Tento model dosáhl parity s produkty předních amerických firem, přičemž byl vyvinut s podstatně nižšími náklady. Pro mnohé odborníky jde o moment podobný „Sputniku“, který ukazuje, že Čína nejenže technologicky dohání Spojené státy, ale v některých ohledech je dokonce předstihuje. Tento stav je důsledkem kombinace cílené čínské strategie a nedostatků v politice a přístupu západních zemí.

Jak Čína posílila svůj technologický sektor?

Čína již několik let systematicky investuje do technologického výzkumu a vývoje, přičemž její cílem je soběstačnost a dominance v oblasti digitálních technologií. Tato strategie se zaměřuje na celé spektrum technologií – od výroby polovodičů přes hardware až po umělou inteligenci s aplikacemi v komerčním i vojenském prostředí.

Čínští výzkumníci se navíc dlouhodobě prezentují otevřeně, publikují studie a sdílejí své výsledky. Článek New York Times z července 2024 ostatně upozorňoval na to, že Čína významně zmenšila technologický odstup od USA.

Důležitým faktorem je také efektivní spolupráce mezi čínskou vládou a soukromým sektorem. Vedení Číny v čele s prezidentem Si Ťin-pchingem jasně chápe, že umělá inteligence se stane klíčovým nástrojem pro ekonomický a vojenský rozvoj. Proto je Čína připravena věnovat obrovské zdroje na dosažení svého cíle.

Na rozdíl od Číny Spojené státy a Evropská unie zaostávají ve strategické podpoře technologického vývoje. Vládní výzkum v oblasti AI v USA je nedostatečně financován a nemůže konkurovat soukromému sektoru, kde firmy jako Google (GOOGL), Meta (META) a OpenAI nabízejí vyšší platy a lepší technologickou infrastrukturu. Dalším problémem je přístup k zahraničním talentům. Imigrační politika USA nutí talentované studenty a výzkumníky opouštět zemi po dokončení studia, čímž Amerika přichází o klíčové odborníky.

Regulace přístupu Číny k americkým technologiím je rovněž slabá. Kontroly vývozu jsou pomalé, špatně koordinované a snadno obcházené. Zatímco například procesory od Nvidie (NVDA) spadají pod přísnější omezení, Čína je stále schopna přistupovat k technologiím prostřednictvím služeb a licenčních smluv. Situaci zhoršuje i to, že Nvidia navrhla pro čínský trh speciální čipy, které splňují limity vývozních regulací, ale jsou stále dostatečně výkonné pro vývoj pokročilých modelů, jako je DeepSeek.

Odpovědnost technologického průmyslu

Technologické společnosti na Západě nesou část viny za současnou situaci. Lobbistické skupiny usilují o omezení regulací, což oslabuje schopnost veřejných institucí kontrolovat klíčové technologie. Příkladem je nizozemská společnost ASML (ASML), která vyrábí nejmodernější litografická zařízení pro výrobu čipů. Spolu s dalšími firmami, jako je Applied Materials (AMAT), lobbovala proti vývozním omezením, což umožnilo Číně rychleji modernizovat svůj polovodičový průmysl.

Výzvy spojené s růstem čínských technologických schopností si žádají ráznou a koordinovanou reakci. Spojené státy a Evropská unie musí posílit vládní kapacity pro výzkum a vývoj, modernizovat technologickou infrastrukturu a zavést racionálnější politiku v oblasti financování a regulace. Je nezbytné investovat do vzdělávání, zvýšit konkurenceschopnost platů ve státní správě a na univerzitách a přilákat zahraniční talenty pomocí přívětivější imigrační politiky.

Zároveň je nutné najít rovnováhu mezi otevřeností výzkumu a ochranou strategických technologií. Například licencování otevřených zdrojů musí být pečlivě řízeno, aby nedošlo k zneužití vyspělých AI modelů k vojenským účelům. Veřejný i soukromý sektor musí spolupracovat a přijmout odpovědnost za bezpečnost a rozvoj technologií. Pokud se nepodaří dosáhnout této spolupráce, budou následky pro západní země vážné.

Historická zkušenost jako inspirace

Historie ukazuje, že efektivní spolupráce mezi vládou a soukromým sektorem může vést k revolučním inovacím. Internet vznikl díky projektům financovaným americkou vládní agenturou DARPA a Evropská organizace CERN stála u zrodu World Wide Webu. Tyto úspěchy demonstrují, že veřejný sektor hraje zásadní roli v technologickém pokroku.

Technologické výzvy 21. století, zejména v oblasti umělé inteligence, nelze řešit izolovaně. Spolupráce a koordinace mezi vládami, univerzitami a soukromými společnostmi je klíčová pro zachování technologického náskoku Západu. Pokud toto pochopení nezvítězí, může Západ v soutěži o dominanci v oblasti AI ztratit své vedoucí postavení.