Guvernér čínské centrální banky uvedl, že stabilní juan přispěl ke stabilitě globálních finančních trhů a ekonomik po celém světě, což kontrastuje s dolarem, který prudce vzrostl v důsledku dopadů cel Donalda Trumpa. Zatímco mnoho měn v poslední době vůči zelené bankovce oslabilo, juan zůstal do značné míry stabilní, uvedl guvernér Čínské lidové banky Pan Gongsheng v neděli v hlavním projevu na konferenci v saúdskoarabské Al-Ule. „Stabilní juan hrál klíčovou roli při udržování globální finanční a ekonomické stability,“ řekl Pan na konferenci pořádané Mezinárodním měnovým fondem a saúdským ministerstvem financí. „V době překračování směnného kurzu budeme přijímat makroobezřetnostní politiku, abychom udržovali v zásadě stabilní směnný kurz renminbi na přizpůsobivé a rovnovážné úrovni.“ Čína staví juan do pozice konkurenta amerického dolaru v rámci rozšíření snah prezidenta Si Ťin-pchinga vybudovat z Číny finanční velmoc s měnou, která je dostatečně stabilní, aby mohla hrát rostoucí roli ve světovém obchodě. PBOC v posledních měsících upřednostňovala obranu juanu před tlakem na jeho depreciaci a odkládala uvolnění měnové politiky i poté, co Trump uvalil dodatečné 10% clo na čínské zboží. Reakcí Pekingu bylo zesílení podpory stanovením silné denní referenční sazby a úprava kapitálových kontrol s využitím jednoho z makroobezřetnostních nástrojů PBOC, který umožňuje více půjček ze zahraničí. V uplynulém roce se kurz juanu vůči dolaru pohyboval v úzkém rozmezí 7 až 7,3, a to i přesto, že rozdíl mezi výnosy amerických a čínských desetiletých státních dluhopisů se zvýšil na rekordní úroveň. Tato stabilita je v kontrastu s nárazovou devalvací juanu, kterou provedla PBOC v roce 2015, kdy následný panický prodej během 16 měsíců oslabil měnu o 12 %. Podle amerického ministra financí Scotta Bessenta je vzkaz z Washingtonu takový, že „politika silného dolaru je za Trumpa zcela nedotčena“. Během volební kampaně Trump vyjádřil obavy ze silného dolaru vzhledem k tomu, že zdražuje americké výrobky v zahraničí. Síla dolaru však již nyní pronásleduje rozvíjející se trhy, jako je Indonésie, a komplikuje plány na snížení výpůjčních nákladů tím, že hrozí oživením cenových tlaků po celém světě. Pro Čínu představuje strategie obrany juanu rizika pro domácí ekonomiku. Silnější měna zdražuje dovoz v době, kdy je spotřebitelská poptávka již tak křehká, a poté, co v roce 2024 již druhý rok po sobě přetrvávala deflace. Podle analytiků je nyní Čína na cestě k nejdelší sérii poklesu cen v celé ekonomice od 60. let 20. století, což odhaluje klíčovou zranitelnost, která byla pravděpodobně maskována růstovým vzestupem na konci loňského roku. Růst domácích cen a spotřebitelské poptávky „může být silnější“, řekl Pan během projevu, čímž zastřeně přiznal deflační tlaky. Ekonomika byla v minulosti tažena především investicemi, nyní se úřady více zaměřují na spotřebu, uvedl. Prospotřební politika Číny podle Pana zahrnuje snahu o zvýšení příjmů domácností, poskytování dalších dotací na spotřebu a posílení záchranné sociální sítě. Národní ekonomika je stále zdravá a snižují se rizika plynoucí z dluhu místních vlád a trhu nemovitostí, uvedl guvernér. Druhá největší ekonomika světa přijme aktivnější fiskální přístup a uvolněnou měnovou politiku, uvedl. Úředníci v čele se Si plánují další vládní výdaje a snížení úrokových sazeb, přičemž bohatství domácností je pod tlakem v důsledku dlouhodobého propadu trhu s nemovitostmi. Zvýšení spotřeby bylo letos povýšeno na hlavní ekonomickou prioritu, což se stalo teprve podruhé za posledních deset let. Podle Pana Čína čelí rizikům „rostoucího obchodního protekcionismu, geopolitického napětí a roztříštěnosti světové ekonomiky“. Čínské úřady jsou podle něj i nadále odhodlány otevřít ekonomiku a dodal, že země bude „prosazovat volný obchod“ a spravedlivou hospodářskou soutěž. „Nyní čelíme nejistotě v politice některých ekonomik,“ řekl. „Pokud se bude protekcionismus stupňovat, rostoucí obchodní výkyvy poškodí obchod a investice, zvýší inflační očekávání a podkope střednědobý růst“ světa.