom LBBW, varuje, že bez zásadní změny obchodního modelu bude Německo nadále zaostávat. „Držíme se zastaralých výrobních postupů, což nás brzdí v globální konkurenci,“ uvedl.

Politická budoucnost Německa

Předvolební průzkumy naznačují, že konzervativní blok CDU/CSU má reálnou šanci převzít vedení země. Pro budoucí vládu však bude klíčové rozhodnutí, jak skloubit fiskální disciplínu s potřebnými investicemi. Dluhopisové trhy ukazují, že Německo má stále prostor pro zvýšení výdajů o přibližně 5 % HDP, aniž by došlo k výraznému nárůstu nákladů na financování.

Strany se předhánějí v návrzích, jak oživit ekonomiku. Konzervativci navrhují rozsáhlé snížení daní, zatímco sociální demokraté a Zelení se zaměřují na investice do ekologických projektů, digitalizace a energetické infrastruktury. Oba tábory se však shodují na potřebě podpořit automobilový průmysl, který je jedním z pilířů německé ekonomiky.

Před Německem stojí zásadní výzvy, které budou formovat jeho hospodářskou budoucnost. Zatímco eurozóna jako celek ukazuje známky oživení, největší evropská ekonomika se potýká s poklesem. Blížící se volby budou testem nejen politického vedení, ale i schopnosti přijmout potřebné reformy.

Změny v přístupu k veřejným investicím a modernizaci infrastruktury mohou být klíčové pro zvrácení negativního trendu. Jakýkoli zásadní obrat však bude vyžadovat nejen politickou vůli, ale i strategické plánování s dlouhodobou vizí.