Univerzita obviňuje vládu z toho, že klade „rozsáhlé a znepokojivé požadavky“. Harvardova univerzita podala v pondělí žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli rozhodnutí zmrazit více než 3 miliardy dolarů federálního financování a rozšířit vládní dohled nad jejími vnitřními záležitostmi. V oficiálním prohlášení prezident Harvardu Alan Garber označil kroky vlády za „rozsáhlé a rušivé“, přičemž varoval, že takový zásah by narušil autonomii vysokého školství a mohl mít vážné důsledky pro studenty, fakulty, pacienty i postavení univerzit ve světě. Garber zdůraznil, že univerzity musí plnit své zákonné povinnosti, ale zároveň mají právo fungovat bez nepatřičných vládních zásahů. Jeho slova podpořilo více než 150 rektorů a prezidentů amerických vysokých škol, včetně prestižních institucí jako MIT, Princeton, Yale, Brown, Tufts, Duke a University of Pennsylvania. V rámci společného prohlášení, které vydala Americká asociace vysokých škol a univerzit, vyjádřili nesouhlas s tím, jak se administrativa snaží prostřednictvím rozpočtové moci zasahovat do vnitřního fungování univerzit. Podle uniklých dokumentů z časopisu Nature obdrželi pracovníci Národního ústavu zdraví (NIH) pokyn pozastavit přidělování grantů nejen Harvardu, ale také univerzitám Brown, Columbia, Cornell a Northwestern. V loňském roce přitom tyto instituce obdržely granty v hodnotě 1,7 miliardy dolarů. Zastavení přidělování financí nebylo doprovázeno žádným oficiálním vysvětlením, což zvýšilo napětí mezi vládou a akademickou obcí. Zdroj: Getty Images Antisemitismus jako záminka pro kontrolu? Oficiálním důvodem pro kroky vlády je údajné selhání Harvardu a dalších univerzit v boji proti antisemitismu. Podle ministerstva zdravotnictví se univerzity měly dostatečně nevypořádat s projevy antisemitismu a dalšími formami zaujatosti na svých kampusech. V uniklých dopisech se například objevily požadavky, aby Harvard poskytl kompletní dokumentaci ke všem zprávám a návrhům, které se týkají nejen antisemitismu, ale také protiizraelské, protiarabské, protipalestinské a protimuslimské zaujatosti. Vláda rovněž pohrozila odebráním daňového statusu univerzitám, pokud nebudou spolupracovat. To by mělo rozsáhlé důsledky nejen pro samotné instituce, ale i pro tisíce studentů, kteří spoléhají na dotované vzdělání a výzkumné granty. Napětí eskaluje i kvůli tomu, že Trumpova administrativa nařídila zadržování studentských demonstrantů podporujících Palestinu a zrušila víza stovkám zahraničních studentů. Harvard byl rovněž vyzván, aby poskytl detailní informace o aktivitách těchto studentů, jinak by mohl ztratit právo přijímat zahraniční studenty. Vedení univerzity však trvá na tom, že nebude ustupovat a bude nadále chránit svou nezávislost a ústavní práva. Růst solidarity a finanční podpora zevnitř i zvenčí Zatímco Kolumbijská univerzita se rozhodla podřídit požadavkům administrativy a přistoupila na vnitřní revizi studentské kázně, Harvard zvolil opačnou strategii. Tato neústupnost již přinesla nečekané výsledky – univerzita zaznamenala prudký nárůst finančních darů od svých absolventů, jak informoval studentský deník The Harvard Crimson. Během jediného týdne univerzita obdržela tisíce individuálních příspěvků jako vyjádření podpory jejímu postoji. Prezident Harvardu Alan Garber oznámil, že univerzita zveřejní kompletní zprávy vyšetřovacích komisí, které zkoumají projevy zaujatosti vůči různým skupinám. Předběžná doporučení byla prezentována již v loňském roce a plné zprávy mají být publikovány v následujících týdnech. Navzdory napjaté situaci Harvard zdůrazňuje svou ochotu dodržovat zákony Spojených států, ale zároveň odmítá politicky motivované zásahy, které by mohly podkopat nezávislost akademického prostředí. Podobně se vyjádřila i Claire Shipmanová, úřadující prezidentka Kolumbijské univerzity. Ve svém prohlášení uvedla, že univerzita je ochotná vést dialog, ale „odmítne jakoukoli dohodu, která by po nás vyžadovala vzdání se nezávislosti“. Zdroj: Canva Finanční odolnost Harvardu, ale ne všech Jedním z faktorů, který Harvardu poskytuje výhodu oproti jiným institucím, je jeho enormní nadační fond ve výši 53 miliard dolarů – největší mezi americkými univerzitami. Tento fond univerzitě umožňuje určitou flexibilitu při zvládání krátkodobého výpadku federálních prostředků. Přesto i Harvard podniká kroky k zajištění likvidity, včetně využívání dluhopisových trhů pro krátkodobé financování. Ostatní univerzity však nejsou v tak komfortní pozici. Například Cornellova univerzita čelí zmrazení výdajů ve výši 1 miliardy dolarů. Její prezident Michael Kotlikoff potvrdil, že sice neobdržel oficiální oznámení, ale výzkumní pracovníci dostali příkazy k „zastavení práce“. Cornell se tak nyní snaží právně, strategicky i politicky situaci zvrátit a minimalizovat dopad na svůj výzkumný provoz. Mnoho institucí bylo navíc donuceno zmrazit nábor zaměstnanců a zavést úsporná opatření, což může mít dlouhodobé následky nejen pro kvalitu výuky, ale i pro konkurenceschopnost amerického vysokého školství v globálním měřítku. Závěr Konflikt mezi Harvardem a administrativou prezidenta Trumpa se rychle proměnil v klíčový test autonomie amerických univerzit. Zatímco federální vláda používá finanční páky k prosazení své kontroly, univerzity, v čele s Harvardem, se brání právními kroky, veřejným vystupováním a získáváním podpory z akademické obce i od absolventů. Výsledkem je stále napjatější situace, která může ovlivnit nejen financování výzkumu, ale také samotnou podstatu akademické svobody ve Spojených státech. Budoucí vývoj bude do značné míry záviset na ochotě obou stran hledat kompromis – a na tom, zda se ozvou další instituce, které budou ochotny hájit své principy stejně neústupně jako Harvard.