Napětí mezi Spojenými státy a Čínou opět nabírá na obrátkách – tentokrát v oblasti letectví. Podle dostupných informací čínské úřady nařídily domácím leteckým společnostem, aby pozastavily převzetí nových letadel Boeing a přerušily nákupy souvisejících dílů a vybavení od amerických firem. Tento krok přichází jako reakce na poslední vlnu cla a obchodních omezení, které vyhlásila americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Odvetná cla zasahují i do flotil letadel Podle agenturních zdrojů čínské rozhodnutí bezprostředně navázalo na zavedení odvetných cel ve výši 125 % na americké zboží – včetně civilních letadel a jejich komponent. Tato cla, která vstoupila v platnost 12. dubna, prakticky znemožňují ekonomicky výhodný nákup nových strojů značky Boeing pro čínské dopravce. Zvýšení ceny kvůli clům by totiž znamenalo více než zdvojnásobení pořizovacích nákladů, což by výrazně ohrozilo provozní rozpočty leteckých společností. Zákaz se přitom nevztahuje pouze na celá letadla. Opatření pokrývá rovněž náhradní díly, technické komponenty a servisní vybavení, čímž se jeho dopad výrazně prohlubuje. Čínské letecké společnosti tak nyní čelí nejen nemožnosti obnovovat flotilu, ale i potenciálním komplikacím při zajišťování údržby již provozovaných strojů. Podle dostupných údajů mají čínské aerolinky ve své výzbroji stále stovky letadel Boeing, především typu 737 Max. Některé z nich již byly fyzicky dokončeny a čekají na převzetí – část se nachází v USA, jiná v dokončovacím středisku ve městě Čou-šan ve východní Číně. U těchto kusů bude případné převzetí řešeno individuálně, zejména pokud byly dodací formality dokončeny před účinností celních opatření. Boeing pod tlakem na klíčovém trhu Pro společnost Boeing představuje tento vývoj další ránu na jednom z jejích nejvýznamnějších trhů. Čína tvoří přibližně 20 % globální poptávky po letadlech, a v roce 2018 zde končila téměř čtvrtina produkce Boeingu. Přesto se v posledních letech americkému výrobci nedaří získávat nové zakázky, a to jak kvůli obchodnímu napětí mezi USA a Čínou, tak i kvůli problémům na vlastní straně. Například po dvou smrtelných nehodách v letech 2018 a 2019 byla právě Čína první zemí, která uzemnila letouny 737 Max. Důvěra v americkou značku tak byla silně otřesena. K tomu se přidala krize důvěry v lednu 2024, kdy během letu došlo k uvolnění zátky dveří u jednoho z letadel. Tyto události podkopaly pozici Boeingu na mezinárodním trhu a přispěly k posunu zájmu čínských dopravců směrem k evropskému konkurentovi Airbus. Reakce trhu na poslední zprávy na sebe nenechala dlouho čekat. Akcie společnosti Boeing se v předobchodní fázi propadly až o 4,6 %, a tím navázaly na již probíhající letošní pokles o zhruba 10 %. Firma zároveň upozornila, že eskalace obchodních sporů může mít dopad i na dodavatelské řetězce, které se po pandemii teprve začínají stabilizovat. Další vývoj závisí na politickém řešení Čínská vláda podle dostupných zpráv zvažuje podpůrná opatření pro aerolinky, které si letadla Boeing pronajímají a kvůli clům čelí zvýšeným nákladům. Otázkou však zůstává, do jaké míry lze v krátkodobém horizontu zajistit udržitelnost provozu stávajících flotil bez přístupu ke klíčovým americkým komponentům. Zástupci čínských leteckých společností jako China Southern, Air China nebo Xiamen Airlines se zatím oficiálně nevyjádřili, stejně jako samotný Boeing. Napětí na trhu však ilustruje i případ společnosti Juneyao Airlines, která odložila dodávku letounu 787-9 Dreamliner, jež měla původně dorazit v následujících týdnech. Tento krok naznačuje, že nejistota spojená s obchodními podmínkami se rychle promítá do konkrétních obchodních rozhodnutí. Podle americké administrativy je cílem celní politiky snížení obchodního deficitu vůči Číně. K původnímu 20% clu na zboží spojené s výrobou fentanylu přibylo nyní nové clo, které zvýšilo celkovou sazbu na 145 %. Tato čísla ukazují na bezprecedentní úroveň obchodního tlaku, který se dotýká celých průmyslových odvětví. Z pohledu leteckého průmyslu je klíčové, že i když má Airbus v Číně silnější postavení, Boeing zůstává významným hráčem s desítkami letadel stále přítomných v čínských flotilách. Tyto stroje budou i nadále vyžadovat údržbu, náhradní díly a technickou podporu, což může být obtížně dosažitelné, pokud obchodní napětí přetrvá nebo se ještě prohloubí.