Obchodní napětí mezi Spojenými státy a Čínou znovu eskaluje – Peking vyhlásil výrazné zvýšení cel na americké zboží jako odpověď na nová cla Donalda Trumpa. Čínská vláda oznámila zavedení dodatečného cla ve výši 50 % na vybrané produkty ze Spojených států, čímž se celková sazba zvýší na 84 %. Tento krok je přímou odpovědí na poslední eskalační manévr administrativy bývalého prezidenta Donalda Trumpa, která nově nastavila cla na čínské zboží až ve výši 104 %. Nová opatření mají vstoupit v platnost od 10. dubna a představují dosud nejostřejší fázi obchodního konfliktu mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Spojené státy a Čína během posledního týdne oznámily dvě kola recipročně zvyšovaných cel, která dramaticky zvyšují náklady na obchod mezi oběma zeměmi. Trumpova administrativa tvrdí, že je to nutné kvůli dlouhodobé nerovnováze v obchodní bilanci a kvůli čínským praktikám v oblasti technologií, průmyslové špionáže a státních dotací. Peking ovšem považuje tato opatření za agresivní a destabilizační, a tvrdě na ně odpovídá. Zdroj: Getty Images Čínské ministerstvo obchodu k tomu zároveň přistoupilo k dalším represivním krokům vůči americkým společnostem. Rozšířilo vývozní kontroly na dvanáct nových firem a na seznam „nedůvěryhodných subjektů“ přibylo dalších šest amerických společností, mezi nimi i známé technologické firmy jako American Photonics nebo Novotech. Tyto společnosti čelí přímému omezení obchodních aktivit s čínskými partnery, což může znamenat ztrátu tržeb i přístup ke klíčovým surovinám nebo komponentám. Bezprostředně po oznámení čínských cel zaznamenaly futures na americké akcie prudký propad, což signalizuje rostoucí obavy investorů z možných dopadů na globální obchod, firemní zisky a ekonomický růst. Trhy citlivě reagují na každý posun ve vzájemných vztazích obou zemí, protože jakékoliv zhoršení může vést k ochromení globálních dodavatelských řetězců. Americký ministr financí Scott Bessent v rozhovoru pro televizní stanici Fox Business označil přístup Číny za „nešťastný“ a dodal, že Peking se odmítá účastnit seriózního vyjednávání. Podle něj Čína patří k největším narušitelům pravidel mezinárodního obchodního systému. Bessent se má tento týden setkat s vietnamským vicepremiérem, zatímco ostatní členové Trumpova týmu plánují jednání s klíčovými spojenci USA, zejména Japonskem a Jižní Koreou. Donald Trump se mezitím ve svém veřejném vystoupení snažil uklidnit situaci, když prohlásil, že „mnoho zemí“ má zájem uzavřít s USA výhodné dohody a že očekává, že i Čína časem usedne zpět k jednacímu stolu. Tato slova však stojí v ostrém kontrastu s realitou – obě země se totiž čím dál více uzavírají do vlastních pozic a hledají podporu v jiných regionech. Čína také adresovala ostrý dopis Světové obchodní organizaci (WTO), v němž uvedla, že americká opatření považuje za „nebezpečné“ a že obchodní vztahy mezi Washingtonem a Pekingem se „nebezpečně vyhrotily“. V prohlášení pro WTO čínská strana vyjádřila „vážné obavy“ a „rozhodný odpor“ vůči americké politice, která podle ní podkopává základní pravidla světového obchodu. „Vzájemná cla nejsou – a nikdy nebudou – lékem na obchodní nerovnováhu. Naopak, budou mít zpětný dopad a nakonec poškodí samotné Spojené státy,“ uvedla Čína ve svém oficiálním stanovisku, které přinesla agentura Reuters. Tím Peking varuje, že kromě okamžité odpovědi bude hledat i systémové změny v rámci mezinárodních institucí, které by měly zabránit podobným jednostranným krokům do budoucna. Zdroj: Getty Images Dopad těchto opatření může být zásadní i pro české a evropské firmy. Mnohé z nich jsou součástí globálních dodavatelských řetězců, které propojují americké technologie s čínskou výrobou. Jakékoliv narušení této rovnováhy – například výrazným zdražením amerických komponentů – se může promítnout do nákladů i konkurenceschopnosti firem ve střední Evropě. Obchodní válka mezi USA a Čínou tak vstupuje do nové, vyostřenější fáze. Zůstává otázkou, zda obě mocnosti najdou cestu ke kompromisu, nebo zda bude obchodní konflikt pokračovat a rozlévat se i do dalších oblastí, včetně technologií, zemědělství a bezpečnosti. Investoři, politici i spotřebitelé po celém světě mezitím vyčkávají, jak se situace dále vyvine.