Vlády od Ottawy po Paříž ve čtvrtek pohrozily odvetnými opatřeními poté, co americký prezident Donald Trump zavedl 25% clo na dovážená vozidla, čímž rozšířil globální obchodní válku, snížil zásoby a otestoval již tak napjaté vztahy se spojenci.
Nová cla na osobní a lehké nákladní automobily vstoupí v platnost 3. dubna, den poté, co Trump plánuje oznámit reciproční cla zaměřená na země, které viní z většiny obchodního deficitu USA.
V roce 2024 USA dovezou automobilové výrobky v hodnotě 474 miliard dolarů, z toho osobní automobily v hodnotě 220 miliard dolarů. Největšími dodavateli byly Mexiko, Japonsko, Jižní Korea, Kanada a Německo, tedy blízcí spojenci USA.
Cla jsou pro Evropu nepříjemným úderem v době, kdy se vztahy s Washingtonem zhoršily kvůli problémům, jako je válka na Ukrajině a narušení desítky let trvajícího transatlantického spojenectví, v němž jsou USA hlavním garantem evropské bezpečnosti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila tento krok za „špatný pro podniky a ještě horší pro spotřebitele“, zatímco kanadský premiér Mark Carney označil cla za „přímý útok“ a uvedl, že se zvažují odvetná opatření.
„Budeme bránit naše zaměstnance, budeme bránit naše firmy, budeme bránit naši zemi a budeme ji bránit společně,“ řekl Carney novinářům v Ottawě.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck vyzval ve čtvrtek ráno k tvrdému postoji, protože z akcií německých automobilek zmizely miliardy eur.
Chcete využít této příležitosti?
„Nyní je důležité, aby EU na tato cla důrazně reagovala. Musí být jasné, že si to nenecháme líbit,“ uvedl v prohlášení a dodal, že EU musí hledat řešení na základě jednání.
Vlády od Ottawy po Paříž ve čtvrtek pohrozily odvetnými opatřeními poté, co americký prezident Donald Trump zavedl 25% clo na dovážená vozidla, čímž rozšířil globální obchodní válku, snížil zásoby a otestoval již tak napjaté vztahy se spojenci.
Nová cla na osobní a lehké nákladní automobily vstoupí v platnost 3. dubna, den poté, co Trump plánuje oznámit reciproční cla zaměřená na země, které viní z většiny obchodního deficitu USA.
V roce 2024 USA dovezou automobilové výrobky v hodnotě 474 miliard dolarů, z toho osobní automobily v hodnotě 220 miliard dolarů. Největšími dodavateli byly Mexiko, Japonsko, Jižní Korea, Kanada a Německo, tedy blízcí spojenci USA.
Cla jsou pro Evropu nepříjemným úderem v době, kdy se vztahy s Washingtonem zhoršily kvůli problémům, jako je válka na Ukrajině a narušení desítky let trvajícího transatlantického spojenectví, v němž jsou USA hlavním garantem evropské bezpečnosti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila tento krok za „špatný pro podniky a ještě horší pro spotřebitele“, zatímco kanadský premiér Mark Carney označil cla za „přímý útok“ a uvedl, že se zvažují odvetná opatření.
„Budeme bránit naše zaměstnance, budeme bránit naše firmy, budeme bránit naši zemi a budeme ji bránit společně,“ řekl Carney novinářům v Ottawě.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck vyzval ve čtvrtek ráno k tvrdému postoji, protože z akcií německých automobilek zmizely miliardy eur.Chcete využít této příležitosti?
„Nyní je důležité, aby EU na tato cla důrazně reagovala. Musí být jasné, že si to nenecháme líbit,“ uvedl v prohlášení a dodal, že EU musí hledat řešení na základě jednání.
Vlády od Ottawy po Paříž ve čtvrtek pohrozily odvetnými opatřeními poté, co americký prezident Donald Trump zavedl 25% clo na dovážená vozidla, čímž rozšířil globální obchodní válku, snížil zásoby a otestoval již tak napjaté vztahy se spojenci.
Nová cla na osobní a lehké nákladní automobily vstoupí v platnost 3. dubna, den poté, co Trump plánuje oznámit reciproční cla zaměřená na země, které viní z většiny obchodního deficitu USA.
V roce 2024 USA dovezou automobilové výrobky v hodnotě 474 miliard dolarů, z toho osobní automobily v hodnotě 220 miliard dolarů. Největšími dodavateli byly Mexiko, Japonsko, Jižní Korea, Kanada a Německo, tedy blízcí spojenci USA.
Cla jsou pro Evropu nepříjemným úderem v době, kdy se vztahy s Washingtonem zhoršily kvůli problémům, jako je válka na Ukrajině a narušení desítky let trvajícího transatlantického spojenectví, v němž jsou USA hlavním garantem evropské bezpečnosti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila tento krok za "špatný pro podniky a ještě horší pro spotřebitele", zatímco kanadský premiér Mark Carney označil cla za "přímý útok" a uvedl, že se zvažují odvetná opatření.
"Budeme bránit naše zaměstnance, budeme bránit naše firmy, budeme bránit naši zemi a budeme ji bránit společně," řekl Carney novinářům v Ottawě.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck vyzval ve čtvrtek ráno k tvrdému postoji, protože z akcií německých automobilek zmizely miliardy eur.
"Nyní je důležité, aby EU na tato cla důrazně reagovala. Musí být jasné, že si to nenecháme líbit," uvedl v prohlášení a dodal, že EU musí hledat řešení na základě jednání.
