Evropské akcie se znovu ocitly v přízni analytiků Deutsche Bank, kteří po krátkém období opatrnosti obnovili svůj „býčí“ postoj vůči těmto aktivům. Změna názoru přišla poté, co dubnový vývoj přinesl zmírnění několika klíčových politických a ekonomických rizik, která ještě na konci března vyvolávala obavy z dalšího poklesu trhů. Za klíčový moment považují analytici Deutsche Bank vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa na akci „Den osvobození“ 2. dubna, kde oznámil novou vlnu cel na řadu zemí. Reakce trhů byla okamžitá – zvýšila se volatilita a investoři začali počítat s další eskalací obchodních napětí. Nicméně o několik dní později se začala rýsovat změna kurzu. Trump zmírnil svůj tón, oznámil částečné odklady některých cel a umožnil výjimky pro konkrétní odvětví, například automobilový průmysl a vybrané komponenty. Zásadní bylo také oznámení o ochotě zahájit nová jednání s Čínou, která je dlouhodobě hlavním terčem Trumpovy celní agendy. Prezident zároveň naznačil otevřenost dialogu s Evropskou unií, čímž naznačil, že preferuje vyjednávání před přímou konfrontací. Tyto kroky byly trhem přijaty pozitivně a přispěly k obnovení důvěry v další vývoj evropských trhů, které byly jedním z hlavních „vedlejších obětí“ globálních celních politik. Analytici Deutsche Bank v této souvislosti poznamenali, že očekávali „vrchol strachu“ 7. dubna a první známky deeskalace o dva dny později. Tato předpověď se podle nich potvrdila. „Obojí se naplnilo a situace se od té doby nadále zlepšuje,“ uvedli ve své zprávě klientům. Dalším faktorem, který trhy pozorně sledovaly, byly vztahy mezi prezidentem Trumpem a Federálním rezervním systémem. V minulosti americký prezident opakovaně kritizoval předsedu Fedu Jeroma Powella za to, že nesnížil úrokové sazby dostatečně rychle, aby podpořil růst ekonomiky. Obavy z možného politického zásahu do nezávislosti centrální banky přispěly k nervozitě na finančních trzích. Trump ale v dubnu uvedl, že „nemá v úmyslu“ Powella sesadit. Tento výrok byl vnímán jako signál stabilizace měnové politiky, což trh rovněž uklidnilo. Tato kombinace zmírnění celních hrozeb a zklidnění vztahů mezi prezidentem a centrální bankou vytvořila podmínky pro tzv. „Trump put“. Tento pojem označuje představu, že prezident Spojených států bude v případě vážnějšího poklesu na trzích vždy jednat tak, aby zabránil jejich dalšímu propadu – tedy jakýsi politický ekvivalent pojistky pro investory. Podle stratégů Deutsche Bank tento efekt v posledních týdnech významně podpořil ochotu investorů vrátit se do rizikovějších aktiv, včetně evropských akcií. Pozitivní náladu podpořila i tvrdá data z reálné ekonomiky. Výrobní aktivita v Evropě překonala očekávání a ukázala, že průmyslový sektor v eurozóně má určitou odolnost vůči globálním tlakům. Zároveň se jen malé množství evropských společností rozhodlo snížit své roční výhledy, což signalizuje, že navzdory geopolitickým turbulencím zůstává podnikové prostředí v Evropě relativně stabilní. K tomu se přidala i další nadějná zpráva: na diplomatické úrovni se obnovily debaty o možném příměří ve válce na Ukrajině. Ačkoliv k reálné dohodě je stále daleko, samotná ochota jednat přispívá ke snížení geopolitického napětí, které mělo na evropské trhy dlouhodobě negativní dopad. Všechny tyto faktory dohromady přiměly Deutsche Bank k tomu, aby opět změnila hodnocení evropských akcií z neutrálního na býčí. „Do budoucna se podle našeho názoru některé rizikové faktory, které v dubnu podnítily výprodej na trhu, nyní zmírnily a podle očekávání začala klesat implikovaná volatilita akcií,“ uvedli analytici. Důležité je, že tato změna nálady přichází v době, kdy se investoři začínají více zaměřovat na fundamentální faktory – tedy na výsledky firem, makroekonomická data a výhled měnové politiky. Pokud se podaří udržet stabilní geopolitické prostředí a nedojde k návratu agresivní rétoriky v oblasti cel, mohou evropské akcie z této situace dlouhodobě těžit. Analytici zároveň upozorňují, že přes mírné zklidnění trhů není důvod k bezbřehému optimismu. Rizika přetrvávají a trhy budou i nadále citlivé na každé nové prohlášení z Washingtonu, Bruselu či Pekingu. Přesto aktuální vývoj naznačuje, že evropské akcie se postupně vrací zpět na radar institucionálních investorů.