Zároveň bude uvádět na trh nové elektrické modely, příští rok to bude sedmimístný rodinný elektromobil. Automobilka dále chystá městský vůz Epiq a také elektrického nástupce Škody Octavia. Uvedl to předseda představenstva firmy Klaus Zellmer. Sedmimístný elektromobil Škoda ukázala během dnešní on-line prezentace.

„Stále si myslíme, že budoucnost je elektrická, jen nevíme, kdy nastane. Bude záležet na zákaznících, pro jaký typ pohonu se rozhodnou, my jim chceme dát vybrat,“ uvedl Zellmer s tím, že Škoda bude vedle elektrického pohonu rozvíjet hybridní pohon i spalovací motory, kde zkoumá možnosti využití syntetických paliv. „Náš nepřítel není spalovací motor, ale emise oxidu uhličitého (CO2),“ dodal.

Rozšířením nabídky hybridních a elektrických vozů chce Škoda čelit zpřísněným pravidlům pro průměrné emise vyráběných vozů. Za jejich nesplnění hrozí od EU vysoké sankce. Zellmer připomněl, že i přes návrh na rozložení sankčního období na tři nebo více let stále platí, že sankce hrozí už letos. To ovlivní letošní hospodaření automobilky, zejména výši jejího zisku. Bez vlivu sankcí by Škoda podle Zellmera mohla letos navázat na rekordní výsledky z loňského roku.

Loni Škoda zvýšila tržby o 4,7 procenta na 27,8 miliardy eur (695,4 miliardy Kč) a provozní zisk o 30 procent na 2,3 miliardy eur (57,5 miliardy Kč). Čistý peněžní tok se více než zdvojnásobil a přesáhl dvě miliardy eur. Rentabilita tržeb se dále zvýšila z 6,7 na 8,3 procenta. Zlepšení finančních ukazatelů je podle firmy z velké části důsledkem vyššího odbytu, pozitivní skladby prodaných modelů a příznivých kurzových vlivů spolu s důsledným dodržováním úsporného programu Next Level Efficiency+.

Škoda loni dodala zákazníkům po celém světě 926.600 vozů, což je nárůst o 6,9 procenta. Zároveň se poprvé stala čtvrtou nejprodávanější značkou v Evropě. Automobilka loni proinvestovala 1,83 miliardy eur, tedy zhruba 46 miliard korun. Firma uvedla, že investovala do nových modelů, ale také elektromobility a digitalizace.

„Podařilo se nám růst rychleji než trh, zejména v Evropě, a zajistit si zde celkově čtvrtou pozici. Tyto faktory jsou základním předpokladem pro udržení společnosti na správné cestě i s ohledem na nadcházející výzvy a očekávanou finanční zátěž, ale i pro financování nezbytných investic z vlastních zdrojů,“ podotkl Zellmer.

Škoda dostala od mateřského koncernu větší roli ve vývoji spalovacích motorů včetně jejich hybridních verzí. Hybridní pohon by vedle dalších koncernových vozů měly dostat modernizované modely Fabia, Scala a Kamiq, které vzniknou po ukončení životního cyklu jejich současných generací.

Škoda v současnosti nabízí elektrická SUV Elroq a Enyaq a řady se spalovacími motory Fabia, Scala, Kamiq, Karoq, Octavia, Superb a Kodiaq, z toho poslední tři rovněž v hybridní verzi. V Indii pak vyrábí modely Kushaq, Kylaq a Slavia.

<!– DIP popup–>

Zvyšuje se pravděpodobnost, že se nepodaří naplnit plánované rozpočtové příjmy z prodeje emisních povolenek. Zároveň roste i riziko, že vyšší než plánované budou rozpočtové výdaje na regionální školství a na podporu obnovitelných zdrojů energie. Ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku to dnes uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Připomněla, že na tato rizika upozorňovala už při sestavování státního rozpočtu, protože plánované výdaje vycházely ze změn zákonů, které ještě nebyly schváleny. Rozpočtová rada doporučuje kvůli obraně dočasně rozvolnit výdajová pravidla.

U prodeje emisních povolenek počítá státní rozpočet s příjmy 30 miliard korun. „Jak již NRR dříve konstatovala, této částky by bylo možné dosáhnout jen za situace, pokud by průměrná cena emisní povolenky činila zhruba 104 eur. Po růstu na začátku letošního roku, kdy cena povolenky na primárním trhu přesáhla 80 eur, dochází nyní k jejímu poklesu, a to až pod 70 eur,“ upozornila rada. Už loni varovala, že očekávané příjmy z prodeje povolenek jsou nadhodnocené zhruba o deset miliard korun.

NRR dále upozornila, že do letošního rozpočtu zasáhne skutečnost, že vláda odložila až na příští rok přesun financování nepedagogických pracovníků v regionálním školství na obce a kraje. Původně počítala s tím, že se to stane už od letošního září. „Pro státní rozpočet to znamená dodatečné výdaje ve výši 10,5 miliardy korun, se kterými příslušný výdajový ukazatel nepočítá,“ uvedla rada.

„Tato skutečnost potvrzuje potřebnost respektování principu rozpočtování pouze na základě již platné legislativy, nikoliv na základě návrhů, či dokonce pouhých záměrů,“ upozornila NRR na to, že legislativu ke změně financování nepedagogických pracovníků projednává Parlament až poté, co byl schválen rozpočet.

Podobný problém vidí NRR i u financování obnovitelných zdrojů. „Redukce objemu prostředků ve státním rozpočtu na 8,5 miliardy korun z původně požadované hodnoty přesahující 30 miliard korun byla zdůvodňována tím, že budou schválena čtyři opatření směřující k omezení podpory fotovoltaických elektráren zprovozněných v letech 2009 až 2010. Ve výsledné podobě novely zákona o podporovaných zdrojích energie však zůstala zachována pouze dvě z nich, dle názoru NRR navíc ty, které nemají největší potenciální fiskální dopad,“ uvedla rada. I tyto změny schvaloval Parlament až po přijetí rozpočtu.

Pochybnosti o některých položkách státního rozpočtu na letošní rok dával najevo i prezident Petr Pavel předtím, než zákon o rozpočtu podepsal. K podpisu se rozhodl i s ohledem na to, že se mu premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) zaručili, že i v případě naplnění rizik nepřesáhne schodek naplánovaných 241 miliard korun.

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.