V tichosti a bez oficiálního oznámení provedla Čína významnou úpravu své obchodní politiky. Podle informací od tří nezávislých dovozních agentur působících v technologickém centru Šen-čen zrušil Peking odvetná cla ve výši 125 % na vybrané polovodiče dovezené z USA. Tento krok je interpretován jako snaha zmírnit tlak na čínský technologický sektor, který v posledních měsících čelí nejen důsledkům celní války, ale také interním regulačním zásahům. Změna politiky bez fanfár Zatímco oficiální čínské orgány zatím tuto změnu veřejně nekomentovaly, informace se rychle rozšířily mezi odbornou veřejností. Manažerka agentury Zhengnenliang Supply Chain Chen Shaoling uvedla, že změnu zaznamenala při běžném celním odbavení, když zjistila, že osm typů integrovaných obvodů – prakticky všechny kromě paměťových čipů – nově podléhá nulové sazbě. Její výpověď potvrdila i další dovozní firma Shenzhen HJET Supply Chain, která na sociálních sítích zveřejnila, že obdržela oficiální oznámení od místní celní správy o zrušení cel na dané produkty. Podle zaměstnance firmy Taihang Semiconductor, rovněž se sídlem v Šen-čenu, dorazilo podobné oznámení i k nim. Firma však odmítla komentovat detaily. Shoda všech oslovených firem však naznačuje, že se jedná o širší opatření, nikoliv o individuální výjimky. Proč právě polovodiče? Polovodiče tvoří páteř moderní elektroniky – od smartphonů přes automobily až po zbraně nebo datová centra. Výroba čipů je mimořádně náročná jak na technologie, tak na odborné know-how. Vysoká míra specializace znamená, že produkce je koncentrována do rukou několika málo firem po celém světě. USA v oblasti tzv. logických čipů – tedy těch, které řídí tok dat – patří mezi dominantní hráče. A právě tyto čipy jsou nově v Číně osvobozeny od 125% cla, zatímco paměťové čipy, jimž dominují jihokorejské firmy jako Samsung či SK Hynix, do výjimek zahrnuty nejsou. Rozhodnutí tedy není čistě ekonomické, ale do značné míry i strategické. Čína není schopna tyto pokročilé produkty nahradit vlastní výrobou a zároveň k nim nemá přístup odjinud než ze Spojených států nebo od amerických firem vyrábějících například na Tchaj-wanu. Již dříve byla uvolněna cla na čipy amerického původu vyráběné mimo území USA, například v továrnách TSMC, které vyrábějí i produkty firem jako Nvidia nebo Qualcomm. Rozšíření výjimek i mimo polovodiče Polovodiče však nejsou jedinou oblastí, kde Čína nyní přistupuje k výjimkám. Významné uvolnění cel se týká i leteckého průmyslu. Podle generálního ředitele francouzské společnosti Safran Oliviera Andriese se Peking rozhodl zrušit cla na dovoz leteckých motorů, podvozků a dalších klíčových součástek. Safran je společně s americkým GE Aviation výrobcem motorů LEAP-1C, které pohánějí čínské dopravní letadlo C919. Tento stroj je symbolem čínské snahy o soběstačnost v letectví – a zároveň příkladem, že i zde je Čína zatím závislá na západních dodavatelích. Další výjimky pravděpodobně přijdou. Agentura Reuters uvedla, že čínské úřady požádaly podniky, aby předložily seznamy zboží, které je klíčové pro jejich provoz a které by mohlo být uvolněno z režimu odvetných cel. Tato strategie nasvědčuje, že Čína si vybírá cílené výjimky tam, kde je ohrožena funkčnost jejího průmyslu, aniž by se musela veřejně vzdát tvrdého postoje vůči americkým sankcím. Politický kontext: deeskalace nebo taktika? Zatímco Peking učinil pragmatické kroky k uvolnění tlaku na klíčová odvětví, americký prezident Donald Trump v posledních dnech rovněž změnil tón své rétoriky. Po měsících tvrdých vyjádření a uvalování „recipročních“ cel uvedl, že sazby na čínské zboží „výrazně poklesnou“, i když „nebudou nulové“. Přislíbil, že při případných jednáních bude „velmi milý“. Tato prohlášení přispěla k uklidnění trhů, které poslední měsíce reagovaly velmi citlivě na jakékoliv známky eskalace. Trumpův ústupek v podobě osvobození elektroniky – včetně smartphonů a počítačů – od amerických cel byl přímou úlevou pro firmy jako Apple, které vyrábějí své produkty v Číně. V reakci na to čínská strana odmítla spekulace o nadcházejících jednáních, přičemž mluvčí ministerstva zahraničí jasně uvedl, že „mezi Čínou a Spojenými státy neproběhla žádná jednání o otázce cel“. Navzdory těmto oficiálním prohlášením se zdá, že obě strany využívají taktiku tichého deeskalačního manévrování. Oslabení některých celních bariér bez okázalých veřejných gest umožňuje oběma stranám zachovat si tvář doma i navenek, a přitom zmírnit dopady na vlastní ekonomiky. Rozhodnutí zrušit cla na logické čipy tak není jen obchodním aktem, ale také signálem, že i uprostřed tvrdých postojů existuje prostor pro pragmatické ústupky. V nejistém prostředí globální obchodní války tak každá taková výjimka může působit jako stabilizační prvek – i když neřeší základní rozpory mezi oběma velmocemi.