Česko i přes rozvoj zejména solárních elektráren z posledních let nadále výrazně zaostává v produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropa v datech. Podle analýzy vyrábí ČR zhruba 13 procent obnovitelné elektřiny ročně, a patří tak k nehorším v EU. Nejvíce elektřiny, až 40 procent, pochází tradičně z uhlí a jádra. Uhelné zdroje se přitom provozovatelé chystají v příštích letech odstavovat, náhrada ale zatím v zemi není. Důvodem stále slabého rozvoje obnovitelných zdrojů v porovnání s dalšími evropskými státy jsou podle portálu zejména zdlouhavé povolovací procesy i odpor veřejnosti, který se projevuje hlavně v dlouhodobě stagnující výstavbě větrných elektráren. "Mezi lety 2015 a 2024 tak přibýval instalovaný výkon větrných elektráren v Česku jen velmi pozvolna až na aktuálních 351 MW. V některých letech pak nebyla postavena žádná nová turbína," uvedla analytička portálu Kateřina Novotná. V celé EU loni podle analýzy činil podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů 47 procent. Největší podíl z nich mají větrné elektrárny, které v Česku mají podíl jedno procento. Následovalo jádro s 24 procenty, plyn s 15 procenty a uhlí s necelými deseti procenty podílu. Pro českou produkci elektřiny je tak stále spolu s jadernými zdroji důležité uhlí, byť výroba z něj loni poklesla. Velkou část energetického mixu ovšem uhlí tvoří i v některých dalších zemích, například v Německu, Polsku nebo v Bulharsku. Česko v příštích letech plánuje postupný odklon od uhelných zdrojů. Podle předpokladů provozovatele přenosové soustavy ČEPS by se tak mělo stát kolem roku 2030, tuzemské energetické firmy však avizovaly ještě dřívější termín. Důvodem jsou rostoucí ceny emisních povolenek a náklady na dekarbonizaci v Evropě. Analýza v této souvislosti upozornila, že odchod od uhlí bude pro energetiku v Česku velkou výzvou. Stát sice do budoucna počítá s tím, že energetický mix postaví na jaderných a obnovitelných zdrojích, ty však z velké části bude muset teprve vybudovat. Jako přechodný zdroj chce do té doby využívat zejména plyn, ale přechod na něj, zejména v teplárenství, také potrvá. Portál proto upozornil, že ČR se brzy stane čistým dovozcem elektřiny ze zahraničí. Rizikem však podle analýzy může být kapacita ostatních evropských zemí k exportu. Výroba elektřiny v Česku loni klesla na 68,7 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což je meziročně o čtyři procenta méně. Loňská výroba byla podle propočtů ČTK nejnižší přibližně od roku 2001. <!-- DIP popup--> Zdroj: Unsplash Škoda Group dodá do německého Esslingenu 46 trolejbusů za více než miliardu Kč Škoda Group vyrobí pro německý Esslingen 46 trolejbusů za více než jednu miliardu korun. Všechny dvanáctimetrové i osmnáctimetrové vozy Škoda 32Tr a 33Tr dodá tamnímu dopravnímu podniku do konce roku 2026. Součástí objednávky je také opce na dodávku dalších 15 trolejbusů, řekl dnes ČTK mluvčí Škody Group Jan Švehla. "Věříme, že nové trolejbusy Škoda přispějí k dosažení cíle, který si město Esslingen stanovilo, tedy provozování stoprocentní bezemisní městské dopravy. Půjde o společnou práci na klíčových inovacích vedoucích k rozvoji ekologicky šetrné mobility," uvedl Karel Majer, předseda představenstva Škody Electric ze skupiny Škoda Group. Podle starosty Esslingenu Matthiase Klopfera bude přibližně stotisícové město po ukončené dodávce ekologických vozidel jedním z prvních v Německu s bezemisní místní dopravou. "Co se týče ekologicky šetrné mobility, patříme k absolutním průkopníkům v rámci celého Německa. Právě náš městský dopravní podnik totiž významně přispívá k dosažení celkové klimatické neutrality našeho města do roku 2040," řekl starosta. "Dodávka 46 trolejbusů bude probíhat do konce roku 2026. Celkový objem zakázky bez opce na 15 trolejbusů činí 41,426 milionu eur (přes 1,03 miliardy Kč)," uvedl Švehla. Ve všech vozech budou instalovány baterie, které umožní autonomní provoz bez trakčního vedení do 25 kilometrů. Trolejbusy budou také vybaveny technologií rekuperace, kdy při brzdění, třeba během jízdy z kopce, jsou baterie zpětně dobíjeny brzdnou energií. Součástí dodávky vozů je plné zajištění servisu. Trolejbusy budou vyrobeny "na míru" esslingenskému dopravnímu podniku. Provedené úpravy podle Švehly ještě zvýší komfort pro cestující a nabídnou některé prvky typické spíše pro meziměstskou dopravu. "Kratší"vozy Škoda 32Tr budou ve dvoudveřovém provedení a kloubové Škoda 33Tr pak třídveřové. Všechna vozidla dostanou komfortnější sedadla. Dále budou osazeny elektrickou rampou pro nástup s kočárky nebo pro vozíčkáře a budou mít informační systémy a připojení k internetu. "Dlouhé" kloubové vozy budou mít dva motory se dvěma hnanými nápravami - střední a zadní, což zajistí lepší dynamické parametry i snazší jízdu v kopcovitém terénu nebo při nepřízni počasí. K výbavě vozidel bude patřit také moderní diagnostika, včetně možnosti vzdáleného servisního přístupu pro technický a opravárenský tým. "Esslingen rozšiřuje 29kilometrovou trolejbusovou síť o dalších pět kilometrů tratí a stane se jedním z prvních měst v Německu s bezemisní městskou dopravou," uvedl Švehla. Díky rozsáhlé síti tras s trolejemi mohou všechny linky dopravního podniku provozovat výhradně trolejbusy poháněnými zelenou elektřinou od městské společnosti SWE. Škoda Electric je největším evropským výrobcem trolejbusů, dodala jich přes 14.500 do Evropy, Asie a USA. Dále vyrábí elektrobusy, trakční pohony a motory, tramvaje, elektrické vlaky, vagony do metra a důlní vozy. Zdroj: ČTK