Cena zlata se v úterý vyšplhala na nové historické maximum, když investory zneklidnily blížící se americké celní plány Donalda Trumpa, které by mohly zhoršit inflační tlaky a zpomalit globální hospodářský růst. Nejistota ohledně budoucnosti ekonomiky tak vedla mnoho investorů k přesunu kapitálu do zlata – tradičního bezpečného přístavu v dobách geopolitické i tržní nestability. Spotové zlato se kolem 05:50 GMT obchodovalo za 3 143,05 dolaru za unci, což představovalo denní růst o 0,6 %. Během obchodní seance však kov vystoupal až na historických 3 148,88 USD za unci, čímž překonal předchozí rekordy. Futures na americké zlato zaznamenaly podobný pohyb a posílily na 3 169,50 USD. Tento vývoj přichází v návaznosti na mimořádně silné první čtvrtletí roku, které se pro zlato stalo nejlepším za téměř čtyři dekády – konkrétně od roku 1986. Investoři reagují na vývoj v oblasti mezinárodního obchodu, ale také na očekávání, že by americká centrální banka mohla ponechat sazby nízko ještě delší dobu, než se původně předpokládalo. Tržní stratég společnosti IG Yeap Jun Rong vysvětlil, že očekávání recipročních cel ze strany USA, která mají být oficiálně oznámena 2. dubna, způsobila posun v tržním sentimentu. Mnoho investorů se začalo chovat defenzivně a hledat zajištění proti rostoucí volatilitě na trzích. „Zlato je v této situaci přirozenou volbou, protože slouží jako pojistka proti riziku a potenciální inflaci,“ uvedl Yeap. Ačkoli některé technické ukazatele naznačují, že by mohlo dojít ke krátkodobému zpomalení růstu cen, nejistota ohledně obchodních politik podle něj zlatu zajišťuje další podporu. Mnozí investoři podle něj vyhlížejí další testování hranice 3 200 dolarů za unci. Donald Trump, který dlouhodobě prosazuje protekcionistický přístup k mezinárodnímu obchodu, připravil pro středu zásadní oznámení. Tuto událost nazval „Dnem osvobození“ a podle dostupných informací by měl představit širokou škálu celních opatření vůči všem zemím, které podle něj „zneužívají“ obchodní vztahy s USA. Trhy se přitom obávají nejen cel na ocel, elektroniku nebo spotřební zboží, ale zejména cla na dovoz automobilů, která mají vstoupit v platnost 3. dubna. Zlato tradičně těží z nízkých úrokových sazeb, protože nenese žádný výnos a v takovém prostředí je relativně atraktivnější. Prezident newyorského Fedu John Williams v této souvislosti uvedl, že ponechání sazeb na současné úrovni „po nějakou dobu“ dává prostor pro vyhodnocení ekonomických dat. Tím opět posílil očekávání, že měnová politika zůstane uvolněná, což je pro drahé kovy příznivé. Trhy nyní čekají na důležité makroekonomické údaje z amerického trhu práce, které mohou dále ovlivnit výhled na vývoj úrokových sazeb. Ještě v úterý budou zveřejněna data o volných pracovních místech, ve středu přijde zpráva ADP o zaměstnanosti v soukromém sektoru a v pátek klíčová zpráva o pracovních místech mimo zemědělský sektor. Tyto statistiky by mohly poskytnout investorům lepší náhled na to, kdy by Fed mohl začít se snižováním sazeb. Zlato ovšem není jediným drahým kovem, který trhy sledují. Stříbro se v úterý obchodovalo za 34,04 dolaru za unci, což představovalo mírný pokles o 0,1 %. Platina oslabila na 991,41 USD a palladium naopak vzrostlo o 0,8 % na 989,19 USD. I u těchto kovů však nálada zůstává opatrná, neboť jsou více citlivé na vývoj v průmyslu a automobilovém sektoru, které mohou být obchodními opatřeními zasaženy výrazněji. Závěrem lze říci, že zlato zažívá mimořádné období, které odráží hlubší nervozitu investorů ohledně budoucího směřování globální ekonomiky. Trumpova celní politika, hrozba inflace a geopolitická nestabilita vytvářejí ideální podmínky pro růst cen tohoto kovu. Vzhledem k blížícím se klíčovým rozhodnutím a statistikám však zůstává otázkou, zda zlato v nejbližší době skutečně prolomí další milník – magickou hranici 3 200 USD.