Trh s ropou reaguje na rostoucí naděje investorů ohledně možného zlepšení vztahů mezi dvěma největšími světovými ekonomikami – Spojenými státy a Čínou. Právě tyto dvě země patří k největším světovým spotřebitelům ropy a jakékoli pozitivní posuny v jejich obchodních vztazích by mohly znamenat výrazné oživení celosvětové poptávky po této strategické surovině.

Futures na ropu Brent vzrostly o 10 centů, tedy 0,2 %, na 61,22 USD za barel. Cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) se zvýšila o 13 centů, rovněž o 0,2 %, na 58,20 USD za barel v ranním obchodování. Přestože se jedná o relativně mírné pohyby, naznačují možný obrat v negativním trendu, který ropu v posledních dnech provázel.

Podle nezávislé tržní analytičky Tiny Teng se jedná o reakci na očekávání víkendových jednání mezi USA a Čínou, která by mohla znamenat deeskalaci obchodní války. Teng uvedla, že známky ochoty k dohodě pomohly zlepšit celkovou náladu na trhu a vedly ke krátkodobému oživení cen na jinak přeprodaném trhu. Jak však dodala, trh zůstává citlivý a jakákoli negativní zpráva může snadno způsobit opětovný pokles.

V centru pozornosti investorů stojí nadcházející setkání amerického ministra financí Scotta Bessenta s čínským ekonomickým představitelem, které se má uskutečnit 10. května ve Švýcarsku. Tato jednání by mohla otevřít cestu ke zmírnění napětí, které v posledních měsících způsobilo turbulence nejen na trzích s komoditami, ale i v širším globálním hospodářství. Přesto však není očekáváno, že by šlo o rozhodující krok. Sám Bessent uvedl, že tato jednání představují spíše začátek procesu než pokročilou fázi vyjednávání.

Prezident Donald Trump mezitím ve středu prohlásil, že iniciátorem jednání byla Čína, a zopakoval, že není ochoten ustoupit ohledně cel, která USA uvalily na čínské zboží. To vyvolává určité pochybnosti, zda víkendová jednání skutečně přinesou konkrétní výsledek. Čína totiž opakovaně uvedla, že zmírnění cel považuje za klíčovou podmínku jakékoli dohody.

Vedle nadějí na diplomatický průlom se však trh s ropou potýká i s významnými riziky. Jedním z nich je vývoj americké ekonomiky. Federální rezervní systém (Fed) ponechal v tomto týdnu úrokové sazby beze změny, ale upozornil na rostoucí ekonomickou nejistotu způsobenou právě obchodními spory. To vedlo k posílení amerického dolaru, což má na komoditní trhy, a tedy i na ropu, ochlazující účinek. Silnější dolar totiž zvyšuje cenu ropy pro držitele jiných měn a snižuje tak jejich poptávku.

Analytici ING ve své zprávě upozorňují, že přetrvávající nejistota v kombinaci se silným dolarem představuje negativní vliv pro celý komoditní sektor. Obavy zesílily i kvůli posledním údajům o zásobách benzinu v USA, které ukázaly, že spotřeba paliv neroste očekávaným tempem. To je znepokojující zejména v kontextu blížícího se období letní poptávky, kdy bývá spotřeba pohonných hmot tradičně nejvyšší.

Dalším faktorem, který může narušit růst cen, je vývoj na straně nabídky. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci, známí jako OPEC+, totiž plánují zvýšit těžbu, což může vytvořit tlak na pokles cen, zejména pokud zůstane globální poptávka utlumená. Zatímco předchozí škrty v produkci pomáhaly držet ceny na stabilní úrovni, nový příliv ropy na trh by mohl tento křehký rovnovážný stav narušit.

Ve světle těchto okolností je zřejmé, že trh s ropou se ocitá na křižovatce. Na jedné straně možný diplomatický průlom mezi USA a Čínou může podpořit optimismus a oživení cen. Na druhé straně však stojí řada rizik – od silného dolaru, přes obavy z poptávky, až po rozšiřující se nabídku. V následujících dnech bude klíčové, jak se vyvine situace kolem obchodních jednání a jak na ni zareagují centrální banky, spotřebitelé i producenti ropy.