Analytici téměř jednomyslně očekávají, že depozitní sazba bude snížena o čtvrt procentního bodu na 2,5 %. Ačkoli se tento krok zdá být téměř jistý, v otázce dalšího vývoje úrokových sazeb panují mezi odborníky značné rozdíly. Někteří analytici nevidí žádné další snížení, zatímco jiní se domnívají, že referenční sazba by se mohla na začátku roku 2026 dostat až na 1 %. Tento široký rozptyl odráží rozdílné názory mezi samotnými členy ECB, což naznačuje, že situace je daleko od jednoznačné.Podle některých ekonomů rozhodnutí ECB týkající se snížení sazeb nemusí být tím posledním v tomto roce. Zatímco v minulosti nebyly neshody mezi úředníky ECB v otázce měnové politiky tak výrazné, současné rozdíly v názorech na inflaci a ekonomiku v eurozóně vyvolávají napětí. Někteří členové ECB se obávají, že inflace by mohla vzrůst nad stanovený cíl, zatímco jiní upozorňují na špatně fungující ekonomiku, která by potřebovala větší podporu.Dalším faktorem, který komplikuje rozhodování ECB, jsou geopolitické události. Například náhlé rozhodnutí Spojených států o stažení vojenské podpory Ukrajině vyvolalo v Evropě potřebu přezbrojování, což bude v následujících letech znamenat stovky miliard eur výdajů. Tento geopolitický faktor zvyšuje hospodářské napětí a ještě více komplikuje rozhodování o měnové politice.Na čtvrtečním summitu v Bruselu budou evropští představitelé diskutovat o této záležitosti a trhy v současnosti očekávají, že ECB ještě dvakrát sníží úrokové sazby v tomto roce. Obchodníci nyní oceňují 62 bazických bodů uvolnění, což zahrnuje dnešní snížení o čtvrt procentního bodu, a to ve srovnání s 65 bazickými body minulý týden a 85 bazickými body před týdnem.„Rozhodnutí tento čtvrtek by mělo být jednoznačné, ale diskuse v Radě guvernérů budou nepochybně bouřlivější,“ uvedla Sonja Martenová, vedoucí výzkumu měn a měnové politiky v DZ Bank. Podle ní může být tento krok ECB posledním jednoznačným rozhodnutím v letošním roce.Úrokové sazby a názorová rozmanitostPolitici, včetně členky Výkonné rady Isabel Schnabelové, již dlouho naléhají na ECB, aby začala uvažovat o pauze ve snižování sazeb nebo dokonce o jejich úplném zastavení. I přes tento tlak se zdá, že ECB nemá proti dalšímu kroku žádné silné námitky. Pokud by k tomuto snížení opravdu došlo, znamenalo by to, že ECB od června sníží sazby o 150 bazických bodů, což by bylo více než dvakrát tolik, co se podařilo Bank of England během jejího cyklu snižování sazeb, a také více než 100 bazických bodů ve Federálním rezervním systému.Neshody mezi úředníky ECB se částečně prohlubují v otázce, jaký vliv má současná měnová politika na ekonomiku. Někteří členové, včetně Schnabelové, si nejsou jisti, zda je politika stále dostatečně restriktivní, zatímco jiní, jako Yannis Stournaras, se domnívají, že stále zůstává v oblasti, která omezila ekonomickou aktivitu. Očekává se, že ECB bude i nadále usilovat o dosažení „neutrální“ úrovně sazeb, tedy úrovně, která neomezí ekonomickou aktivitu. Někteří členové se však domnívají, že sazby by měly být sníženy ještě více, aby se stimulovala poptávka. Podle nedávné studie ECB je neutrální úroveň sazeb mezi 1,75 % a 2,25 %, ale někteří jestřábi v ECB se domnívají, že by mohla být i vyšší.Komunikace a budoucí krokyAnalytici a investoři budou pečlivě sledovat, zda ECB i nadále označuje svou měnovou politiku za „restriktivní“. Odstranění této formulace z prohlášení ECB bylo jednou z možností, kterou se zvažovalo už po lednovém zasedání. Pokud by tato formulace zůstala, signalizovalo by to, že ECB bude pokračovat v snižování sazeb, a to pravděpodobně v dubnu. Naopak, pokud by byla tato formulace vynechána, mohlo by to naznačovat pauzu v snižování sazeb, možná již v příštím měsíci. Někteří analytici se domnívají, že ECB bude v tomto ohledu hledat kompromis a upraví formulaci, aniž by ji zcela odstranila, protože bude těžké poskytnout pevné pokyny vzhledem k nepředvídatelnému globálnímu vývoji.„Makroindikátory se v současném velmi rychlém a často nevyzpytatelném politickém prostředí mohou rychle zastarat,“ uvedl Carsten Brzeski, vedoucí oddělení makrovýzkumu ve společnosti ING. „Nejlepším přístupem ECB je proto přistupovat k rozhodnutím s jistou flexibilitou a schopností reagovat na nové informace.“Geopolitika a její vliv na ekonomikuÚkol ECB komplikuje také rychle se měnící geopolitické prostředí. Hlavní výzvy pro tvůrce politiky v Evropě představují eskalace obchodní války bývalého prezidenta USA Donalda Trumpa a vedlejší účinky jeho rozhodnutí přehodnotit bezpečnostní aliance. Zatímco cla obvykle vnímaná jako negativní faktor pro ekonomický výhled Evropy, jejich vliv na inflaci je méně jasný. Naopak, zvýšení výdajů na obranu na kontinentu by mohlo podpořit ekonomický růst, stejně jako plány na velké investice do infrastruktury v Německu.V souvislosti s těmito geopolitickými otázkami se vedoucí představitelé EU sejdou ve čtvrtek v Bruselu, aby projednali vojenskou pomoc Ukrajině a posílení evropských ozbrojených sil. Řecký ministr Stournaras minulý týden uvedl, že pokud bude společným cílem EU zvýšit výdaje na obranu, ECB bude muset zvážit, co může udělat pro podporu tohoto cíle. Ekonomové Allianz varovali, že pokud vyšší rozpočtové deficity ohrozí udržitelnost dluhu a vyvolají rozšiřování spreadů státních dluhopisů, ECB by mohla být nucena zahájit další nákupy dluhopisů prostřednictvím nástroje na ochranu přenosové soustavy.Analytici očekávají pouze marginální změny ve čtvrtletních projekcích hospodářského růstu a inflace. To potvrzuje celkové hodnocení ECB, že růst spotřebitelských cen je na správné cestě k dosažení cíle 2 %, a že jsou vytvořeny podmínky pro ekonomické oživení v eurozóně. I přesto by průměrná inflace pro rok 2025 mohla být oproti prosincové prognóze revidována směrem nahoru, a to především v důsledku vysokých cen energií a růstu mezd.