Ekonomické ukazatele v USA začínají naznačovat možné zpomalení růstu, a to v době, kdy na trh doléhají nová dovozní cla zavedená administrativou Donalda Trumpa. Přestože zatím není jisté, zda americká ekonomika opravdu vstoupí do recese, stále více ekonomů varuje, že riziko poklesu není zanedbatelné. V centru pozornosti přitom není jen hrubý domácí produkt, ale i měkká a tvrdá data ze spotřebitelského a firemního sektoru. Opatrný optimismus, nebo tichá hrozba recese? Podle Karen Dynanové, profesorky ekonomie na Harvardu, má americká ekonomika přibližně 40% pravděpodobnost recese během příštích 12 měsíců. I když podle ní není nevyhnutelné, že USA zažijí plnohodnotný hospodářský pokles, zpomalení růstu je téměř jisté. Ve své čtvrtletní prognóze odhaduje, že ekonomika může zažít alespoň jedno čtvrtletí záporného růstu, i když to nutně neznamená plnohodnotnou recesi. Dvě čtvrtletí poklesu HDP v řadě jsou sice často brána jako technická definice recese, avšak odborníci hledí i na další ukazatele aktivity, například zaměstnanost, spotřebitelské výdaje nebo podnikové investice. Cla jako brzdící faktor růstu Klíčovým faktorem zpomalování je celní politika Trumpovy administrativy. Americké firmy i spotřebitelé začínají pociťovat dopady rozsáhlých cel na dovoz. Podle Ryana Sweeta z Oxford Economics se ekonomika ocitla pod tlakem hned z několika směrů: cla snižují kupní sílu domácností, firmy čelí problémům se zásobováním, finanční trhy vykazují známky nervozity a panuje všeobecná nejistota ohledně dalšího vývoje. Sweet upozorňuje, že ekonomika by mohla procházet tzv. technickou recesí, kdy růst jen krátkodobě klesne, aniž by došlo k plošnému zhroucení ekonomické aktivity. Jeho predikce zahrnuje scénář s poklesem v prvním čtvrtletí, následovaným mírným oživením, a poté dalším slabším obdobím. Podle aktuálních odhadů ukazatele GDPNow Federální rezervní banky v Atlantě se očekává, že HDP v prvním čtvrtletí poklesne o 0,1 %, což je sice jen mírný pokles, ale přesto varovný signál. Co sledovat: data, která mohou naznačit další vývoj Ekonomové se v tomto napjatém období soustředí na různé indikátory. Sweet doporučuje sledovat především objednávky kapitálového zboží, protože firmy mají tendenci jako první omezit investice, pokud očekávají horší vývoj. Když podniky přestanou utrácet za zařízení a začnou krátit pracovní dobu, často následuje propouštění – což zasáhne spotřebitele a omezí jejich výdaje. Spotřebitelská důvěra se podle něj dá dobře měřit například prodejem automobilů nebo objemem cestování skrze letištní kontroly TSA. Důležitým signálem by mohlo být také snížení výdajů na služby, což by znamenalo, že domácnosti omezují i základní spotřebu. David Seif z Nomury varuje, že obchodní válka může způsobit nerovnoměrně rozloženou recesi, kterou jsme v USA nezažili od 30. let 20. století. Tento typ recese by se projevil nedostatkem některého zboží, a to kvůli vysokým clům a omezené dostupnosti dovozů. Seif doporučuje sledovat zejména údaje o propouštění – pokud dojde k plošnému poklesu zaměstnanosti, bude to podle něj jasný signál, že se ekonomika skutečně dostala do recese. A i kdyby se nezaměstnanost formálně nezvýšila, domácnosti s nízkými příjmy mohou i tak zažívat reálný pokles životní úrovně v důsledku zdražování a slabé kupní síly. Celní sazby na historickém maximu Snad nejvýraznějším a nejpřímějším ukazatelem možného ekonomického útlumu je vývoj celních sazeb. Podle výpočtů think-tanku Budget Lab při Yaleově univerzitě dosahuje efektivní celní sazba v USA 27 %, což je nejvíce od roku 1903. Takto vysoká cla výrazně zdražují zahraniční zboží a narušují mezinárodní obchodní řetězce, včetně těch nejdůležitějších pro technologický sektor. Ryan Sweet varuje, že pokud se cla ještě zvýší, ekonomika může „v podstatě zamrznout“. Růst výdajů, investic i zaměstnanosti by se mohl zastavit, což by s vysokou pravděpodobností vedlo ke skutečné recesi. Ačkoli zatím není nic definitivní, stále více ekonomických signálů ukazuje, že americká ekonomika čelí zpomalování, a pokud bude obchodní politika pokračovat v současném kurzu, může se velmi snadno dostat do hlubší a dlouhodobější krize s globálními dopady.