Solární elektrárny o výkonu nad 30 kilowattů uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 budou podléhat individuálním kontrolám výnosnosti. Jde o opatření, které má vládě ušetřit peníze z rozpočtu na podporované zdroje energie. Počítá s tím novela energetického zákona přezdívaná Lex OZE III, kterou dnes podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad. Novela hlavně upravuje akumulaci a agregaci elektřiny. Do zákona se uvedené úsporné opatření dostalo až ve Sněmovně na základě pozměňovacího návrhu podaného z popudu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Podle odpůrců opatření by však tato novinka změnila pravidla uprostřed hry, je pro provozovatele elektráren administrativně náročné, může vést k arbitrážím a ohrozit splnění klimatických závazků ČR. Senát přijal pozměňovací návrh, který toto opatření vypouští, Sněmovna ho ale přehlasovala a stvrdila svoji verzi. Opozice byla proti a podporovala senátní verzi. Ve Sněmovně už je navazující pozměňovací návrh, který zužuje povinnost individuálních kontrol výnosnosti na zdroje od instalovaného výkonu 145 kW. Kontroly by se tak už nemusely týkat asi deseti obcí a dvou škol. Na obnovitelné zdroje chce stát v letošním roce stejně jako loni vyčlenit 8,5 miliardy korun. Provozovatelé uvedených solárních elektráren budou muset například každoročně do 15. prosince informovat operátora trhu, zda jim v příštím roce vznikne nárok na podporu. Výnosnost investice do obnovitelného zdroje se bude nově odvíjet od životnosti zařízení, nikoli od doby práva trvání na podporu. Dosud platný zákon stanoví hranici pro podporu v případě výnosnosti v rozmezí 8,4 až 10,6 procenta. Stanjura už dříve řekl, že nemá obavy z případných arbitráží. Stát chce podle něj pouze zavést případnou kontrolu. Novela má především zavést do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Rozvoj akumulace, tedy časově odložené dodávky vyrobené elektřiny do soustavy, je podle ministerstva průmyslu nutný zejména pro zvýšení odolnosti soustavy při výkyvech v provozu, integraci obnovitelných zdrojů do soustavy či investice. Schválená sněmovní verze přináší zákazníkům také nezávislý srovnávač cen elektřiny i další opatření na jejich ochranu. Srovnávač cen umožní porovnávat nabídky dodávek elektřiny a plynu včetně nabídek smluv se spotovými cenami. Bude to informační systém veřejné správy a spravovat ho bude Energetický regulační úřad. Obchodníci s elektřinou a plynem mu budou poskytovat konkrétní adresy internetových stránek, na nichž jsou jejich nabídky veřejně přístupné. Do zákona poslanci vložili i opatření, které by mělo státu pomoci zajistit energetickou bezpečnosti v případě, že se provozovatelé uhelných elektráren rozhodnou z ekonomických důvodů svá zařízení urychleně odstavit. Důvodem můžou být podle zdůvodnění třeba ceny elektřiny nebo emisních povolenek. Energetický regulační úřad bude moci distributorům elektřiny nebo plynu uložit povinnost zajišťovat distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence, pokud bude existovat naléhavá potřeba zajistit jejich distribuci a bude-li na tom veřejný zájem. <!-- DIP popup--> Maloobchodní tržby v Česku v lednu zpomalily meziroční růst na 2,8 % Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v lednu zpomalily meziroční růst na 2,8 procenta po prosincovém revidovaném růstu o 6,4 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). V lednu k růstu tržeb podle statistiků nejvíce přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. V porovnání s loňským prosincem se tržby v maloobchodě o 0,5 procenta snížily. Češi měli v lednu menší chuť utrácet než v prosinci. Důvodem jsou silné Vánoce, ale také obavy z vývoje v průmyslu a v zahraničí, řekli ČTK analytici. "Maloobchodní tržby po očištění o cenové vlivy meziročně vzrostly za prodej potravin, pohonných hmot i nepotravinářského zboží. K růstu tržeb nejvíce přispěl prodej prostřednictvím internetu a prodej pohonných hmot. Nižší tržby jsme zaznamenali u prodejen s počítačovým a komunikačním zařízením a s výrobky pro domácnost. Tempo růstu maloobchodních tržeb se v lednu oproti předchozím sedmi měsícům snížilo," uvedla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová. Meziročně v lednu tržby za pohonné hmoty vzrostly o 5,4 procenta, za nepotravinářské zboží o 3,1 procenta a za potraviny o 1,5 procenta. Internetovým a zásilkovým obchodům tržby vzrostly o šest procent. Tržby ve specializovaných prodejnách s kosmetickými a toaletními výrobky meziročně vzrostly o 6,8 procenta, s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím o 6,7 procenta, s oděvy a obuví o 4,5 procenta a s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci o 1,2 procenta. Naopak tržby v prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením klesly o 7,6 procenta a s výrobky pro domácnost o dvě procenta. Ve specializovaných prodejnách potravin se tržby zvýšily o 1,7 procenta a v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin vzrostly o 1,5 procenta. Tržby v nespecializovaných prodejnách s převahou nepotravinářského zboží se meziročně zvýšily o 2,9 procenta. V porovnání s loňským prosincem se tržby v maloobchodě kromě motorových vozidel v lednu snížily o půl procenta, přičemž za nepotravinářské zboží klesly o 1,4 procenta, naopak za potraviny vzrostly o 0,4 procenta a za pohonné hmoty o 0,2 procenta. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel se v lednu meziročně zvýšily o 0,7 procenta, v tom za opravy motorových vozidel vzrostly o 2,8 procenta a za prodej motorových vozidel včetně náhradních dílů o 0,1 procenta. Meziměsíčně tržby za prodej a opravy motorových vozidel vzrostly o 1,2 procenta.