Spojené státy a Mexiko zahajují strategickou revizi dohody USMCA s cílem zablokovat import levného zboží z asijských trhů. Export mexických osobních automobilů do USA se v posledním čtvrtletí roku 2025 propadl o 22 procent v důsledku celní nejistoty. Washington podmiňuje ekonomickou stabilitu tvrdým postupem proti kartelům, zatímco Mexiko hraje o výjimky z globálních celních restrikcí.   Ofenziva proti asijskému importu a snaha o stabilitu Spojené státy a Mexiko oficiálně otevírají dlouho očekávanou revizi své klíčové obchodní dohody. Tento krok přichází v době, kdy se mexičtí političtí lídři zoufale snaží ochránit svou domácí ekonomiku před globálním celním tažením Donalda Trumpa. Pro Mexiko, které si drží pozici vůbec největšího obchodního partnera Spojených států, představuje současná situace bezprecedentní riziko. Panují totiž oprávněné obavy, že americký prezident bude prosazovat radikální změny v dohodě USMCA. Tuto úmluvu přitom sám podepsal během svého prvního funkčního období v roce 2020 jako náhradu za tehdejší uskupení NAFTA. Jeho současným deklarovaným cílem je masivní návrat výrobních kapacit zpět na území Spojených států. Do diplomatického procesu se výhledově zapojí také Kanada, která má naplánované oddělené rozhovory s Mexikem na letošní květen. Přesné datum formálních vyjednávání mezi Ottawou a Washingtonem však zatím nebylo stanoveno. Jak kanadská, tak mexická vláda již nicméně jasně deklarovaly, že jejich absolutní prioritou je zachování USMCA jako funkční trilaterální dohody. Pondělní kolo rozhovorů se podle oficiálních prohlášení obou vlád zaměří na tři stěžejní pilíře. Prvním je radikální omezení importu z Asie a dalších globálních regionů. Druhým bodem je zpřísnění pravidel určujících, jaké produkty mají nárok na výhody plynoucí z dohody USMCA. Třetím, neméně důležitým tématem, je posílení celkové bezpečnosti severoamerických dodavatelských řetězců. Tyto kroky plně rezonují s prioritami Washingtonu, který se snaží za každou cenu omezit čínské investice v Mexiku. Spojené státy dlouhodobě obviňují svého jižního souseda, že slouží jako pomyslná „zadní vrátka“ pro vstup levných čínských produktů na americký trh. Mexiko na tento tlak zareagovalo již 1. ledna, kdy uvalilo cla ve výši až 50 procent na stovky dovážených položek z Číny a dalších zemí, a to včetně automobilů. Automobilový průmysl v kleštích a celní hrozby Revize obchodní dohody představuje kritický moment pro celý severoamerický průmysl. Matt Blunt, prezident organizace American Automotive Policy Council, která zastupuje tři největší americké automobilky, označil současná jednání za ideální příležitost k vytvoření koordinovaného severoamerického přístupu vůči čínským výrobcům aut a čínským automobilovým součástkám. Mexičtí představitelé vstupují do vyjednávání s jasnou vizí. Jejich hlavním cílem je odstranit cla zavedená Trumpovou administrativou a dosáhnout finální shody co nejblíže k 1. červenci. Tento termín je klíčový pro udržení plynulosti obchodu, jehož celkový objem dosahuje astronomických 1,8 bilionu dolarů. Země se chce vyhnout zdlouhavému procesu každoročních revizí, který by pouze prodloužil tržní nejistotu a odradil potenciální investory. Ministr hospodářství Marcelo Ebrard na nedávné tiskové konferenci varoval před zavedením strukturální nejistoty do vzájemných vztahů. Podle jeho slov potřebuje Severní Amerika naprosto jasná a stabilní obchodní pravidla, aby dokázala efektivně konkurovat dravým asijským ekonomikám. Každoroční revizi dohody pak Ebrard označil za ten vůbec nejhorší možný scénář ve vztahu k Asii. Současným jednáním předcházel mimořádně turbulentní rok. Donald Trump v minulosti zacílil na Mexiko a Kanadu strmými cly, která hrozila naprostou devastací automobilového sektoru. Ačkoliv po silném odporu ze strany amerických automobilek nakonec nabídl určité výjimky, napáchané škody jsou již hmatatelné. Automobilový průmysl je přitom pro Mexiko největším exportním odvětvím a klíčovým zaměstnavatelem. Dopady této obchodní nestability jasně ilustrují data centrální banky. Export mexických osobních vozidel do USA se v posledním čtvrtletí roku 2025 propadl o hrozivých 22 procent v porovnání se stejným obdobím roku 2024. Situaci navíc komplikuje čtvrteční krok USA, kdy byl jižní soused zařazen na seznam zemí vyšetřovaných pro nekalé výrobní praktiky, což může vyústit v další vlnu celních bariér. Geopolitická páka a bezpečnostní ultimátum Bývalý mexický ministr obchodu Juan Carlos Baker, který vedl vyjednávací tým USMCA během první Trumpovy administrativy, naznačuje možnou strategii své země. Mexiko by podle něj mohlo využít probíhající revizi k tomu, aby si vymínilo trvalé výjimky z mezinárodního celního tlaku Washingtonu. Výměnou za to by muselo přistoupit na tvrdé americké požadavky. Mezi tyto požadavky patří především drastická omezení přímých čínských investic v Mexiku a přísnější limity pro podíl součástek, které musí pocházet výhradně ze Severní Ameriky. Baker upozorňuje, že nová pravidla by mohla nepřímo zvýhodňovat výrobu přímo v USA na úkor mexických továren. Pokud však Washington očekává plné ústupky, Mexiko bude podle Bakera trvat na absolutních garancích bezcelního přístupu. Celou situaci navíc silně komplikuje bezpečnostní rozměr. Donald Trump zcela nepokrytě spojuje obchodní vztahy s pokrokem Mexika v boji proti organizovanému zločinu. Tuto dynamiku podtrhuje i nedávné rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, který minulý měsíc zrušil cla uvalená v roce 2025. Ta měla původně sloužit jako odveta za pašování fentanylu a nedostatečnou ochranu hranic. Diego Marroquín Bitar z washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia se domnívá, že právě otázka bezpečnosti se stane nedílnou součástí obchodních rozhovorů. Podle jeho analýzy je hmatatelný pokrok v bezpečnostní situaci Mexika pomyslným strážcem brány k jakékoliv budoucí ekonomické jistotě v regionu. Navzdory silnému tlaku z Washingtonu se však analytici shodují, že Mexiko drží v rukou poměrně silné karty. Těžká závislost amerických korporací na mexických dodavatelských řetězcích a Trumpův širší geopolitický cíl ekonomického odstřižení od Číny dávají zemi nezanedbatelnou vyjednávací sílu. Jak trefně shrnul bývalý mexický diplomat Antonio Ortiz Mena: „Můžete mít méně Mexika a Kanady, nebo můžete mít méně Číny, ale rozhodně nemůžete mít obojí.“