Univerzální clo USA spouští ekonomický otřes: Co Trumpova nová politika znamená Spojené státy americké oficiálně zavedly nové clo ve výši 10 % na prakticky veškerý dovoz. Toto univerzální clo vstoupilo v platnost v sobotu v 00:01 SELČ, jen několik dní poté, co prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz stanovující základní daň pro veškeré zboží vstupující do země. Opatření okamžitě vyvolalo rozsáhlé mezinárodní pobouření, kritiku domácích podniků, ekonomů i spotřebitelů. Kroky administrativy přicházejí v době, kdy světová ekonomika čelí mnoha nejistotám, a ekonomové varují, že tyto nejvyšší celní sazby za posledních sto let mohou vést k recese v USA i globálně. Trhy na zprávu zareagovaly poklesem a Čína ohlásila odvetná cla, čímž de facto odstartovala plnohodnotnou obchodní válku. Trumpovy ambice a logické paradoxy Trumpova politika staví cla do role všeléku pro americkou ekonomiku. Podle jeho slov mají cla přinést obnovu americké výroby, přinutit zahraniční vlády k ústupkům, vyrovnat obchodní bilanci a zároveň vytvořit nový zdroj příjmů pro státní rozpočet. Peníze z cel by měly pomoci snižovat daně a splatit americký dluh. Zatímco někteří ekonomové připouštějí, že cla mohou krátkodobě podpořit domácí výrobu a mírně zvýšit rozpočtové příjmy, zároveň upozorňují na zásadní rozpory v samotné logice celní politiky. Například pokud mají cla sloužit jako nátlakový nástroj k vyjednávání, musí po uzavření dohod zmizet – ale tím pádem nevytvoří trvalý příjem, ani nepodpoří dlouhodobě domácí průmysl. Další rozpor spočívá v tom, že pokud cla odradí Američany od nákupu zahraničního zboží, nebude mít kdo clo platit, a výběr do státního rozpočtu významně klesne. Tyto vnitřní rozpory činí z celní politiky spíše symbolický než praktický nástroj. Růst cen a dopad na spotřebitele Jedním z nejvýznamnějších rizik nové celní politiky je nárůst inflace. Cla se totiž neplatí vládami zahraničních států, ale dovozci, kteří pak své zvýšené náklady přenášejí na spotřebitele. To znamená, že ceny běžného zboží porostou, a s nimi i náklady na život amerických domácností. Podle Tax Foundation způsobí nově zavedená cla roční nárůst výdajů průměrné americké domácnosti o 2 100 dolarů. Průměrná dovozní daň v USA se tím zvýší z loňských 2,5 % na 19 %, což je nejvyšší úroveň od Smoot-Hawleyho cel z roku 1933. Agentura Fitch Ratings očekává, že efektivní sazba bude ještě vyšší. Analytici JPMorgan spočítali, že cla představují zvýšení daňové zátěže o 660 miliard dolarů ročně – tedy největší daňové zvýšení v moderní historii USA. Navíc očekávají, že ceny v důsledku cel porostou natolik, že inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) vyskočí o další 2 %, což výrazně zkomplikuje snahy centrální banky o její stabilizaci. Riziko recese a pochybnosti o efektivitě Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell v pátek připustil, že Trumpova cla jsou mnohem agresivnější, než centrální banka očekávala. Powell upozornil na zvýšené riziko zpomalení ekonomiky i růstu nezaměstnanosti, i když Fed zatím neplánuje okamžité zásahy. Ostatní ekonomové však varují hlasitěji. Tax Foundation odhaduje, že reálný příjem Američanů po zdanění letos klesne o 2,1 %, což bude mít přímý dopad na spotřebu a v důsledku i na ekonomický růst. Pokud budou cla nadále platit ve své plné výši, americká ekonomika se podle JPMorgan téměř jistě v roce 2025 propadne do recese. Stejný vývoj čeká i mnoho dalších zemí, které jsou navázány na obchod s USA, ať už v oblasti surovin, zpracovatelského průmyslu nebo technologií. Co přinese středeční „reciproční“ vlna? Nové univerzální clo je jen začátkem širšího plánu, který počítá se středečním zavedením vyšších tzv. recipročních cel vůči zemím s největší obchodní nerovnováhou vůči USA. V tomto druhém kole Trumpova administrace plánuje cílit na specifické produkty a partnery, a to ve výrazně vyšší sazbě než základních 10 %. Zvýšené clo již bylo uvaleno na automobily, ocel a hliník, přičemž některé zboží z Kanady a Mexika nese sazbu až 25 %. Na automobilové součástky mají být cla uvalena nejpozději v květnu. Trump navíc hrozí zavedením dalších tarifů na produkty jako dřevo, měď, léčiva nebo mikročipy. Zatímco prezident tvrdí, že jeho opatření posílí domácí výrobu a přivedou zpět pracovní místa, kritici argumentují, že takto vysoké a plošné sazby způsobí více škody než užitku. Obchodní partneři USA již reagují odvetnými opatřeními, což zvyšuje napětí ve světovém obchodě a narušuje globální dodavatelské řetězce. Zavedení 10% univerzálního cla je nejagresivnější obchodní krok Spojených států za poslední století. I když Trump slibuje návrat průmyslové síly a prosperitu, realita může být jiná. Vyšší ceny, slabší spotřeba, mezinárodní spory a riziko recese – to vše jsou reálné důsledky nové celní politiky, které mohou zásadně ovlivnit ekonomiku USA i zbytku světa v nadcházejících měsících.