Ceny zlata ve čtvrtek v asijském obchodování zaznamenaly prudký růst poté, co investoři zareagovali na přetrvávající nejistotu ohledně vývoje obchodních vztahů mezi Spojenými státy a Čínou. K růstu cen přispěla také obnovená geopolitická nervozita související s vývojem na Ukrajině, kde ruská armáda ve středu provedla nový útok na Kyjev. Kombinace ekonomické nejistoty, slabšího dolaru a narůstajících geopolitických rizik tak vrátila zlato do role bezpečného přístavu pro investory po celém světě. Spotové zlato vzrostlo o 1,3 % na 3 331,34 USD za unci, zatímco červnové futures posílily až o 1,4 % na 3 341,25 USD/unci. Tento růst přichází jen krátce poté, co se ceny zlata mírně propadly z rekordních hodnot, kterých dosáhly začátkem týdne. Pokles byl způsoben především optimističtějšími výroky prezidenta Donalda Trumpa, který naznačil možnost snížení vysokých cel na čínské zboží. Nicméně neurčitost těchto prohlášení, spolu s protichůdnými výroky dalších vládních představitelů, způsobila, že trh reagoval opatrně a pokles zlata byl jen dočasný. Donald Trump uvedl, že USA by mohly snížit svá 145% cla na čínské produkty, pokud Čína přistoupí na rozhovory. Avšak Peking zatím podle analytiků neprojevil výrazný zájem o ústupky, a navíc reagoval vlastními odvetnými cly ve výši 125 %. Tento pat tak zpochybňuje naděje na brzkou dohodu a udržuje vysokou úroveň napětí mezi oběma mocnostmi. Zlato se tak drží na dohled rekordních hodnot kolem 3 500 USD za unci, a podle prognózy banky JP Morgan má potenciál do příštího roku dosáhnout až hranice 4 000 USD za unci. Investoři totiž nadále preferují zlato před tradičními nástroji, jako jsou státní dluhopisy nebo americký dolar, jejichž výnosy zůstávají pod tlakem kvůli obavám z oslabení globálního růstu a nejistému vývoji americké ekonomiky. Ministr financí Scott Bessent ve středu varoval, že obchodní rozhovory s Čínou nebudou jednoduché a že Spojené státy budou pravděpodobně muset udělat první krok – snížit cla – než se vůbec může začít vyjednávat. Tato slova jen posílila obavy z dlouhodobého patu a podpořila zájem o aktiva, která nejsou přímo navázána na politická rozhodnutí. Významný vliv na poptávku po zlatu má také vývoj na východě Evropy. Rusko znovu zaútočilo na hlavní město Ukrajiny, což ukazuje na slábnoucí účinnost dosavadních příměří a diplomatických snah o ukončení války. Smrtící útok dronem a raketou na Kyjev posílil vnímání rizika a připomněl investorům, že geopolitická rizika nejsou minulostí. Trhy reagovaly návratem k tradičním bezpečným aktivům, mezi nimiž má zlato historicky nezastupitelnou roli. Ani další drahé kovy nezůstaly mimo pozornost investorů. Futures na platinu mírně vzrostly o 0,1 % na 979,75 USD/oz, zatímco stříbro zaznamenalo mírný pokles o 0,4 % na 33,390 USD/oz. Vývoj v tomto segmentu byl smíšený, ale slabší dolar pomáhá celkovému zájmu o drahé kovy udržet pozitivní trend. Naopak u průmyslových kovů, které jsou více navázány na reálnou ekonomiku a průmyslovou výrobu, se projevil opatrnější přístup. Cena mědi na Londýnské burze kovů klesla o 0,1 % na 9 371,35 USD za tunu a americká měď se ustálila na 4,8348 USD za libru. Tyto pohyby odrážejí nejistotu ohledně dalšího vývoje globální poptávky, zejména v kontextu obchodní války a zpomalujícího růstu v Číně. Závěrem lze říci, že zlato se díky kombinaci nejistoty v globální ekonomice, geopolitických napětí a slabšího dolaru znovu stává klíčovým nástrojem pro zajištění rizik. Investoři se obracejí ke zlatu nejen jako ke spekulativnímu aktivu, ale především jako k pojistce v době nestability. Pokud se současné napětí nezmírní, je pravděpodobné, že poptávka po tomto drahém kovu zůstane i nadále silná.