Zdánlivé zlepšování vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem vyvolává spekulace o návratu amerických společností na ruský trh, který opustily po invazi na Ukrajinu v roce 2022. Nedávné výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a ministra zahraničí Marca Rubia naznačují možnost hospodářských dohod mezi oběma zeměmi. Otázkou však zůstává, zda se americké firmy skutečně odhodlají k návratu do země, jejíž ekonomické prostředí je stále velmi rizikové. Skeptické vyhlídky na návrat amerických firem Odchod zahraničních společností z Ruska byl rozsáhlý – podle seznamu Yale School of Management opustilo ruský trh více než 1 000 globálních společností. Mezi hlavní důvody patřily nejen ekonomické sankce, ale i nestabilita podnikatelského prostředí, zvýšená míra korupce a hrozba zabavování majetku zahraničních firem ze strany ruské vlády. Kirill Dmitrijev, šéf Ruského fondu přímých investic, předpovídá, že některé americké firmy by se mohly vrátit již ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Analytici však tvrdí, že reálná ekonomická motivace pro návrat do Ruska je slabá. Janis Kluge z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky (SWP) považuje tuto možnost za vysoce nepravděpodobnou: „Vzhledem k toxickému podnikatelskému prostředí a malému trhu je nepravděpodobné, že by se firmy rozhodly riskovat svou pověst návratem do Ruska.“ Rizika podnikání v Rusku Podnikání v Rusku bylo náročné už před invazí. Problémy jako korupce, složitá byrokracie a nejistota jednání s Kremlem komplikovaly činnost zahraničních společností. Po roce 2022 se však situace ještě zhoršila. Jedním z největších rizik je možnost konfiskace majetku zahraničních firem. V roce 2023 ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret umožňující dočasné převzetí majetku zahraničních firem. To vedlo například ke znárodnění ruských aktiv společností Danone a Carlsberg. Zhoršující se podmínky se projevují i v oblasti korupce. Podle Transparency International se Rusko mezi lety 2021 a 2024 propadlo v indexu korupce ze 136. místa na 154. místo, což naznačuje, že podnikatelské prostředí se stalo ještě méně transparentním. Sankce navíc izolovaly ruskou ekonomiku od světových finančních toků. Klíčovým momentem bylo vyloučení některých ruských bank ze systému SWIFT, což znemožňuje snadné mezinárodní platby. Bez zrušení sankcí ze strany EU a dalších západních zemí je obchodování s Ruskem stále náročné a nákladné. Ekonomické změny: Rusko už není, co bývalo Podle Eliny Ribakové z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku už Rusko není „samozřejmým místem pro vydělávání peněz“. Největší hospodářský rozmach Ruska probíhal mezi rokem 2000 a 2014, kdy Moskva těžila z vysokých cen ropy a zemního plynu. V té době Rusko přitahovalo zahraniční investice, zejména od energetických firem a maloobchodníků, kteří cílili na rostoucí střední třídu. Dnes se však situace zásadně změnila. Spojené státy již nejsou závislé na ruských surovinách. Americká těžba ropy a zemního plynu výrazně vzrostla, čímž se USA staly konkurencí pro Rusko na globálním energetickém trhu. Evropská unie se rovněž odpoutala od ruských dodávek a nyní dováží více zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA. Kromě toho se ruská střední třída výrazně zmenšila. Válka na Ukrajině vedla k úbytku pracovní síly – mnoho lidí zahynulo, bylo mobilizováno nebo emigrovalo. Ekonomiku nyní ovládá vojensko-průmyslový komplex, což je sektor, ve kterém Spojené státy a Rusko pravděpodobně nenajdou žádnou obchodní spolupráci. Geopolitická nejistota a vysoká rizika Návrat do Ruska není pro americké firmy jen otázkou ekonomických podmínek, ale také politických rizik. Podle analytiků by křehké diplomatické uvolnění mezi Moskvou a Washingtonem mohlo kdykoli skončit. Jak upozorňuje Ribaková: „Dnes mohou americké firmy dostat červený koberec, ale co se stane zítra? Tato situace je extrémně nepředvídatelná.“ Dalším faktorem je politická nestabilita v USA. Michael Rochlitz z Oxfordské univerzity připomíná, že Trumpova politika je často nevyzpytatelná, a otázkou je, co se stane za čtyři roky, pokud prezidentem bude demokrat. Firmy, které by se rozhodly do Ruska vrátit, by tedy riskovaly obrovské geopolitické turbulence. Závěr: Návrat do Ruska je stále vysoce rizikovou sázkou Navzdory slovům Donalda Trumpa o „hospodářských dohodách“ s Moskvou se zdá, že návrat amerických společností do Ruska je velmi nepravděpodobný. Vysoká korupce, riziko zabavení aktiv, omezený přístup k mezinárodním finančním systémům a geopolitická nejistota jsou klíčovými důvody, proč je podnikání v Rusku stále extrémně riskantní. Jak shrnuje Rochlitz: „Vysoké riziko, nízký zisk.“ Za současných podmínek se zdá, že ekonomické i politické náklady návratu do Ruska převyšují potenciální výhody. Americké firmy, které se stáhly v roce 2022, tak pravděpodobně zůstanou mimo ruský trh i nadále.