Odlehlý ostrov v Indickém oceánu, vzdálený téměř 2 000 kilometrů od východoafrického pobřeží, se může na první pohled jevit jako ráj. Průzračně modré vody, nedotčené pláže – a přesto je centrem velmocenského soupeření mezi USA, Čínou a Indií. Na tomto strategickém místě stojí americko-britská vojenská základna, která od 70. let hraje klíčovou roli v globální bezpečnostní politice Washingtonu a Londýna. Tento malý, ale geopoliticky zásadní ostrov je nyní ve středu širšího úsilí USA a Indie, které se snaží udržet svůj vliv v Indickém oceánu a zároveň čelit rostoucímu vlivu Číny. Washington v minulosti podporoval britskou kontrolu nad souostrovím Chagos, kde základna sídlí, avšak nová dohoda mezi Velkou Británií a Mauriciem, která má ostrovy navrátit zpět Mauriciu, vyvolává obavy. Republikáni varovali, že by tento krok mohl usnadnit Číně získání přístupu do oblasti a umožnit jí sledování amerických aktivit. Ačkoliv se Diego Garcia může zdát mimo pozornost světových médií, pro americké globální strategické zájmy je klíčová, podobně jako Panamský průplav či Grónsko. Umožňuje Washingtonu provádět vojenské operace v širokém pásmu od Blízkého východu po Asii, což je v době rostoucího napětí mezi USA a Čínou zásadní. Indie a Čína soupeří o nadvládu v Indickém oceánu Za poslední desetiletí Čína systematicky posiluje svůj vliv v Indickém oceánu. Investovala miliardy dolarů do 46 obchodních přístavů, z nichž 36 je schopno hostit čínské námořní síly. Tato expanze vyvolala obavy v Indii, která se obává ohrožení svého přirozeného vlivu v regionu. Indie na čínskou aktivitu reagovala posílením své vojenské přítomnosti na ostrovech Agaléga, dalším strategickém území Mauricia. Nové Dillí zde postavilo přistávací dráhu pro pozorovací letadla, což naznačuje, že čínské aktivity v Indickém oceánu bere velmi vážně. Premiér Naréndra Módí je tento týden čestným hostem oslav mauricijského národního dne v Port Louis, což podtrhuje snahu Indie posílit vztahy s tímto ostrovním státem. Mauricijský ministr zahraničí Dhananjay Ramful situaci shrnuje jasně: „Indický oceán se stal klíčovým geopolitickým bojištěm. Velmoci zde soupeří o vliv více než kdy dříve.“ Ekonomická a vojenská dominance Pekingu Peking již dosáhl významných úspěchů. Vybudoval vojenskou základnu v Džibutsku a rozšiřuje svou přítomnost v Kambodži. V posledním roce podepsal bezpečnostní pakt s Maledivami a pomohl Pákistánu spustit ponorky typu stealth. Washingtonu dělá starosti i fakt, že čínské investice do komerčních přístavů pokrývají region od Mosambiku až po Austrálii a mnohé z nich jsou dostatečně hluboké pro námořní plavidla. V Indickém oceánu sice není bezprostřední konflikt jako v případě Tchaj-wanu či Jihočínského moře, ale indické vedení se obává rostoucí čínské přítomnosti. Indie je na regionu závislá – 95 % jejího zahraničního obchodu a 80 % dodávek ropy proudí přes jeho vody. Pokud by Čína Indický oceán ovládla, Indie by v potenciálním konfliktu s Pekingem čelila značnému nebezpečí. V roce 2020 napětí mezi těmito dvěma asijskými giganty vyvrcholilo nejkrvavějšími střety na himálajské hranici od války v roce 1962. Toto nepřátelství se nyní přeneslo i na mořskou frontu. Spojené státy podporují Indii proti Číně Washington se v posledních letech snaží posílit obrannou spolupráci s Indií a vtáhnout ji hlouběji do své aliance proti Pekingu. Prezident Donald Trump sice Novému Dillí vyhrožoval celními tarify, ale zároveň přivítal premiéra Módího v Bílém domě a oznámil prodej stíhaček F-35 indické armádě. Lisa Curtisová, bývalá ředitelka pro Jižní a Střední Asii v Radě pro národní bezpečnost USA, k tomu říká: „USA potřebují Indii jako protiváhu Číně. Indie by měla hrát vedoucí roli v zajištění stability v Indickém oceánu.“ Indie však čelí významným výzvám. Nepodařilo se jí získat vojenskou základnu na Seychelách, na Maledivách a v Bangladéši posílili pročínsky orientovaní lídři. Indie je nucena bojovat o vliv v regionu, který dříve považovala za svůj „zadní dvorek“. Kdo získá kontrolu nad Indickým oceánem? Indie posiluje nejen diplomatické vztahy, ale také vojenskou infrastrukturu. Na ostrově Minicoy zřídila novou námořní základnu, v přístavu Duqm v Ománu vybudovala vojenské logistické centrum. Kromě toho zintenzivnila vojenskou spolupráci s Francii a Austrálií, aby vytvořila protiváhu čínské expanzi. Zásadní je i poloha Malackého průlivu, který je kritickým kontrolním bodem pro čínský obchod. Indie umožnila americkým silám přístup na Andamanské a Nikobarské ostrovy, což dává USA strategickou výhodu v případě konfliktu. Mezitím Čína buduje námořní základnu v Kambodži a rozšiřuje své možnosti v Myanmaru. Peking pomalu, ale jistě získává kontrolu nad klíčovými námořními trasami. Soupeření mezi Čínou a Indií v Indickém oceánu je součástí širšího globálního konfliktu o mocenskou rovnováhu v Asii. Indie se snaží bránit svou pozici, zatímco Čína rozšiřuje svůj vojenský a ekonomický vliv. V sázce je hodně – kontrola nad klíčovými obchodními trasami, přístup k nerostným surovinám a geopolitická dominance. Ať už bude vítězem kdokoliv, výsledek tohoto soupeření ovlivní nejen Indii a Čínu, ale i celý světový obchod a bezpečnostní politiku.