Příští rok předpokládá jeho další snížení na 2,3 % HDP. Vyplývá to z dnes zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu banka zveřejní 14. února.

Odhad salda za loňský rok má centrální banka optimističtější než ministerstvo financí, které ve své prognóze z minulého týdne uvádělo deficit 2,8 % HDP. Konečné údaje zatím nejsou k dispozici. Pro letošní rok je naopak ČNB mírně pesimističtější než ministerstvo financí, které očekává schodek veřejných financí 2,3 % HDP.

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o ekonomický cyklus a mimořádné vlivy, loni podle ČNB klesl na 2,2 % HDP z předloňských 3,4 % HDP. Letos centrální banka ale očekává mírné zvýšení strukturálního schodku na 2,3 % HDP. Prognóza ČNB je tak opět mírně skeptičtější než výhled ministerstva financí, které předpokládá v letošním roce strukturální deficit dvě % HDP.

Celkové zadlužení vládního sektoru letos podle ČNB vzroste na 44,2 % HDP z loňských 43,4 % HDP. V příštím roce očekává centrální banka další zvýšení dluhu na 44,9 % HDP.

Predikce ČNB očekává letos a v příštím roce také zpomalování tempa růstu mezd, a to v nominálním i reálném vyjádření. Nominální mzdy by se letos měly zvýšit o 6,1 % a příští rok o 5 %, když loni rostly o 6,9 %. Reálně by mzdy letos měly růst o 3,7 % a příští rok o 2,8 %. Loni se reálné mzdy zvýšily o 4,4 %, když předtím dva roky klesaly.

Nezaměstnanost podle prognózy ČNB bude pokračovat v pozvolném růstu. Letos dosáhne podíl nezaměstnaných v průměru 4,1 % po loňských 3,8 %. V roce 2026 ministerstvo očekává její další zvýšení na 4,2 %.

<!– DIP popup–>

Loni v Česku pokračoval meziroční nárůst počtu turistů a tržby ve službách se po poklesu v roce 2023 vrátily k růstu. V zemi se loni ubytovalo asi 22,8 milionu turistů, meziročně o 3,8 procenta více, a počet přenocování stoupl o 2,6 procenta na 57,3 milionu nocí, oznámil dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Počet turistů loni poprvé překonal rok 2019 před začátkem pandemie nemoci covid-19, která značně omezila cestování. Problémem ale podle odborníků oslovených ČTK zůstává, že turisté z ciziny v Česku tráví málo dní. Tržby ve službách loni meziročně reálně vzrostly o 2,2 procenta, nejvíce v dopravě a skladování.

Proti roku 2019 bylo hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Česku loni o 820.000 více a počet přenocování byl o 264.000 nocí vyšší. Většina z turistů ubytovaných loni v Česku – celkem 54 procent – byla domácích. Oproti roku 2023 ale klesl počet jejich příjezdů i přenocování. K celkovému nárůstu počtu turistů v Česku tak přispěli hlavně zahraniční hosté, jejichž počet i množství nocí, které v zemi strávili, meziročně vzrostly skoro o desetinu.

Nejpočetnější turistickou skupinou z ciziny byli loni stejně jako v předchozím roce Němci, podle ČSÚ jich přijelo 2,4 milionu. Loňský počet příjezdů turistů byl podle ředitele státní agentury CzechTourism Františka Reismüllera nejvyšší od roku 2012. Ze zahraničních turistů několikanásobně přibylo Kazachstánců, Číňanů pak bylo o 94 procent více a nárůst o 63 procent zaznamenal počet turistů z Izraele, uvedl. O desítky procent více přijelo také Japonců či Tchajwanců.

Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku se celkový počet příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení v Česku meziročně zvýšil o 7,1 procenta na zhruba 4,99 milionu. Počet přenocování vzrostl o rovných sedm procent na 11,7 milionu nocí. „Meziroční vývoj byl ovlivněn zvýšeným počtem příjezdů jak rezidentů, tak i nerezidentů,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ Roman Mikula.

Tržby ve službách v Česku loni stouply poté, co v roce 2023 zaznamenaly podle revidovaných údajů pokles o 1,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes na svém webu zveřejnil ČSÚ. „Žádná z dílčích sekcí služeb nevykázala pokles a nejvyšší příspěvek k růstu byl zaznamenán v dopravě a skladování s meziročním zvýšením tržeb o 4,6 procenta,“ uvedl vedoucí oddělení datové podpory statistiky obchodu, služeb a životního prostředí ČSÚ Tomáš Harák.