Ještě půl hodiny před tímto prohlášením banka varovala před vysokým rizikem recese. O několik desítek minut později však zprávu o recesi stáhla a vrátila se k mírnějšímu scénáři růstu.Trumpovo rozhodnutí pozastavit trestající cla vůči více než 75 zemím spustilo okamžitou a prudkou reakci finančních trhů, které se po sérii výprodejů a extrémní volatility konečně dočkaly náznaku stability. Indexy v USA i Evropě během několika hodin prudce posílily, protože investoři krok vyhodnotili jako signál, že Bílý dům začíná zohledňovat širší ekonomické dopady své obchodní politiky. Dosud totiž právě nekompromisní přístup k celnímu zatěžování partnerů vytvářel tlak nejen na akciové trhy, ale i na firemní investice, spotřebitelskou důvěru a celkovou ekonomickou aktivitu. Pauza tak byla vnímána jako první známka možného obratu, jakési přibrzdění v eskalaci, která podle mnohých ekonomů hrozila zatlačit americkou i globální ekonomiku do recese. Investoři si navíc všimli, že oznámení přichází v momentě, kdy nervozita na trzích dosahovala vrcholu, a začali spekulovat, že tlak Wall Street možná sehrál svou roli při formování prezidentova rozhodnutí.Goldman Sachs původně ve středeční zprávě předpokládal, že pravděpodobnost recese v následujících 12 měsících vzrostla na 65 %, přičemž počítal s poklesem amerického HDP o 1 % v letošním roce. Hlavní ekonom banky Jan Hatzius v této souvislosti upozornil, že kumulativní vliv zavedených cel – zejména těch recipročních – představuje citelné riziko pro podnikové investice, export i spotřebu.Jenže Trumpovo oznámení, které přišlo méně než hodinu po zveřejnění této ponuré prognózy, zcela změnilo dynamiku. Spojené státy pozastavily nově zavedená cla na širokou skupinu států a nahradily je univerzálním 10% tarifem, který bude během příštích tří měsíců sloužit jako základ pro pokračující obchodní jednání. Čína však zůstala z tohoto kroku výslovně vyloučena, a její zboží tak čelí novým clům ve výši 125 %.Po Trumpově projevu banka rychle zareagovala novou zprávou určenou klientům. V ní Hatzius uvedl, že „se vracíme k naší předchozí základní prognóze bez recese s růstem HDP o 0,5 % a 45% pravděpodobností recese.“ Tento rychlý obrat odhaluje nejen extrémní citlivost ekonomických modelů na politická rozhodnutí, ale také nejistotu, která vládne v hodnocení hospodářského vývoje v době geopolitického napětí.Hatzius v revidované zprávě poznamenal, že Trumpovo oznámení de facto snížilo efektivní celní zátěž, která se nyní pravděpodobně bude pohybovat pod úrovní, která by podle předchozích výpočtů Goldmanu mohla spustit recesní scénář. Původně banka odhadovala, že nově uvalená cla zvýší průměrnou efektivní celní sazbu o 15 procentních bodů – tedy na úroveň, která by výrazně zatížila výkonnost firem i domácností.Ačkoliv Goldman Sachs zlepšil svůj výhled, zároveň upozornil, že rizika nadále přetrvávají. „Domníváme se, že většina nových cel nebude Bílým domem rychle zrušena,“ uvedl Hatzius a dodal, že další sektorová cla zůstávají ve hře, zejména pokud jednání s některými státy uvíznou na mrtvém bodě. Pokud by však i tato cla byla následně pozastavena nebo zrušena, pravděpodobnost recese by podle banky klesla ještě více.Goldman Sachs není jedinou institucí, která byla nucena reagovat na rychlý politický vývoj. Mnoho analytiků přiznává, že Trumpova obchodní politika se vyznačuje velkou mírou nepředvídatelnosti, což znesnadňuje vytváření stabilních výhledů. Rychlé změny v přístupu k celnímu uvalování – často oznámené na sociálních sítích bez předchozího varování – vedou k výkyvům na trzích a nutí firmy i banky zůstávat neustále v pohotovosti.Navzdory zmírnění okamžité paniky zůstává klíčová otázka, zda je pauza skutečně začátkem deeskalace, nebo jen dočasným taktickým manévrem. Pokud se obchodní válka s Čínou dále vyostří, může být dnešní optimismus zcela zvrácen.Závěrem lze říct, že Goldman Sachs v průběhu jednoho odpoledne předpověděl recesi – a pak ji zase zrušil. Tento obrat jen podtrhuje, jak křehká je současná rovnováha v globální ekonomice, a jak významnou roli v ní hraje politika jednoho muže v Bílém domě.