Ceny ropy se již druhý den za sebou propadají, a to nejen kvůli očekávanému přebytku nabídky na globálním trhu, ale i kvůli rostoucím obavám z dopadů obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou. Tento pokles cen přichází v době, kdy širší finanční trhy procházejí obdobím nejistoty a investoři hledají nové signály, jakým směrem se může globální ekonomika v nadcházejících měsících ubírat. Ceny klesají navzdory dřívější stabilizaci Ropa Brent, která je mezinárodním měřítkem pro stanovení cen, se ve středu obchodovala těsně nad hranicí 64 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) spadla pod hranici 61 dolarů. To představuje výrazný obrat oproti začátku měsíce, kdy se ceny držely stabilněji díky očekávání silnější poptávky ve druhé polovině roku. Pokles však nyní urychluje kombinace slábnoucí poptávky, rostoucích zásob a geopolitického napětí. Zvláště znepokojující jsou signály z Číny, kde došlo k nečekané výměně hlavního obchodního vyjednavače, což trhy vnímají jako možnou změnu v postoji Pekingu vůči Washingtonu. Tato výměna přišla ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump prohlásil, že další krok musí učinit Čína, pokud se má jednání mezi oběma zeměmi znovu rozběhnout. Trh pod tlakem nejistoty a přebytku nabídky Na náladě trhu se podepsala i úterní zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA), která snížila prognózu globální poptávky po ropě pro letošní rok. Agentura uvedla, že navzdory určitému ekonomickému oživení se očekává, že růst poptávky bude nejpomalejší za posledních pět let a přebytek nabídky bude i nadále převyšovat spotřebu. Tato revize byla přímou reakcí na nejistoty v obchodních vztazích a možnost narušení dodavatelských řetězců. K tomu se přidaly i údaje Amerického ropného institutu (API), podle nichž se zásoby ropy v USA zvýšily o 2,4 milionu barelů. Pokud by tato data potvrdil i vládní report plánovaný na středu, šlo by o třetí týdenní nárůst v řadě. Naopak určitou úlevu trhům přinesly zprávy o poklesu zásob v Cushingu v Oklahomě a mírném úbytku pohonných hmot, což ale na celkový sentiment nemělo zásadní vliv. Obchodní válka zastiňuje pozitivní růstová data Navzdory pozitivním zprávám o růstu čínské ekonomiky – HDP vzrostl v prvním čtvrtletí o 5,4 %, což překonalo očekávání – trh zůstává skeptický. Tento růst byl totiž dosažen před zvýšením amerických cel, která dosáhla závratných 145 % na některé čínské produkty. Investoři se tak obávají, že budoucí čtvrtletí už budou výrazně slabší, což se nutně promítne i do nižší poptávky po ropě, zejména ze strany největšího světového dovozce – Číny. Navíc negativní varování technologických firem, jako jsou ASML a Nvidia, ohledně dopadů celních bariér, jen dále prohlubuje rizikovou averzi na trzích. Obchodníci se obávají domino efektu, kdy nejistota v technologickém sektoru přejde i do průmyslové a energetické oblasti. Závěr: Trh s ropou vstupuje do fáze zvýšené volatility Podle Charu Chanany, hlavního investičního stratéga společnosti Saxo Markets, se světové trhy musí připravit na období vyšší volatility: „Prohlubující se patová situace mezi USA a Čínou vrhá dlouhý stín na očekávání globální poptávky. Nejen cla, ale i odvetná opatření a narušení logistiky mají potenciál zásadně ovlivnit tok komodit po celém světě.“ Zatímco na počátku roku panovalo přesvědčení, že poptávka po ropě by mohla růst spolu s rozvojem průmyslové výroby a zotavením ekonomik po inflační krizi, dnešní realita ukazuje na opakující se rizika a přebytek nabídky, který tlačí ceny směrem dolů. Pokud se situace v obchodních vztazích brzy nevyjasní, může ropa opět zamířit k nejnižším hodnotám za poslední roky, čímž by ohrozila nejen producenty, ale i celou energetickou stabilitu globálního trhu.