Pouhé dva měsíce po začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se základy americké finanční dominance ocitají v největším ohrožení za desítky let. Prezidentovy výpady proti Federálnímu rezervnímu systému a zejména jeho opakované výhrůžky vůči šéfovi Fedu Jeromemu Powellovi zesilují nejistotu, která na trzích panuje od chvíle, kdy Bílý dům zahájil novou vlnu celní války prakticky proti všem významným obchodním partnerům USA. Investoři i vlády začínají přehodnocovat svou závislost na amerických aktivech – dolaru a státních dluhopisech, které dlouho sloužily jako bezpečný přístav. Dnes se ale zdá, že právě tato tradiční jistota ztrácí půdu pod nohama. Trumpovo dřívější heslo „America First“ přechází v praxi spíš do podoby „prodej Ameriky“, což vyvolává pochybnosti o budoucí roli USA v globálním finančním systému. Podle Jense Weidmanna, bývalého šéfa Bundesbanky, se právě před očima celého světa reorganizuje geopolitická mocenská struktura. Dominance dolaru již není neotřesitelná, což se odráží i na trhu – nejenže oslabuje měna, ale dramaticky klesá i hodnota amerických státních dluhopisů, jejichž výnosy během dubna zaznamenaly nejprudší týdenní růst za posledních dvacet let. Fed pod tlakem a trhy v nejistotě Prezident Trump ve svých výrocích otevřeně zpochybňuje nezávislost centrální banky, a dokonce se podle zákulisních informací snaží najít cestu, jak Jeroma Powella odvolat ještě před koncem jeho mandátu v roce 2026. Přestože americké právo poskytuje předsedovi Fedu výraznou ochranu, zejména díky precedentům Nejvyššího soudu, škody na důvěře investorů mohou být již nenávratné. Bankovní stratégové například z Barclays upozorňují, že pouhá možnost zásahu do nezávislosti Fedu otevírá nová rizika spojená s dolarem. Tyto obavy jsou podpořeny i nejnovějšími pohyby na devizových trzích, kde vztah mezi americkou měnou a výnosy státních dluhopisů ztrácí korelaci, což ukazuje na rostoucí averzi vůči americkým aktivům. Zvlášť znepokojivý je fakt, že USA financují své obchodní a rozpočtové deficity díky přílivu zahraničního kapitálu. Jenže po oznámení cel 2. dubna, která by mohla postihnout prakticky všechny významné ekonomiky světa, se zdá, že důvěra investorů ve stabilitu Spojených států slábne. Cizinci drží americké akcie za zhruba 19 bilionů dolarů, státní dluhopisy v hodnotě 7 bilionů a podnikové dluhy za 5 bilionů – jakékoli větší „odlivy“ by tak mohly otřást celým globálním finančním systémem. Důsledky celní politiky pro globální ekonomiku Dopady nové protekcionistické politiky Spojených států pocítily nejen trhy – index S&P 500 od začátku dubna ztratil téměř 10 %, což odpovídá výmazu téměř 5 bilionů dolarů tržní hodnoty. Ale oslabuje také postavení americké měny jako bezpečného útočiště. Bloomberg Dollar Spot Index klesl o více než 7 %, což je nejhorší začátek roku od svého vzniku v roce 2005. Dokonce i americké státní dluhopisy, které tradičně zajišťují stabilitu během krizí, jako tomu bylo po 11. září 2001 nebo během finanční krize v roce 2008, tentokrát selhávají. Výnos desetiletých bondů vystoupal nad 4,6 % – jen dočasně se mírně snížil poté, co Trump zčásti ustoupil od některých celních plánů z obavy před „dluhopisovou krizí“. Tento vývoj posiluje přesvědčení, že Spojené státy ztrácejí status finančního bezpečného přístavu, a ukazuje na změnu globálního investičního paradigmatu. Investoři se stále častěji dívají jinam – především směrem k Evropě, kde vnímají atraktivnější prostředí, byť bez plnohodnotné alternativy k americkým trhům. Rizika pro dominanci dolaru a rostoucí geopolitické napětí Dolar se sice stále používá při 90 % všech devizových transakcí a tvoří přibližně 60 % rezerv centrálních bank, ale jeho dominance může být ohrožena. Euro trpí nedostatkem jednotného dluhového trhu a čínský jüan zůstává pod přímou kontrolou státu. Přesto se podle ekonomů, jako je Eswar Prasad z Cornellovy univerzity, může důvěra investorů v americké instituce obnovovat jen velmi pomalu. Znepokojující jsou také signály z mezinárodního politického dění. Trump ustupuje z podpory Ukrajiny a hledá cestu k mírové dohodě, která by více vyhovovala Rusku. Tím se dostává do střetu s evropskými spojenci, kteří si přejí další podporu Kyjevu. Zároveň dává najevo, že ani rezervní status dolaru a přístup k obranné ochraně USA nejsou automatické. V Asii panuje obdobná nejistota. Po Trumpově oznámení cel premiér Singapuru Lawrence Wong prohlásil, že éra volného obchodu a předvídatelné globalizace skončila. Spojené státy podle něj vstupují do fáze, která bude chaotičtější, nebezpečnější a méně stabilní. Tato nervozita se odráží i v pohybech na trzích – a zdaleka se neomezuje jen na spekulace. Američtí zákonodárci mezitím hrozí další rozpočtovou krizí, což v kombinaci s narůstajícím zadlužením Spojených států (veřejný dluh dosahuje 29 bilionů dolarů) vytváří značný tlak na důvěryhodnost americké fiskální politiky. Ve světě, kde důvěra je jednou z nejdůležitějších měn, může současné dění ve Washingtonu způsobit více škod, než si Bílý dům připouští. Přestože Spojené státy zatím nemají skutečného konkurenta, ochota investorů dále financovat americký deficit se může snižovat – a s tím i schopnost Ameriky udržet svou historickou pozici ekonomické supervelmoci.