Bankrot 23andMe vyvolal obavy: Co se stane s genetickými daty milionů lidí? Stručně: Americká společnost 23andMe, která prodává domácí genetické testy, oznámila bankrot a plánuje se prodat. To vyvolalo otázky, co se nyní stane s genetickými daty 15 milionů zákazníků. Genetická data jako cenné aktivum Společnost 23andMe, považovaná za průkopníka domácích zdravotních testů, 23. března oficiálně požádala o ochranu před věřiteli podle kapitoly 11 amerického bankrotového zákona. Hlavním cílem tohoto kroku je usnadnění prodeje společnosti, ale vyvolalo to řadu vážných otázek – především co se stane s citlivými genetickými daty, která firma za více než deset let nashromáždila. Službu využilo již více než 15 milionů lidí po celém světě. Ti nyní řeší, zda by neměli svá data ze systému společnosti raději smazat. Právě k tomu vyzývají ochránci soukromí i někteří státní zástupci, přestože 23andMe tvrdí, že její přístup ke správě dat se kvůli bankrotu nezmění. Na svých stránkách firma uvádí, že každý případný kupec bude muset respektovat platné zákony o nakládání s osobními údaji. Genetika neodhaluje jen nemoci Podle odborníků je motivace ke koupi firmy nebo její části jasná – genetická data jsou velmi cenná. Nabízejí vhled do predispozic ke zdravotním problémům, stravovacím preferencím nebo dědičným vlastnostem, které mohou ovlivnit i budoucí generace. „Genetická data jsou trvalá a unikátní,“ uvedla Katie Hassonová z Centra pro genetiku a společnost. Zdůraznila, že mohou obsahovat informace nejen o současných uživatelích, ale i o jejich potomcích, kteří se ještě nenarodili. Tato data tak mají neomezenou časovou platnost, což z nich činí atraktivní cíl jak pro výzkumníky, tak pro komerční subjekty. Podle Gideona Naveho, profesora marketingu na Wharton School při Pensylvánské univerzitě, by genetická data mohla firmám umožnit vytvářet přesně cílenou reklamu nebo personalizovat produkty podle individuálních preferencí. Genetika totiž může být spolehlivějším zdrojem informací než běžné spotřebitelské chování. Například studie univerzity v Edinburghu ve spolupráci s Human Technopole v Miláně prokázala, že stovky genetických variant souvisejí s chutěmi na konkrétní potraviny. Zatímco nákupní košík nemusí odhalit, kdo skutečně zboží konzumuje, genetická data tuto nejistotu odstraňují. Zdroj: Getty images „V některých případech jsou genetická data informativnější než to, co lidé sami říkají, že jedí,“ upozornil Nave. Genetika jako nástroj moderní medicíny Nejčastějším využitím genetických informací je samozřejmě zjišťování zdravotních predispozic. 23andMe nabízí předplatné, které zákazníkům ukazuje, zda jejich DNA souvisí s vyšším rizikem například diabetu 2. typu nebo celiakie. Právě tato oblast může být pro zájemce o koupi firmy klíčová. Kombinace genetických informací s klinickými daty totiž může vést k přesnější diagnostice a účinnějším léčebným metodám. Profesor Vasant Dhar z Newyorské univerzity zdůraznil, že lékaři mnohdy musí při určování diagnózy vycházet z obecných pravidel a podobných příznaků, což genetická analýza může zpřesnit. Podle něj budou případní zájemci o firmu zřejmě pocházet především z oblasti zdravotnictví a výzkumu. Přesto se i zde objevují obavy. Ačkoliv zákon GINA (Genetic Information Nondiscrimination Act) zakazuje využití genetických údajů pro diskriminaci při zdravotním pojištění nebo zaměstnání, v jiných oblastech – například u pojištění invalidity – už taková ochrana neexistuje. Otázky etiky, soukromí i budoucího zneužití Genetická data jsou natolik citlivá, že jejich použití vyvolává vážné etické a právní otázky. Jednou z nich je i možné zneužití v reklamě. Pokud by se genetické profily začaly používat k cílenému marketingu například na základě zdravotních predispozic, mohli by být spotřebitelé ovlivňováni bez vědomí toho, co o nich firmy vlastně vědí. „Jednou z temných stránek tohoto prostoru je fakt, že díky genetice o vás lidé mohou vědět neuvěřitelně mnoho,“ řekl profesor Dhar. Varoval před možností, že tato data mohou být v budoucnu zneužita, i když k tomu zatím chybí konkrétní důkazy. Zdroj: Unsplash Další vrstvu rizik představuje spolupráce genetických databází s orgány činnými v trestním řízení. Přestože někteří považují tento přístup za účinný nástroj při hledání pachatelů, jiní upozorňují na zásadní narušení soukromí. Prodej není bezprecedentní 23andMe není první firmou v oboru, která se ocitla v rukou nového vlastníka. V roce 2020 odkoupila společnost Ancestry.com investiční skupina Blackstone. I zde šlo o firmu s rozsáhlou databází genetických profilů. Rozdíl spočívá v tom, že genetická data nikdy neexpirují. Jak upozorňuje Hassonová, i když dnes neexistuje technologie nebo zájem tato data plně využít, v budoucnu se to může změnit – a data zůstanou. To činí prodej společnosti ještě citlivějším, protože následky rozhodnutí přetrvají desítky let. Situace kolem 23andMe tedy není jen příběhem o podnikání, bankrotu a možném oživení. Je to zároveň otázka důvěry, bezpečnosti a budoucnosti osobních údajů, které říkají víc než jakákoli jiná data – nejen o vás, ale i o vašich dětech a vnoučatech.