Ceny zlata ve středu během asijského obchodování oslabily, protože investoři začali ustupovat od bezpečných aktiv v reakci na pozitivní signály v oblasti mezinárodního obchodu a slabší inflační data ze Spojených států. Tento vývoj je důsledkem dvou klíčových faktorů, které se navzájem doplňují – uvolnění obchodního napětí mezi USA a Čínou a současně překvapivě nízký růst amerického indexu spotřebitelských cen (CPI), který zmírnil obavy z inflace a přehřívání ekonomiky. V 06:53 GMT spotová cena zlata klesla o 0,7 % na 3 228,95 USD za unci, zatímco futures kontrakty na zlato s červnovou expirací oslabily o 0,5 % na 3 232,24 USD. Slabé inflační údaje snižují potřebu investorů chránit své prostředky proti znehodnocení měny, což je tradičně jedna z hlavních funkcí zlata jako bezpečného přístavu. Údaje o americkém indexu CPI, zveřejněné v úterý, ukázaly mírnější nárůst spotřebitelských cen, než se očekávalo. Tento výsledek přinesl určitou úlevu trhům, které se v posledních měsících obávaly, že inflace v USA opět zesílí, zejména kvůli napětí v oblasti obchodu a narušení dodavatelských řetězců. Nižší inflace zároveň snižuje pravděpodobnost, že Federální rezervní systém (Fed) bude nucen v dohledné době opět zvyšovat úrokové sazby. Dalším faktorem, který ovlivnil ceny zlata, byla oznámená dohoda mezi Spojenými státy a Čínou o dočasném snížení cel na období 90 dní. USA sníží svá cla na čínské zboží na 30 %, zatímco Čína sníží svá odvetná cla na americké zboží na 10 %. Tato dohoda byla investory vnímána jako klíčový krok k uvolnění napětí mezi dvěma největšími ekonomikami světa a přinesla oživení chuti k riziku. Americký prezident Donald Trump dokonce naznačil možnost osobního setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, aby společně dojednali konečnou podobu obchodní dohody. Takový vývoj by mohl dále snížit poptávku po defenzivních aktivech, jako je zlato, a podpořit zájem o akciová aktiva nebo průmyslové komodity. Zlato je obvykle považováno za výhodné v obdobích vysoké inflace nebo geopolitické nejistoty, kdy investoři hledají stabilitu a ochranu před znehodnocením měny. Když však inflace klesá a zároveň se zmírňuje globální napětí, poptávka po zlatě ustupuje a ceny mají tendenci klesat. Navíc, pokud se neočekává výrazné snižování úrokových sazeb, zvyšuje se tzv. oportunitní náklad držby zlata, které na rozdíl od jiných aktiv nenese žádný výnos. Index amerického dolaru zůstal během asijského obchodování prakticky beze změny, což znamená, že vliv měnového kurzu na ceny komodit byl v tuto chvíli neutrální. Na trhu však zůstává nejistota ohledně budoucí politiky Fedu. Slabší CPI sice zmírnil očekávání ohledně růstu sazeb, ale obchodníci stále pečlivě sledují další makrodata, která by mohla poskytnout jasnější signál. Mezi dalšími drahými kovy stříbro kleslo o 0,6 % na 32,915 USD za unci, zatímco platina vzrostla o 0,5 % na 995,45 USD za unci. Tento vývoj odráží mírně odlišné faktory poptávky – zejména u platiny, kde roli hrají i průmyslové aplikace. Naopak měď zaznamenala mírný růst, a to díky nadějím na oživení poptávky po průmyslových kovech v souvislosti s obchodní dohodou mezi USA a Čínou. Měď je široce používána ve stavebnictví a průmyslu, a jakákoli známka zlepšení obchodních vztahů nebo hospodářského růstu v Číně má na její cenu obvykle okamžitý dopad. Referenční kontrakty na měď na Londýnské burze kovů vzrostly o 0,2 % na 9 623,65 USD za tunu, zatímco červencové futures na měď na americké burze posílily o 0,1 % na 4,7125 USD za libru. Obchodníci jsou nicméně obezřetní, protože ve čtvrtek budou zveřejněna data o indexu cen výrobců (PPI) v USA, která by mohla ovlivnit další vývoj inflačních očekávání. Ceny zlata tak čelí kombinaci fundamentálních tlaků – od slabší inflace po rostoucí ochotu investorů riskovat. Pokud se obchodní vztahy mezi Washingtonem a Pekingem budou dále zlepšovat a inflace zůstane pod kontrolou, zlato může čelit delšímu období stagnace nebo mírného poklesu. Na druhou stranu, jakékoli nové geopolitické napětí nebo zvraty v měnové politice by mohly poptávku po zlatu znovu oživit.