Ceny ropy v úterý zaznamenaly nárůst, který byl reakcí investorů na předchozí prudký pokles. Hlavním faktorem byla vlna pokrývání krátkých pozic, tedy uzavírání sázek na pokles cen. Přesto přetrvávají hlubší obavy z důsledků americké celní politiky a měnového výhledu, které mohou mít negativní dopad na poptávku po pohonných hmotách a celkovou spotřebu ropy. Futures na severomořskou ropu Brent se během ranního obchodování zvýšily o 36 centů (0,5 %) na 66,62 dolaru za barel. Květnový kontrakt na americkou ropu West Texas Intermediate (WTI), jehož platnost měla brzy vypršet, vzrostl o 65 centů (1 %) na 63,73 dolaru. Aktivněji obchodovaný červnový kontrakt WTI se vyšplhal o 43 centů (0,7 %) na 62,84 dolaru za barel. Tyto zisky však zatím jen částečně kompenzují více než dvouprocentní pondělní pokles, který byl způsoben vývojem v jaderných jednáních mezi USA a Íránem, jež mohou ovlivnit dostupnost dodávek z tohoto klíčového producenta. Podle Hiroyukiho Kikukawy, hlavního stratéga společnosti Nissan Securities Investment, je současný růst cen ropy primárně technického charakteru. „Po pondělním prudkém výprodeji se objevilo určité krytí krátkých pozic,“ uvedl. Nicméně upozornil, že obavy z možné recese vyvolané celní válkou nadále visí nad trhem jako tmavý mrak. Odhaduje, že cena WTI se bude i nadále pohybovat v poměrně širokém pásmu mezi 55 a 65 dolary za barel, dokud se nesníží nejistota spojená s obchodní politikou Spojených států. Napětí na trzích ještě více prohloubily nejnovější výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opět kritizoval předsedu Federálního rezervního systému Jeroma Powella. Trump požaduje okamžité snížení úrokových sazeb, jinak podle něj hrozí zpomalení americké ekonomiky. Tato slova přispěla k oslabení dolaru, který se propadl na tříleté minimum, a zároveň posílila spekulace o zásahu do nezávislosti centrální banky. Finanční trhy v USA na situaci reagovaly citlivě – hlavní akciové indexy v pondělí ztrácely a nálada investorů se výrazně zhoršila. Rostoucí obavy z nepředvídatelnosti měnové politiky a obchodního napětí tak nadále podporují volatilitu a mohou v delším horizontu utlumit i globální poptávku po ropě. Dalším důležitým faktorem, který může vývoj cen ovlivnit, je stav jednání mezi USA a Íránem. O víkendu obě strany naznačily ochotu pracovat na rámcové dohodě, která by mohla vést ke zmírnění amerických sankcí vůči íránskému ropnému sektoru. Tato zpráva snížila obavy z výpadku dodávek z Íránu a podle analytika Viveka Dhara z Commonwealth Bank of Australia tak aktuálně nehrozí bezprostřední snížení íránského vývozu ropy. Pokud by však k dohodě nedošlo, mohlo by dojít k jeho dramatickému poklesu, což by ceny ropy naopak opět vyhnalo vzhůru. Vliv geopolitických faktorů ilustruje i nejnovější odhad ruského ministerstva hospodářství, které podle agentury Reuters výrazně snížilo svoji prognózu průměrné ceny ropy Brent pro rok 2025 – téměř o 17 % oproti zářijovým výpočtům. Tento krok může signalizovat, že i producenti začínají zohledňovat nejistotu v poptávce a možnost zpomalení globální ekonomiky. Situaci na trhu ovlivňují i očekávání týkající se stavu amerických ropných zásob. Podle předběžného průzkumu agentury Reuters by mělo v uplynulém týdnu dojít k poklesu zásob ropy a benzinu, zatímco zásoby destilátů pravděpodobně vzrostly. Potvrzení těchto údajů se očekává v následujících dnech od Amerického ropného institutu (API) a Úřadu pro energetické informace (EIA). Celkově je tedy zřejmé, že vývoj cen ropy zůstává velmi citlivý na jakékoli signály týkající se obchodní politiky, měnového výhledu a geopolitických událostí. Krátkodobé růsty, jako ten zaznamenaný v úterý, jsou tak často spíše technickým odrazem předchozích propadů než známkou trvalého pozitivního trendu. Trh zatím vyčkává na další indicie, které by mohly určit, zda bude mít ropa v následujících týdnech spíše tendenci k růstu, stagnaci nebo opětovnému poklesu.