Evropské akciové trhy zaznamenaly v úterý dopoledne výraznější růst poté, co v předchozích čtyřech obchodních dnech čelily prudkým výprodejům, které investory přivedly na hranici paniky. Panevropský index STOXX 600 si připsal 1,1 % do 07:48 GMT a částečně tak vyrovnal předchozí ztráty, které jen za poslední týden činily přes 12 %. V porovnání se svým historickým maximem z 3. března klesl index již o 17,9 %, což naznačuje rozsah nervozity, která v posledních dnech ovládla evropské burzy. Tato mírná úleva přichází poté, co se situace na trzích začala alespoň částečně stabilizovat, ačkoliv základní důvody výprodejů – především eskalace obchodního napětí mezi USA, Čínou a Evropou – nadále přetrvávají. Analytici se proto domnívají, že současný růst není skutečným obratem trendu, ale spíše dočasným technickým odrazem po přehnaných ztrátách. Německý index DAX rovněž vzrostl o 1,1 %, ačkoliv v pondělí zaznamenal signál medvědího trhu. Investoři se tentokrát zaměřili na obranné akcie, které jsou považovány za stabilnější během období tržních turbulencí. Sektor obrany, který je letos nejvýkonnějším sektorem v rámci STOXX 600, vzrostl o 3,3 %. Dařilo se ale i úvěrovým společnostem, které posílily o 1 %, přestože byly v minulých dnech tvrdě zasaženy obavami ze zpomalení růstu a rostoucího geopolitického napětí. Mezi největšími tahouny dne se ocitly dvě technologické společnosti: nizozemský výrobce čipových zařízení ASML, který posílil o 3,9 %, a německý průmyslový gigant Siemens, jehož akcie vzrostly o 3,6 %. Obě společnosti těžily z celkového optimismu investorů, který na trh přinesla naděje, že by současná nejistota nemusela být trvalá. Podle Fiony Cincotty, hlavní tržní analytičky společnosti City Index, však nelze v současném růstu vidět známku trvalého obratu. „Zatím se jedná spíše o krátkodobou korekci než o skutečné oživení. Fundamentální faktory, které vedly k výprodejům, se nijak zásadně nezměnily,“ uvedla. Těmito faktory jsou zejména trvající obchodní válka mezi Spojenými státy a jejich klíčovými partnery, především Čínou a Evropskou unií. Čína nadále odmítá ustoupit a považuje Trumpovu celní politiku za „vydírání“. Evropská komise v reakci navrhla 25% proticla na vybrané americké produkty a zároveň očekává, že ve středu vejde v platnost další vlna amerických cel ve výši 20 % na další evropské zboží. Evropská unie se tak ocitá ve stále složitější situaci. Ministři financí EU mají na konci týdne jednat o strategii, jak se postavit k očekávanému negativnímu dopadu amerických opatření na evropský hospodářský růst. Otázkou zůstává, zda se jedná o trvalou změnu v obchodní politice USA, nebo o nátlakovou taktiku s cílem vyjednat výhodnější podmínky pro americké exportéry. Citlivost trhu na jakékoliv zprávy spojené s celní politikou je extrémně vysoká. To se potvrdilo i v pondělí na Wall Street, kde se index S&P 500 během dne dočasně vyšvihl o 5,6 % kvůli falešné zprávě o pozastavení celních opatření. Nakonec ale americké akcie zakončily seanci beze změny, což jen potvrzuje, jak křehké a nervózní je nyní investiční prostředí. Z korporátních zpráv stojí za zmínku pokles akcií německé společnosti Infineon Technologies o 0,9 %, poté co oznámila akvizici automobilové ethernetové divize americké společnosti Marvell Technology za 2,5 miliardy dolarů. Tato akvizice má posílit pozici Infineonu v segmentu mikrokontrolérů, který je klíčový pro budoucnost automobilového průmyslu. Celkově tak evropské trhy vykazují známky stabilizace, ale budoucí vývoj zůstává značně nejistý. Oživení může být snadno přerušeno dalším prohloubením celních konfliktů, nebo naopak podpořeno uklidněním situace, pokud dojde k nějakému diplomatickému posunu. Do té doby však zůstává obezřetnost hlavním investičním postojem.