Ceny ropy se v úterý dopoledne zotavily z prudkého výprodeje, který je v předchozí seanci srazil na téměř čtyřletá minima. Růst o více než 1 % byl výsledkem krátkodobé úlevy investorů, kteří začali opatrně věřit v určitou stabilizaci po šoku, jenž vyvolaly nové americké cla. Trh se tak odrazil ode dna, ale rizika poklesu cen zdaleka nezmizela – nejistota kolem dalšího vývoje obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou nadále ovlivňuje výhled globální poptávky po energiích. Futures na ropu Brent vzrostly o 72 centů, což odpovídá 1,1 %, na úroveň 64,93 USD za barel. Americká lehká ropa WTI přidala 75 centů, tedy 1,2 %, a dosáhla ceny 61,45 USD za barel v ranních hodinách obchodování. Obě komodity však v pondělí zažily dramatický pád – Brent ztratil 14 % a WTI dokonce 15 %. Příčinou byl nečekaný krok prezidenta Donalda Trumpa, který oznámil zavedení „recipročních cel“ na veškerý dovoz do USA, což okamžitě vyvolalo obavy z ochromení globálního obchodu a následné recese. Podle Warrena Pattersona, vedoucího komoditní strategie ve společnosti ING, se v úterý objevila reliéfní rally, kdy si trh začal korigovat předchozí ztráty. Tento růst ale podle něj nevypovídá o změně fundamentálních očekávání – trh totiž zůstává pod silným tlakem obav ze zpomalení ekonomické aktivity. „Otázkou zůstává, jak silně cla nakonec ovlivní reálnou poptávku po ropě. Zatím je to nejasné, ale tržní reakce ukazuje, že investoři to berou vážně,“ dodal Patterson. Zdroj: Canva V poznámce ING se navíc uvádí, že rizika nadále směřují dolů, zejména pokud se naplní hrozba prezidenta Trumpa, že zavede další 50% clo na čínské zboží, pokud Čína do úterý nezruší stávající 34% odvetná cla. Peking však opakovaně uvedl, že se „nepodvolí vydírání“ a je připraven na dlouhodobý konflikt, což znamená, že další vlna cel je velmi pravděpodobná. Pondělní pokles cen ropy o další 2 % byl přímým důsledkem těchto eskalačních kroků, protože investoři začali zohledňovat možnost, že obchodní válka přeroste ve skutečný spouštěč globální recese. Takový vývoj by nepochybně vedl k prudkému oslabení poptávky po ropě a dalších energetických surovinách. Prezident Trump argumentuje, že jeho celní politika má za cíl obnovit americký průmysl, který podle něj utrpěl v důsledku desetiletí liberalizace obchodu. Cla minimálně ve výši 10 % a maximálně až 50 % se mají vztahovat na veškerý dovoz, což vyvolalo vlnu žádostí ze strany jednotlivých zemí o výjimky nebo snížení cel. Některé státy – včetně Číny, která je po USA druhou největší ekonomikou světa – však reagují zrcadlově, zaváděním vlastních cel na americké zboží. Peking mezitím přijal agresivnější rétoriku a zároveň kroky ke stabilizaci domácího kapitálového trhu. Centrální banky a státem podporované fondy zasahují, aby zabránily odlivu kapitálu, přičemž hlavní vzkaz čínské vlády je jasný: neustoupíme. Pokud by skutečně došlo ke zvýšení amerických cel až na celkových 104 % na čínské zboží, mohlo by to mít katastrofální dopad na náladu na světových trzích, varoval analytik IG Markets Tony Sycamore. Další známkou ochlazování globálního trhu je předběžný průzkum agentury Reuters, podle nějž se zásoby ropy a destilátů v USA minulý týden zvýšily v průměru o 1,6 milionu barelů. To naznačuje, že poptávka skutečně slábne, protože při silné spotřebě by zásoby měly klesat. Investoři nyní čekají na oficiální údaje, které má v úterý zveřejnit American Petroleum Institute a ve středu americký Úřad pro energetické informace (EIA). Tato čísla by mohla poskytnout další vodítko k tomu, zda je trh s ropou opravdu ohrožen přebytkem. Zdroj: Reuters Navzdory úternímu mírnému růstu zůstává sentiment na trhu s ropou velmi křehký. Investoři pozorně sledují každý nový výrok z Bílého domu i reakce Pekingu, protože právě tyto signály mohou spustit další výkyvy cen. Jakákoliv známka smíření by mohla přinést další růst, zatímco další hrozby cel nebo tvrdá rétorika budou pravděpodobně znamenat pokračující tlak na pokles. Z krátkodobého pohledu tak ropa sice zaznamenala úlevu, ale střednědobý výhled je stále plný nejistoty. Globální ekonomika balancuje na hraně a s ní i energetické trhy, jejichž vývoj bude nadále silně záviset na politických rozhodnutích a schopnosti největších hráčů dojít k dohodě.